|
|
Infection pathway of Hymenoscyphus fraxineus and its interactions with ash mycobiota
Haňáčková, Zuzana ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Adamčíková, Katarína (oponent) ; Botella Sánchez, Leticia (oponent)
Nekróza jasanu je choroba, která na začátku 21. století zasáhla populace původních druhů jasanů v celé Evropě. Způsobuje nekrotické skvrny na listech, nekrózy výhonů a větví a především u mladých jedinců celkové odumření stromu. Nekrózou jasanu je napadán obzvláště F. excelsior. Původcem onemocnění je nepůvodní vřeckovýtrusná houba z Asie - Hymenoscyphus fraxineus. Cíle této dizertační práce byly následující: 1) studovat populační strukturu H. fraxineus na různých škálách - na regionální škále (české populace) a na úrovni jednotlivých řapíků, toto měřítko mělo sloužit k potvrzení infekční cesty patogenu; 2) objasnit efekt H. fraxineus na saprotrofy v opadu (jmenovitě H. albidus) a 3) porovnat endofytickou mykobiotu tolerantních a citlivých stromů a testovat antagonistické interakce těchto hub proti patogenu. Analýza českých populací zjistila nižší průměrnou genovou diverzitu v porovnání s dalšími evropskými populacemi. Jedna česká populace se od zbytku signifikantně lišila kvůli nejnižší hodnotě allelic richness a velmi nízké průměrné genové diverzitě. Výsledky naznačují, že i přes minimální rozdíly mezi evropskými populacemi můžou lokální ekologické nebo epidemiologické faktory ovlivňovat strukturu populací H. fraxineus. V navazující studii byly izolovány a genotypovány kmeny H. fraxineus z řapíků...
|
|
| |
|
|
Counterbalances: antagonistic regulation of fission yeast growth and proliferation under favourable conditions and stress
Hohoš, Patrik ; Převorovský, Martin (vedoucí práce) ; Groušl, Tomáš (oponent)
Mikroorganizmy sa stretávajú s dramatickými zmenami podmienok prostredia. Je pre nich preto dôležité svižne a efektívne na tieto zmeny reagovať. Nevyhnutnými pre túto schopnosť sú signalizačné dráhy. Tie dokážu vnímať široké spektrum vonkajších i vnútorných stimulov a regulovať veľké množstvo bunkových procesov. Pre jednobunkové organizmy je jednou z najdôležitejších schopností vnímanie podmienok prostredia vhodných pre rast, alebo neobvyklých stresových podmienok. Jeden z obľúbených modelových mikroorganizmov používaných na výskum signalizačných dráh je kvasinka Schizosaccharomyces pombe. Výsledky získané výskumom na tomto modelovom organizme sú aplikovateľné aj na ďalšie eukaryotické organizmy, vďaka faktu, že signalizačné dráhy sú medzi kvasinkami a ostatnými eukaryotickými organizmami vysoko konzervované. Signalizačné dráhy podporujúce proliferáciu podporujú v kvasinke bunkovú proliferáciu, rast a mitotický bunkový cyklus. Stresové signalizačné dráhy majú opačnú úlohu. Podporujú bunkovú obranu proti stresovým stimulom. Taktiež podporujú proces sexuálnej diferenciácie a meitocký bunkový cyklus. Tento princíp môže na prvý pohľad vyzerať ako mechanizmus prepínača. Ukazuje sa, že v regulácii týchto dvoch signalizačných dráh je prítomný zložitý mechanizmus interakcií, ktoré a vzájomného...
|
|
| |
host ::
RSS.