|
|
Reakce pavoučích a hmyzích predátorů na aposematickou kořist
Koláčná, Klára ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sentenská, Lenka (oponent)
Aposematická kořist dává najevo predátorům svou nevýhodnost pomocí výstražných signálů, které mohou být vizuální, chemické, zvukové nebo se mohou vzájemně kombinovat jako multimodální signály. Většina experimentálních prací zabývající se reakcí predátorů na aposematickou kořist je zaměřena na obratlovce, zejména ptáky. Tato práce je zaměřena na nejtestovanější skupiny terestrických členovčích predátorů - pavouky, vážky a kudlanky - doplněné méně testovanými hmyzími predátory. Většina testovaných členovčích predátorů je schopna naučit se vyhýbat nevhodné aposematické kořisti na základě buď vizuálních, pachových nebo zvukových signálů v závislosti na jejich percepčních schopnostech. Někteří si tuto averzi dokážou pamatovat i několik dní. Pouze u skákavek byla potvrzena schopnost generalizovat předchozí zkušenost s kořistí na podobnou kořist. Obranné látky předkládaných kořistí nejčastěji obsahují kardenolidy nebo aldehydy, které se ukázaly pro testované predátory jako averzivní.
|
|
|
Antipredační funkce fulgurace u ploštic (na příkladu druhu Coreus marginatus)
Pipek, Pavel ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Cílem této práce bylo prozkoumat možné antipredační funkce fulgurace, což je náhlé odhalení nápadné části těla u dosud zcela kryptického zvířete, spojené s útěkem. Jako modelová kořist sloužily dospělé ploštice vroubenky smrduté (Coreus marginatus, Heteroptera), jako modeloví ptačí predátoři pak sýkora modřinka (Cyanistes caerulus) a koňadra (Parus major). Bylo použito tří přístupů. Test palatibility měl určit, zda jsou vroubenky poživatelné pro ptačí predátory. Experiment probíhal v pokusné kleci, bez zásahu experimentátora a rovněž bez zapojení fulgurace. Bylo zjištěno, že chemická obrana vroubenek je ve srovnání s jinými druhy ploštic (Pyrrhocoris apterus, Graphosoma lineatum) slabá a že se účinnost obrany liší mezi přezimující a novou generací vroubenek. Test vlivu fulgurace na chování ptačích predátorů probíhal rovněž v pokusné kleci, tentokrát ovšem vroubenky zapojovaly při obraně i fulguraci, ke které byly nuceny experimentátorem. Bylo zjištěno, že sýkory modřinky útočí více na sedící než na letící (a tedy fulgurující) vroubenky, u sýkor koňader se podobná závislost neprokázala. Latence návratu k fulgurující vroubence nebyla ovlivněna barvou abdomenu kořisti. Ve třetím experimentu vystupovali dobrovolníci z řad studentů, kteří v počítačové simulaci hledali fotografii vroubenky na monitoru....
|
host ::
RSS.