|
|
The use of modern analogies in the interpretation of paleoecological and archaeobotanical results
Bortelová, Nina ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Abraham, Vojtěch (oponent)
Kvartérna paléoékologia, opiérajúc sa o princíp úniformitarianizmú, spaja súbory fosílnych proxy dat s ich végétacnym ékvivaléntom a úsilújé tak o pochopénié dynamiky ékosystémov napriéc casom a priéstorom. Podoba fosílnych spéktiér proxy dat jé vsak lén akymsi voľnym prékladom krajiny, v ktoréj sa vytvorili a ich intérprétacia zavisí na pochopéní procésov vznikú a tafonomié stúdovaného matérialú. Najdénié podobného spéktra proxy dat v dnésnom svété - modérnéj analogié analyzovanéj fosílnéj vzorky (résp. fosílnéj analogié znamého modérného spéktra), mozé préto prédstavovať vítanú pomoc pri spatnom prékladé proxy dat do obrazov krajín, v ktorych sa tvorili. Na miésté jé vsak otazka, do akéj miéry mozno na takyto prédpoklad spoliéhať v dnésnéj bézprécédéntné pozménénéj prírodé réagújúcéj na zvyséné koncéntracié skléníkovych plynov, atmosférické spady dúsíka, fragméntaciú biotopov ci opúsťanié tradicnych foriém hospodarénia. Praca pojédnava o vyhodach, úskaliach a príkladoch úplatnénia koncéptú analogií v paléoékologii so zaméraním na analyzy úhlíkov a péľú, nakoľko pravé tié sú kľúcové pri stúdiú dlhodobych zmién végétacié. Ma za ciéľ zhrnúť a pochopiť, do akéj miéry dokazú modérné analogié zaostriť prédstavy o podobé minúlych krajín a sposobé, akym sa formovali do dnésného stavú. Kľúčové slová:...
|
|
|
Antrakologické analýzy souborů raného a vrcholného středověku z jižních Čech a proměna krajiny
HRABÁKOVÁ, Lenka
Cílem této práce je analyzovat antrakologický materiál z vybraných archeologických lokalit raného a vrcholného středověku z jižních Čech. Výsledky této analýzy budou poté porovnány s výsledky pylových analýz, které byly provedeny na sledovaném území ve sledovaném časovém období. Posledním krokem pak bude dát výsledky antrakologické analýzy do souvislosti s archeologickým kontextem vybraných lokalit. Na základě těchto výsledků a porovnání by mělo být možné vytvořit model toho, jak se mohla krajina jižních Čech během středověké kolonizace proměnit v závislosti na potřebách středověkého člověka.
|
|
|
Antrakologie a NMR spektroskopie v paleoekologickém výzkumu černozemí
Danková, Lenka ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Tato práce pojednává o černém uhlíku, o jeho charakteristických vlastnostech a jeho výskytu v černozemních půdách. Zejména se ale věnuje metodám, kterými lze přítomnost černého uhlíku v půdách studovat. Výskyt černého uhlíku a celkové složení půdní organické hmoty tří českých černozemí (Zeměchy, Tursko, Syrovice) je zkoumáno pomocí 13 C NMR spektroskopie. Antrakologickou analýzou uhlíků z fosilních černozemí sprašové rokle u Zeměch je naopak řešen vývoj černozemí a vegetace v průběhu kvartéru ve střední Evropě. Antrakologickou analýzou byly v půdách sprašové rokle u Zeměch identifikovány jehličnaté dřeviny rodu Pinus sp., Pinus cf. cembra, Larix/Picea, Juniperus a Vaccicium, tedy dřeviny odolné vůči suchu a chladu. Identifikované dřeviny naznačují, že krajina v okolí Zeměch měla zřejmě podobu tajgy parkového charakteru. Půdní organickou hmotu fosilní černozemě ze sprašové rokle u Zeměch tvoří podle 13 C NMR spektroskopie zejména struktury alkylového a O-alkylového uhlíku, výrazněji se projevuje také aromatický uhlík. U současných černozemí z Turska a Syrovic má nejvýznamnější zastoupení O-alkylový uhlík. Nejmenší podíl má u obou černozemí aromatický uhlík, zastoupení aromatického uhlíku je u turské černozemě nejnižší ze všech analyzovaných půd. 13 C NMR spektroskopie odhalila u všech černozemí...
|
|
|
Antrakologická a xylotomická analýza z pravěkých sídlišť a její vztah k vegetačním poměrům
Prach, Martin ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Xylotomická a antrakologická analýza patří mezi základní paleoekologické metody, používané pro rekonstruování vývoje zejména dřevinné vegetace v minulosti. Zaměřením této analýzy je zpracování spáleného i nespáleného historického dřevěného materiálu v podobě zejména taxonomického určení konkrétních fragmentů a následné interpretace směřující ke druhovému složení minulé vegetace. Tato práce se v první části zabývá stručným představením metody, které obsahuje její krátkou historii, různé metodologické přístupy a také možné problémy při formulování výsledných závěrů. Druhá rešeršní část obsahuje regionálně dělený rozbor převážně anglicky publikovaných konkrétních prací v kontinentální Evropě, v podstatě od Španělska po Švédsko. Klíčová slova: uhlíky, dřevo, rekonstrukce vegetace, archeologie, antrakologie
|
|
|
Vývoj vegetace v okolí Roztok u Prahy z pohledu antrakologické analýzy
Prach, Martin ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Tato práce se zabývá výzkumem vývoje lesa a jeho ovlivnění lidským osídlením během pravěku a raného středověku metodou analýzy půdních uhlíků neboli pedoantrakologie. Zabývá se lokalitou v historicky jednom z nejdéle osídlených území České republiky, Roztockým hájem u Roztok u Prahy ve středních Čechách. Pedoantrakologie poskytuje velmi lokální a lidským jednáním relativně málo ovlivněnou informaci o historické dřevinné vegetaci. Naproti tomu archeoantrakologie zkoumá uhlíky pocházející z archeologických výzkumů přímo z míst lidského osídlení. Jejich vznik je výrazně ovlivněn lidským jednáním a poskytují syntetický obraz o vegetaci širšího okolí zkoumané lokality. Porovnání výsledků těchto dvou přístupů je v případě Roztok možné díky dlouhodobému archeologickému výzkumu, ze kterého pochází již dříve analyzovaný a částečně publikovaný soubor uhlíků. Nově získaný pedoantrakologický soubor přináší detailnější prostorové měřítko, možnost zjištění vlivu lokálních podmínek a vzdálenosti od osídlení na historická druhová spektra, nebo možnost identifikace v archeoantrakologickém souboru nadhodnocených selektivně vybíraných druhů. Další částí práce je popis současné vegetace v okolí půdních sond a zjištění její případné návaznosti na historická uhlíková spektra. 4 půdní sondy poskytly uhlíkový soubor,...
|
|
|
Antrakologická a xylotomická analýza z pravěkých sídlišť a její vztah k vegetačním poměrům
Prach, Martin ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Xylotomická a antrakologická analýza patří mezi základní paleoekologické metody, používané pro rekonstruování vývoje zejména dřevinné vegetace v minulosti. Zaměřením této analýzy je zpracování spáleného i nespáleného historického dřevěného materiálu v podobě zejména taxonomického určení konkrétních fragmentů a následné interpretace směřující ke druhovému složení minulé vegetace. Tato práce se v první části zabývá stručným představením metody, které obsahuje její krátkou historii, různé metodologické přístupy a také možné problémy při formulování výsledných závěrů. Druhá rešeršní část obsahuje regionálně dělený rozbor převážně anglicky publikovaných konkrétních prací v kontinentální Evropě, v podstatě od Španělska po Švédsko. Klíčová slova: uhlíky, dřevo, rekonstrukce vegetace, archeologie, antrakologie
|
|
|
Antrakologie a NMR spektroskopie v paleoekologickém výzkumu černozemí
Danková, Lenka ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Tato práce pojednává o černém uhlíku, o jeho charakteristických vlastnostech a jeho výskytu v černozemních půdách. Zejména se ale věnuje metodám, kterými lze přítomnost černého uhlíku v půdách studovat. Výskyt černého uhlíku a celkové složení půdní organické hmoty tří českých černozemí (Zeměchy, Tursko, Syrovice) je zkoumáno pomocí 13 C NMR spektroskopie. Antrakologickou analýzou uhlíků z fosilních černozemí sprašové rokle u Zeměch je naopak řešen vývoj černozemí a vegetace v průběhu kvartéru ve střední Evropě. Antrakologickou analýzou byly v půdách sprašové rokle u Zeměch identifikovány jehličnaté dřeviny rodu Pinus sp., Pinus cf. cembra, Larix/Picea, Juniperus a Vaccicium, tedy dřeviny odolné vůči suchu a chladu. Identifikované dřeviny naznačují, že krajina v okolí Zeměch měla zřejmě podobu tajgy parkového charakteru. Půdní organickou hmotu fosilní černozemě ze sprašové rokle u Zeměch tvoří podle 13 C NMR spektroskopie zejména struktury alkylového a O-alkylového uhlíku, výrazněji se projevuje také aromatický uhlík. U současných černozemí z Turska a Syrovic má nejvýznamnější zastoupení O-alkylový uhlík. Nejmenší podíl má u obou černozemí aromatický uhlík, zastoupení aromatického uhlíku je u turské černozemě nejnižší ze všech analyzovaných půd. 13 C NMR spektroskopie odhalila u všech černozemí...
|
host ::
RSS.