|
|
Německý odklon od jádra v roce 2011 a politické motivace CDU/CSU
Bundová, Klára ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá německým odstupem od jádra v roce 2011 a politickými motivacemi CDU/CSU. Cílem práce je potvrdit nebo vyvrátit, že se ze strany CDU/CSU jednalo o takticky motivovaný čin s cílem zabránit vysokým voličským ztrátám v blížících se zemských volbách. Odklon od jádra není pro Německo ničím novým, odpor proti jaderné technologii má zde již silnou tradici a už za vlády rudo-zelené koalice po roce 1998 došlo k ujednání prvního německého odklonu od jádra. Pro CDU/CSU představovaly nicméně jaderné elektrárny vhodnou přechodnou technologii, než se bude moci Německo plně spolehnout na obnovitelné zdroje energií a patřili k čelním zastáncům jádra. Když se proto v roce 2009 dostali k moci, ujednali novelizaci atomového zákona a došlo k prodloužení životnosti německých jaderných elektráren. Jejich postoj byl neměnný až do jaderné havárie ve Fukušimě v březnu 2011, kdy došlo k zásadnímu obratu v jejich jaderné politice, a rozhodli se podpořit odklon od jádra. Oficiální odůvodnění vlády se jeví jako nedostatečné, neboť v žádné jiné zemi nedošlo k tak radikální reakci. Vláda vysvětlila svůj obrat tím, že si v důsledku havárie ve Fukušimě uvědomila reálnost rizik spojených s provozem jaderných elektráren. Považuji proto za vhodné, zabývat se analýzou politických motivací CDU/CSU pro druhý německý...
|
|
|
Německý odklon od jádra v roce 2011 a politické motivace CDU/CSU
Bundová, Klára ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá německým odstupem od jádra v roce 2011 a politickými motivacemi CDU/CSU. Cílem práce je potvrdit nebo vyvrátit, že se ze strany CDU/CSU jednalo o takticky motivovaný čin s cílem zabránit vysokým voličským ztrátám v blížících se zemských volbách. Odklon od jádra není pro Německo ničím novým, odpor proti jaderné technologii má zde již silnou tradici a už za vlády rudo-zelené koalice po roce 1998 došlo k ujednání prvního německého odklonu od jádra. Pro CDU/CSU představovaly nicméně jaderné elektrárny vhodnou přechodnou technologii, než se bude moci Německo plně spolehnout na obnovitelné zdroje energií a patřili k čelním zastáncům jádra. Když se proto v roce 2009 dostali k moci, ujednali novelizaci atomového zákona a došlo k prodloužení životnosti německých jaderných elektráren. Jejich postoj byl neměnný až do jaderné havárie ve Fukušimě v březnu 2011, kdy došlo k zásadnímu obratu v jejich jaderné politice, a rozhodli se podpořit odklon od jádra. Oficiální odůvodnění vlády se jeví jako nedostatečné, neboť v žádné jiné zemi nedošlo k tak radikální reakci. Vláda vysvětlila svůj obrat tím, že si v důsledku havárie ve Fukušimě uvědomila reálnost rizik spojených s provozem jaderných elektráren. Považuji proto za vhodné, zabývat se analýzou politických motivací CDU/CSU pro druhý německý...
|
|
|
Nejaktivnější období britské Kampaně za jaderné odzbrojení
Langmajerová, Barbora ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Kampaň za jaderné odzbrojení (Campaign for Nuclear Disarmament) byla od roku 1958 nejznámější britskou organizací vystupující proti nukleárním zbraním. Ty vyvolávaly nejsilnější protesty především ve dvou kritických obdobích studené války: 1958-1963 a 1979-1987. Cílem této práce je srovnat působení Kampaně ve zmíněných dvou historických etapách, v souvislosti s činností protestního hnutí se text věnuje několika hlavním oblastem: (1) okolnostem vzniku, nebo obnovy Kampaně za jaderné odzbrojení, (2) jejím hlavním aktivitám, (3) příčinám utišení protestů, (4) změnám uvnitř členské základny, (5) spřízněným skupinám, popř. mezinárodní spolupráci, (6) vztahem k Labouristické straně, (7) reakcemi vlád a (8) veřejnosti. Kromě samotné analýzy fungování Kampaně práce zahrnuje také historický a politický kontext. Pro zachování kontinuity je mezi dvě hlavní části textu zařazena také kapitola věnující se období 60. a 70. let, kdy jaderná hrozba nepoutala takový zájem veřejnosti a tudíž byly aktivity Kampaně značně omezené. Práce by měla vystihnout základní změny ve vnímání nukleárních zbraní v průběhu studené války a nalézt podstatné rozdíly i společné znaky protestního hnutí v daných historických obdobích.
|
host ::
RSS.