|
| |
|
|
Novozákonní eschatologie a základy křesťanské naděje
Dosoudil, Jiří ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Práce se soustředí na eschatologii novozákonních spisů, a to se zřetelem zejména k těm jejím prvkům, v nichž nacházela raná církev svou naději. Řešena je otázka posunu křesťanských očekávání v souvislosti s opožďováním parusie, s níž souvisí další zájem práce o určení neměnných prků radostné zvěsti na jedné straně a dobových vlivů na vznik novozákonního kánonu na straně druhé. Vývoj naděje rané církve práce mapuje prostřednictvím kompilace autorových tvrzení doložených odkazy na konkrétní prameny a kriticky hodnocených tvrzení převzatých ze sekundární literatury. Pro značnou šíři celé tematiky se v řešení některých jejich dílčích otázek spolehá na převažující konsenzus, v těchto případech se však autor snaží alespoň o vlastní komentář. Samotné téma práce mapuje postupem skrze jednotlivé biblické texty či skupiny textů. Po shrnutí starozákonních východisek představuje také východiska dobová, významné sociokulturní fenomény Ježíšovy doby, apokalyptiku a některé mimobiblické prameny, a navazuje analýzou Pavlových textů. V nich si zvláště všímá prolnutí...
|
|
|
Vidění moudrosti proroka Henocha. O funkci Podobenství Henochových.
Cielontko, Dávid ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Ábel, František (oponent) ; Brož, Jaroslav (oponent)
Hlavním cílem této disertace je porozumět funkci textu Podobenství Henochových (PH) v jeho starověkém kontextu. Navzdory komplikované a kompozitní povaze jsem se snažil porozumět vnitřní logice tohoto textu především s důrazem na porozumění časových linií, se kterými autor textu pracuje. Předpokladem výkladu tohoto textu je kritické zhodnocení limitů práce s dochovaným etiopským překladem, i zohlednění kompozitní povahy dochované podoby textu. V exegetické části práce jsem se snažil prokázat hlavní tezi práce, že záměrem PH je prostřednictvím pradávných autoritativních vidění praotce Henocha nabídnout komplexní symbolický svět, jenž slouží k legitimizaci sdílené sociální reality, která je z důvodu tíživé situace pronásledování a útisku v ohrožení. Teoreticky rámec pro toto zkoumání přebírám ze sociologického konstruktivismu. Zatímco sdílená sociální realita je často v krizi kvůli neodpovídající zkušenosti, symbolický svět jakožto komplexní legitimizace, je konstruktem sloužícím k vysvětlení nesouladu mezi tímto předpokladem a zkušeností. V případě PH jde o nesoulad mezi prožívanou zkušeností útlaku a pronásledování adresátů a očekávanou ochranou a požehnáním od Boha, jež vychází z jejich sdílené sociální reality. Pomocí exegezí jednotlivých perikop ukazuji na pečlivý zájem autora o důvěryhodnost...
|
|
|
Novozákonní eschatologie a základy křesťanské naděje
Dosoudil, Jiří ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Práce se soustředí na eschatologii novozákonních spisů, a to se zřetelem zejména k těm jejím prvkům, v nichž nacházela raná církev svou naději. Řešena je otázka posunu křesťanských očekávání v souvislosti s opožďováním parusie, s níž souvisí další zájem práce o určení neměnných prků radostné zvěsti na jedné straně a dobových vlivů na vznik novozákonního kánonu na straně druhé. Vývoj naděje rané církve práce mapuje prostřednictvím kompilace autorových tvrzení doložených odkazy na konkrétní prameny a kriticky hodnocených tvrzení převzatých ze sekundární literatury. Pro značnou šíři celé tematiky se v řešení některých jejich dílčích otázek spolehá na převažující konsenzus, v těchto případech se však autor snaží alespoň o vlastní komentář. Samotné téma práce mapuje postupem skrze jednotlivé biblické texty či skupiny textů. Po shrnutí starozákonních východisek představuje také východiska dobová, významné sociokulturní fenomény Ježíšovy doby, apokalyptiku a některé mimobiblické prameny, a navazuje analýzou Pavlových textů. V nich si zvláště všímá prolnutí...
|
|
| |
|
|
Boží království a jeho teologické konotace se zaměřením na Ježíšovo hlásání
Dosoudil, Jiří ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Větrovec, Pavel (oponent)
Práce se zabývá analýzou pojmu "Boží království" a zařazuje jej do kontextu Starého i Nového zákona, zvláště pak do celku Ježíšovy zvěsti a veřejného působení. Před započetím samotného teologického rozboru provádí v první kapitole historicko-kritickou analýzu pojmu: v rámci biblických textů a apokryfů představuje textové tradice, autorské, kulturní a lingvistické návaznosti a vyvozuje závěry o historicitě jednotlivých pramenů. Druhá kapitola analyzuje přítomnost tématu v synoptických evangeliích. Zhodnocuje jejich specifika, celkovou koncepci a užití tematiky Božího království. V rámci třetí kapitoly je koncept Božího království zasazen do celku Ježíšovy zvěsti. Druhá část třetí kapitoly provádí rozbor Horského kázání, modlitby Otčenáš a některých Ježíšových podobenství. Závěrečná čtvrtá kapitola představuje základní výkladové roviny Božího království v dějinách křesťanského myšlení.
|
|
|
"Lopota k životu posmrtnému" William Blake prorokem v moderním světě?
KOPEČNÁ, Zuzana
Práce se zabývá životem a především tvorbou William Blakea, jednoho z nejvýraznějších představitelů anglické poezie a výtvarného umění, jehož dílo vyrůstalo z nespokojenosti a odporu vůči církevním i světským doktrínám. Je označován za originálního básníka, rytce a malíře, grafika a ilustrátora, mystika a vizionáře. Uprostřed zrodu moderního světa, v období Války za nezávislost, Francouzské revoluce a průmyslové revoluce, pochopil své nadání a dispozice po vzoru starozákonních proroků jako přímou inspiraci a prorocké poslání. Ztotožnil se se všemi typy útlaku a zotročení lidstva a snažil se je svými díly pranýřovat. Útočil především na potlačovanou sexualitu, která podle něj vede k válkám, industrialismu a zvrácené vědě. Se zmíněným charakterem doby, v níž žil a tvořil, úzce souvisí apokalyptický charakter mnoha jeho děl, především tzv. prorockých knih, které i sám vytiskl, a v nichž uplatnil syntézu uměleckých prostředků. Většinu života prožil v chudobě a osamění, nepochopen a opovrhován, což jej utvrzovalo v pravosti jeho prorockého údělu. Ačkoli se jeho tvorba stala inspirací pro další generace umělců, teprve 20. století Blakea naplno objevilo a pochopilo význam jeho prorockých vizí. William Blake vidí ve skutečném umění spásnou sílu, která lidem pomáhá očišťovat svůj vnitřní zrak a dává jim tak možnost osvobodit se od zotročujících vlivů.
|
host ::
RSS.