|
|
Reakce naivních primátů na hady: experimenty s vybranými druhy chovanými v Zoo Praha
Kutinová, Lucie ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
V přírodě vyvolávají hadi v primátech silné antipredační reakce. Primáti hady často mobbují a také při tom hlasitě vokalizují. V evoluci sahá smrtelná hrozba ze strany hadů až ke vzniku placentálních savců. V této práci byly testovány reakce naivních jedinců na hady. U naivních makaků vepřích (Macaca nemestrina) a maki trpasličích (Microcebus murinus) byly zjištěny odmítavé reakce na stimul v podobě hada. Makakům trvalo delší dobu dotknout se gumového hada v porovnání s gumovou ještěrkou. Makiové trpasličí se při žraní vyhýbali té straně pokusného boxu, ve které byl umístěn pach hada. Reakce makaků ani makiů nebyly doprovázeny vokalizacemi a byly celkově na první pohled slabé. Nicméně i tak představuje had pro tyto naivní primáty dostatečně silný stimul. U lemurů kata (Lemur catta) byla testována odpověď na odhalení skrytého gumového hada. Odmítavé reakce však u lemurů zjištěny nebyly. Otázkou pro další výzkum bude, jestli výsledky experimentů u lemurů nebyly způsobeny rozdílnou metodikou pokusu. Reakce byla na první pohled slabá, stejně jako u makaků a makiů. Nebyla však provedena hlubší analýza chování a tak mohla být přehlédnuta reakce, která nebyla viditelná pro oko pozorovatele.
|
|
|
Antipredační funkce fulgurace u ploštic (na příkladu druhu Coreus marginatus)
Pipek, Pavel ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Cílem této práce bylo prozkoumat možné antipredační funkce fulgurace, což je náhlé odhalení nápadné části těla u dosud zcela kryptického zvířete, spojené s útěkem. Jako modelová kořist sloužily dospělé ploštice vroubenky smrduté (Coreus marginatus, Heteroptera), jako modeloví ptačí predátoři pak sýkora modřinka (Cyanistes caerulus) a koňadra (Parus major). Bylo použito tří přístupů. Test palatibility měl určit, zda jsou vroubenky poživatelné pro ptačí predátory. Experiment probíhal v pokusné kleci, bez zásahu experimentátora a rovněž bez zapojení fulgurace. Bylo zjištěno, že chemická obrana vroubenek je ve srovnání s jinými druhy ploštic (Pyrrhocoris apterus, Graphosoma lineatum) slabá a že se účinnost obrany liší mezi přezimující a novou generací vroubenek. Test vlivu fulgurace na chování ptačích predátorů probíhal rovněž v pokusné kleci, tentokrát ovšem vroubenky zapojovaly při obraně i fulguraci, ke které byly nuceny experimentátorem. Bylo zjištěno, že sýkory modřinky útočí více na sedící než na letící (a tedy fulgurující) vroubenky, u sýkor koňader se podobná závislost neprokázala. Latence návratu k fulgurující vroubence nebyla ovlivněna barvou abdomenu kořisti. Ve třetím experimentu vystupovali dobrovolníci z řad studentů, kteří v počítačové simulaci hledali fotografii vroubenky na monitoru....
|
|
|
Varovná vokalizace pěnice vlašské (\kur{Sylvia nisoria})
SÝKOROVÁ, Jana
Varovné hlasy jsou klíčovou součástí antipredačního chování u ptáků. V této studii jsem nahrávala a analyzovala hlasové reakce pěnice vlašské (Sylvia nisoria) v reakci na různé atrapy ptačí predátorů i neškodných druhů. Informace o nebezpečí je ve hlase kódováná pomocí gradujícího signálu.
|
|
|
Antipredační chování pěnice vlašské (\kur{Sylvia nisoria})
BURŠÍKOVÁ, Markéta
Můj výzkum byl zaměřen na popsání antipredačního chování pěnice vlašské vůči pěti prezentovaným ptačím atrapám lišících se mírou nebezpečí pro pěnici vlašskou. Jednalo se o krahujce obecného (Accipiter nisus), sojku obecnou (Garrulus glandarius), straku obecnou (Pica pica), ťuhýka obecného (Lanius collurio) a holuba domácího (Columba livia f. domestica). Pokusy byly koncipovány jako dráždící experimenty u hnízd s mláďaty pěnice vlašské. Výzkum se dále zaměřil i na vztah pěnice vlašské a ťuhýka obecného, který často hnízdí v její blízkosti.
|
|
|
Jak ťuhýk obecný (Lanius collurio) rozpoznává nepřátele
NĚMEC, Michal
This study investigates two questions about anti-predator behaviour of the red-backed shrike. 1) Is the red-backed shrike able to assess the differing dangers represented by various types or species of predators? 2) How does the red-backed shrike recognize the predator? We found, that the red-backed shrike (Lanius collurio) adjusts its anti-predator behaviour by assessing the potential threat to themselves from different predator species and by assessing the chance of a successful attack. Further, we found that the presence of general raptor salient features is absolutely necessary for proper categorisation of the intruder as a predator, whereas the natural species-specific colouration in itself is an insufficient cue.
|
|
|
Vliv přítomnosti invazivní želvy nádherné na aktivitu pulců skokana hnědého
KLAPKA, Vladimír
Práce se zabývá faktory, které mají vliv na pohybovou aktivitu pulců. Významným faktorem je riziko predace. Přítomnost predátora nebo jen jeho metabolitů vyvolává u mnoha druhů pulců snížení pohybové aktivity. Dalším faktorem, který ovlivňuje pohybovou aktivitu pulce, je jeho přítomnost ve skupině jedinců stejného druhu. Pro vyhodnocení vlivu těchto dvou faktorů na pohybovou aktivitu pulců Rana temporaria v přítomnosti metabolitů invazivní želvy Trachemys scripta elegans byl vytvořen laboratorní experiment. V experimentu byla míra pohybové aktivity pulce vyjádřena jeho uplavanou vzdáleností, která byla měřena pomocí kamery a vyhodnocovacího softwaru EthoVision. Z výsledků měření vyplývá, že pulci v přítomnosti metabolitů želvy projevili antipredační chování, snížili svoji pohybovou aktivitu. Přítomnost pulce ve skupině dalších 5 jedinců stejného druhu neměla vliv na jeho pohybovou aktivitu. Skupina spolu mohla komunikovat pouze chemickými signály. Naopak byla zjištěna interakce mezi vlivem přítomnosti metabolitů predátora a vlivem skupiny. Pulci ve skupině v přítomnosti predátora vykazovali větší pohybovou aktivitu než samotní pulci v přítomnosti těchto metabolitů.
|
|
|
Manipulační hypotéza: kritická revize publikovaných prací o parazitických bezobratlých
TRÁVNÍČKOVÁ, Jana
Manipulační hypotéza je zajímavým tématem pro mnoho vědců a v současné době je zdokumentována pro široké spektrum parazitů. V posledním třicetiletí se však objevila řada parazitů, u nichž bylo zjištěno, že se svým hostitelem, narozdíl od předchozích studijí, ve skutečnosti nemanipulují. Hlavním účelem této studie je testovat věrohodnost hypotézy o parazitické manipulaci. Analyzováno bylo 55 punlikací 4 taxonomický skupin helmintů a to vrtejšů, tasemnic, motolic a strunovců.
|
|
|
Jak významné jsou kanibalismus a intraguild predace ve společenstvech vodního hmyzu?
PEROUTKA, Miroslav
Rešerše shrnuje základní poznatky o kanibalismu a intraguild predaci ve společenstvech vodního hmyzu. Zabývá se především rolí velikosti těla kořisti a predátora při kanibalismu a intraguild predaci a tím, jak tyto interakce ovlivňují dynamiku populací a vývoj jedinců. Dále práce hodnotí způsoby detekce kořisti/predátora a antipredační chování jedinců. Teoretickou část práce doplňují laboratorní experimenty na vybraných druzích vážek.
|
|
|
Ovlivňuje přítomnost predátora aktivitu pulců? Srovnání reakce dvou druhů s odlišnou zkušeností s predátorem
RUS, Tomáš
Responses of tadpoles Bombina variegata (likely unexperienced with predator) to pulses of risk and safety were tested and compared with results of a bachelor thesis previously done on tadpoles Bufo bufo (species likely experienced with predator) to confirm the risk allocation hypothesis. Differences of overall activity of both species were not significant. Differences in activity between Bufo bufo and Bombina variegata tadpoles held in continual risk conditions were observed. Such behavior possibilities are discussed.
|
|
|
Antipredační chování ťuhýka obecného (\kur{Lanius collurio}) proti krkavcovitým
NĚMEC, Michal
V předchozích pokusech s atrapami predátorů jsme zaznamenali zajímavý rozdíl v obraně hnízda ťuhýkem obecným proti dvěma podobným predátorům hnízd (sojce a strace). Sojka byla napadána velmi intenzivně, zatímco straka zcela výjimečně. Navíc se zdálo, že v přítomnosti straky se ťuhýci drží v krytu. V této práci popisuji antipredační chování ťuhýka obecného vůči našim ostatním krkavcovitým. Vycpané atrapy sojky, ořešníka, havrana, vrány a krkavce byly v náhodném pořadí umisťovány k hnízdům ťuhýků. Ukázalo se, že sojka a ořešník (překvapivě) byli atakováni velmi silně, zatímco havran, vrána a krkavec výjimečně. Reakce ťuhýků byla ovlivněna hlavně druhem predátora, věkem mláďat a kvalitou ukrytí hnízda. Více - www.mn.ic.cz
|
host ::
RSS.