|
| |
|
|
Integrace dětí se zrakovým postižením do hodin tělesné výchovy
Koudelková, Adéla ; Prokešová, Eva (vedoucí práce) ; Vařeková, Jitka (oponent)
Název práce: Integrace dětí se zrakovým postižením do hodin TV Cíle práce: Hlavním cílem práce je vhled do problematiky integrace zrakově postiženého žáka do hodin tělesné výchovy v běžné třídě základní školy. Zjišťuji, jak se žák se zrakovým postižením cítí v hodinách TV a jak si myslí, že je vnímán svým okolím? Dílčím cílem výzkumu je zjistit, jak se v konkrétním případě žáka se zrakovým postižením zdařila integrace do běžné ZŠ, jak se na ní podílely a jak ji ovlivnily zúčastněné osoby. Rovněž chci zjistit, v jaké míře se taková integrace stává náročnou pro osoby, které se na ní podílejí. Metoda: Kombinování techniky rozhovoru, dlouhodobého pozorování a analýzy dat z pedagogické dokumentace v rámci případové studie žáka. Výsledky: Žák se zrakovým postižením byl úspěšně adaptován v procesu integrace v tělesné výchově běžné základní školy. Důkazem jsou pozitivní výsledky a pokroky integrovaného žáka. Výsledky však poukazují na problém integrace na 1.stupni, způsobený nedostatečnými kompetencemi pedagogů. Problémem se jeví nejednotný přístup k dítěti a potažmo i k integraci u zúčastněných osob. V takové míře je pak integrace náročnou nejen pro osoby integrující, ale také má negativní dopad na dítě. Klíčová slova: zrak, zrakové postižení, zrakové vady, integrace, inkluze, vzdělávání, sport, výchova,...
|
|
|
Diagnóza laterality ve školním prostředí
Šnajdrová, Veronika ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce obsahuje teoretické základy projevů dominance mozkových hemisfér - laterality. Zabývá se vývojem laterality, jejím genotypem a fenotypem, stupni, typy a druhy laterality, zmiňuje se o následcích nevhodného výchovného působení na genotyp laterality a následné nápravě. Dále se zabývá diagnostikou laterality, a to především z pozice učitele. Základní myšlenkou této práce je podpora přirozeného vývoje dítěte prostřednictvím vhodného působení na lateralitu dítěte, konkrétně žáka s diagnózou dysfázie.
|
|
|
Integrace dětí se zrakovým postižením do hodin tělesné výchovy
Koudelková, Adéla ; Prokešová, Eva (vedoucí práce) ; Vařeková, Jitka (oponent)
Název práce: Integrace dětí se zrakovým postižením do hodin TV Cíle práce: Hlavním cílem práce je vhled do problematiky integrace zrakově postiženého žáka do hodin tělesné výchovy v běžné třídě základní školy. Zjišťuji, jak se žák se zrakovým postižením cítí v hodinách TV a jak si myslí, že je vnímán svým okolím? Dílčím cílem výzkumu je zjistit, jak se v konkrétním případě žáka se zrakovým postižením zdařila integrace do běžné ZŠ, jak se na ní podílely a jak ji ovlivnily zúčastněné osoby. Rovněž chci zjistit, v jaké míře se taková integrace stává náročnou pro osoby, které se na ní podílejí. Metoda: Kombinování techniky rozhovoru, dlouhodobého pozorování a analýzy dat z pedagogické dokumentace v rámci případové studie žáka. Výsledky: Žák se zrakovým postižením byl úspěšně adaptován v procesu integrace v tělesné výchově běžné základní školy. Důkazem jsou pozitivní výsledky a pokroky integrovaného žáka. Výsledky však poukazují na problém integrace na 1.stupni, způsobený nedostatečnými kompetencemi pedagogů. Problémem se jeví nejednotný přístup k dítěti a potažmo i k integraci u zúčastněných osob. V takové míře je pak integrace náročnou nejen pro osoby integrující, ale také má negativní dopad na dítě. Klíčová slova: zrak, zrakové postižení, zrakové vady, integrace, inkluze, vzdělávání, sport, výchova,...
|
|
|
Stanovení diagnózy zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči
BINKOVÁ, Kristýna
Správné stanovení diagnózy je obtížný um i pro léta zkušené lékaře. Vyžaduje to pečlivý sběr anamnézy a schopnost naslouchání a celkového vnímání pacienta. Zdravotničtí záchranáři v přednemocniční neodkladné péči finální diagnózu nestanovují. Určují pouze tzv. pracovní, popisnou nebo také suspektní diagnózu. Na základě odebrání anamnézy, fyzikálního vyšetření a svých znalostí směřují pacienta na patřičná oddělení s právě již řečenou popisnou diagnózou, kde si pacienta zdravotničtí pracovníci převezmou a znovu komplexně vyšetří. Cílem této bakalářské práce je zmapovat postup a zjistit nejčastější chyby zdravotnických záchranářů při určování popisné diagnózy v přednemocniční neodkladné péči v posádce RZP. Bakalářská práce je rozčleněna do dvou částí, nejprve na teoretickou část a následně na část výzkumnou. Teoretická část se věnuje obecným pojmům jako je anamnéza, legislativa, diagnóza a diferenciální diagnostika nejčastějších onemocnění. Ve výzkumné části bakalářské práce byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu, data byla sbírána formou polostrukturovaných rozhovorů se zdravotnickými záchranáři v kraji Vysočina a v Jihočeském kraji. Zhotoveným výzkumem bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři stanovují popisné diagnózy několikrát denně a vědí, jak správně postupovat. Mají možnost od zaměstnavatele se odborně vzdělávat v této problematice, avšak chybí jim zpětná vazba. Z cílového nemocničního zařízení totiž nedostávají zpětně žádné informace, ze kterých mohou vyhodnotit, zdali jejich stanovení popisné diagnózy proběhlo správně. Tato skutečnost jim brání odhalit případné pochybení. Participanti by zpětnou vazbu velice rádi uvítali, protože by pro ně bylo přínosné si svoji odvedenou práci zkontrolovat. Výsledky bakalářské práce dávají čtenáři možnost získat informace týkající se dané problematiky a legislativy v teoretické části. Hlavním benefitem části praktické jsou zkušenosti a postupy zdravotnických záchranářů z kraje Vysočina a z Jihočeského kraje při stanovení popisné diagnózy v přednemocniční neodkladné péči.
|
|
| |
|
|
Diagnóza laterality ve školním prostředí
Šnajdrová, Veronika ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce obsahuje teoretické základy projevů dominance mozkových hemisfér - laterality. Zabývá se vývojem laterality, jejím genotypem a fenotypem, stupni, typy a druhy laterality, zmiňuje se o následcích nevhodného výchovného působení na genotyp laterality a následné nápravě. Dále se zabývá diagnostikou laterality, a to především z pozice učitele. Základní myšlenkou této práce je podpora přirozeného vývoje dítěte prostřednictvím vhodného působení na lateralitu dítěte, konkrétně žáka s diagnózou dysfázie.
|
|
|
PŘÍPRAVA NA VSTUP DO ZŠ
KOLÁŘOVÁ, Markéta
Tématem bakalářské práce je zjistit, jak jsou děti předškolního věku individuálně a systematicky připravovány na vstup do ZŠ. První část teoretická je zaměřena na porovnání pojetí předškolního a primárního vzdělávání v kurikulárních dokumentech. Druhá část je věnována popisu dítěte, které zahajuje školní docházku z pohledu vývojové psychologie. Pozornost se zde také soustřeďuje na školní zralost. Praktická část je zaměřena na to, jak mateřská škola může individuálně a systematicky připravovat dítě na zahájení školní docházky. Práce /bakalářská/ zkoumá, jakých oblastí se týká příprava dítěte na školní docházku a jaké konkrétní činnosti lze s dětmi realizovat.
|
|
|
Základní klinické vyšetření klienta zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči v Jihočeském kraji
VIKTORA, Martin
Problematika klinického vyšetření je tématem, které se historicky řadilo spíše do práce lékaře. Pod vlivem vývoje obsazení posádek na záchranné službě se však tento stav mění. Tato bakalářská práce nazvaná Základní klinické vyšetření klienta zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči v Jihočeském kraji shrnuje základní vyšetření, které by měl každý zdravotnický záchranář teoreticky znát i prakticky používat. Cílem práce bylo zjistit, jaké mají současní zdravotničtí záchranáři pracující na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje znalosti a jestli dodržují postupy klinického vyšetření. Obsahem teoretické části je charakteristika záchranné služby, její poslední vývoj a trend, popsán je také stále mladý obor zdravotnický záchranář, tím se myslí možnosti studia, kompetence i pracovní náplň. V další části se práce věnuje klinickému vyšetření. Nejprve je probírán obsah klinického vyšetření, přístupu k němu a vysvětlil důležitost, poté začal rozebírat jednotlivé části vyšetření. V teoretické části je tedy možné najít informace o anamnéze, metodách fyzikálního vyšetření všech částí a orgánů těla. Nakonec je zmíněna základní přístrojová metoda, která klinickému vyšetření v přednemocniční péči napomáhá a také lidský přístup k pacientovi, který je důležitou částí i v tomto tématu. Z výsledků kvantitativního šetření vyplývá, že mezi různými stupni vzdělání jsou velké rozdíly. Absolventi středních zdravotnických škol, pomaturitního studia anesteziologicko-resuscitační a intenzivní péče a vyšších odborných škol mají nižší znalosti v této oblasti než jejich kolegové, kteří mají vysokoškolské vzdělání. Celkově, ale záchranáři častěji nedodržují postupy klinického vyšetření. Obě hypotézy se tedy potvrdily. Z práce je patrné, že je co dohánět. Na klinické vyšetření by se mělo během studia více dbát, nesmiřovat se jen se současným stavem. I po studiu oboru by mělo téma být opakováno na pracovištích, například pomocí teoretickým přednášek a praktických seminářů. Zdravotnický záchranář totiž v budoucnu bude muset zastoupit lékaře i v oblasti klinického vyšetření, ale zatím na to není ani zdaleka připraven.
|
|
|
Význam anamnézy v ošetřovatelské péči u dětí v jednotlivých vývojových obdobích
KUBIŠOVÁ, Pavla
Bakalářská práce byla vypracována na téma {\clqq}Význam anamnézy v ošetřovatelské péči u dětí v jednotlivých vývojových obdobích.`` Ošetřovatelská dokumentace, v našem případě ošetřovatelská anamnéza, je důležitou součástí pro poskytování ošetřovatelské péče. Sestra musí nejprve nemocného poznat a zjistit informace, aby mohla stanovit nejdůležitější problémy a rozhodnout se pro správnou cestu poskytnutí ošetřovatelské péče. Neméně důležitý je postup a zásady při sběru těchto informací. Stanoveny byly dva cíle a dvě výzkumné otázky. První cíl bakalářské práce se zaměřil na rozdíly získávání ošetřovatelské anamnézy u dětí v různých vývojových obdobích. Druhým cílem práce bylo navrhnout ošetřovatelskou dokumentaci pro sběr anamnézy u dětí v jednotlivých vývojových obdobích. Výzkumná otázka číslo jedna se dotazuje, zda existují rozdíly sběru dat u dětských pacientů v jednotlivých vývojových obdobích. Výzkumná otázka číslo dvě řeší, jaké metody používají sestry ke sběru ošetřovatelské anamnézy u dětí v jednotlivých vývojových obdobích. Šetření bylo prováděno kvalitativním způsobem pomocí nestandardizovaného rozhovoru, analýza dat a pozorování. Výzkumným vzorkem byly sestry, pracující na dětském oddělení nemocnice ve Strakonicích a Písku. Šetření bylo provedeno během dvou týdnů. Šetřením se zjistilo, že sestry na jednotlivých dětských odděleních vybraných nemocnic při shromažďování anamnestických údajů v jednotlivých dětských obdobích postupují rozdílně. Z této výzkumné otázky vyplývá výsledná hypotéza číslo jedna: {\clqq}Získávání anamnestických údajů u dětí je u jednotlivých sester rozdílné``. Hypotéza číslo tři: {\clqq}Podklady pro získávání anamnézy u dětí nejsou ve všech zdravotnických zařízeních stejné.`` Druhou výzkumnou otázkou jsme zjistily, že se u všech dětí ve vývojových obdobích zjišťují antropometrické hodnoty. Dále některé sestry nedodržují zásady vedení rozhovoru a ne všechny sestry používají správné metody při sběru informací. Z výzkumné otázky číslo dvě vyplývají tři hypotézy: Hypotéza číslo dvě: {\clqq}Při odběru anamnestických dat sestry nepostupují dle pravidel vedení rozhovoru s klientem.`` Hypotéza číslo čtyři: {\clqq}Sestry při odběru anamnézy u dětí vždy zjišťují antropometrické znaky dle jednotlivých vývojových obdobích.`` Z tohoto vyplývá že, první stanovený cíl byl splněn a druhý stanovený cíl se podařilo také splnit. V souvislosti se zjištěnými poznatky bychom doporučily navržení dokumentace pro sběr anamnézy pro dětská oddělení nemocnic, která by byla stejná nejlépe celoplošně pro všechny nemocnice v České republice. Důležitá by byla její jednoduchost a přehlednost, která by napomohla k usnadnění práce sester na oddělení. Následně, aby dokumentace usnadnila určení ošetřovatelských diagnóz a tím napomohla k poskytování kvalitní ošetřovatelské péče pro uspokojení potřeb klienta. Rovněž by bylo vhodné uspořádat semináře zaměřené na toto téma pro jednotlivé nemocnice v České republice a zde problémy s anamnestickou dokumentací řešit.
|
host ::
RSS.