|
|
Skrytá typografie krajiny a její použití ve výtvarné výchově
Lochová, Monika ; Gajdošíková, Pavla (vedoucí práce) ; Vačkář, Adam (oponent)
Klíčová slova: analogová fotografie, experiment, krajina, malířská zkratka, proměna krajiny, stylizace, transformace, typografie. Bakalářská práce s názvem "Skrytá typografie krajiny a její použití ve výtvarné výchově" se zabývá monotónností krajiny pomoci nahlížení více úhlů pohledu. Sleduje a mapuje tak její nevšední stránku a proměnlivost. Rozebírá charakter krajiny, která nás všechny dennodenně obklopuje a stává se naším domovem. V teoretické části hledá různorodost malířských přístupů a samotné pojetí krajiny jako nositele významu v historickém kontextu. Měřítkem se stává netradiční pohled na krajinu, který vymezuje široké malířské přístupy zejména 20. a 21. století. Zmiňuje autory, kteří se zabývají podobným tématem a reagují na stereotypní pojetí krajinné scenérie. V praktické části práce autorka hledá nevšednosti krajiny a zaznamenává je na film analogového fotoaparátu, který si následně samostatně vyvolá. Vznikne fotografický cyklus černobílých fotografií, které se stávají motivem pro transformaci krajiny a ke vzniku malířské zkratky. Výsledkem tohoto projektu je malířský soubor nesoucí název Abeceda krajiny, který povede nad přemýšlením mnohoznačností, rytmem a dynamikou. Stěžejní část práce se nachází ve stylizaci, pohybu a rytmu, který vede ke vzniku vlastní typografie v praktické...
|
|
|
Camera obscura jako jedinečný nástroj záznamu skutečnosti. Možnosti jejího využití v současné výtvarné edukaci
Nováčková, Marie ; Magidová, Markéta (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Jan (oponent)
Marie Nováčková Bakalářská práce Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy Camera obscura jako jedinečný nástroj záznamu skutečnosti. Možnosti jejího využití v současné edukaci. Práce sleduje cameru obscuru jako jedinečné médium pro uměleckou práci, popisuje její podoby v kulturně-historickém kontextu se zaměřením na současnou vizuální kulturu a pinhole fotografii. Dírková kamera je považována za nástroj pro uměleckou práci, který může podléhat tvůrci, spolupracovat s ním či být autorsky autonomní. Tyto teoretické poznatky jsou reflektovány v koncepci edukačního programu, který se zaměřuje na spojení poznávání vývoje fotografických zobrazení a vlastního vnímání jejich příběhů. Příběh a fotografování dírkovou kamerou je těžištěm i praktické části, kterou je komiks vytvořený pomocí fotografií z pinhole kamery, jehož děj je podpořen kresbou. Komiks se jmenuje Hráč na havrany a je členěn jako Bachova skladba Toccata a fuga d-moll. Klíčová slova: analogová fotografie, camera obscura, dírková kamera, výtvarná výchova, vizuální kultura, experiment, komiks
|
|
| |
|
|
Fotografické album a jeho proměna v kyberprostoru
Pešavová, Monika ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Černý, Vladimír (oponent)
Fotografické album a jeho proměna v kyberprostoru Abstrakt Ve své diplomové práci se zabývám rozdílem ve vnímání fotografických alb v digitální a analogové éře. Jejím cílem je reflektovat proměnu sbírky fotografií, jakožto intimního informačního sdělení, ve veřejně přístupnou online sebeprezentaci, s čímž souvisí i změna funkce fotografického média, které dříve spíše konzervovalo realitu a dnes ji vytváří. Právě přemíra modifikace současných fotografií paradoxně vede k postupnému návratu do minulosti, tedy zpět od digitální fotografie k analogové. Bc. Monika Pešavová
|
|
|
Camera obscura jako jedinečný nástroj záznamu skutečnosti. Možnosti jejího využití v současné výtvarné edukaci
Nováčková, Marie ; Magidová, Markéta (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Jan (oponent)
Marie Nováčková Bakalářská práce Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy Camera obscura jako jedinečný nástroj záznamu skutečnosti. Možnosti jejího využití v současné edukaci. Práce sleduje cameru obscuru jako jedinečné médium pro uměleckou práci, popisuje její podoby v kulturně-historickém kontextu se zaměřením na současnou vizuální kulturu a pinhole fotografii. Dírková kamera je považována za nástroj pro uměleckou práci, který může podléhat tvůrci, spolupracovat s ním či být autorsky autonomní. Tyto teoretické poznatky jsou reflektovány v koncepci edukačního programu, který se zaměřuje na spojení poznávání vývoje fotografických zobrazení a vlastního vnímání jejich příběhů. Příběh a fotografování dírkovou kamerou je těžištěm i praktické části, kterou je komiks vytvořený pomocí fotografií z pinhole kamery, jehož děj je podpořen kresbou. Komiks se jmenuje Hráč na havrany a je členěn jako Bachova skladba Toccata a fuga d-moll. Klíčová slova: analogová fotografie, camera obscura, dírková kamera, výtvarná výchova, vizuální kultura, experiment, komiks
|
|
|
Retuš současné žurnalistické fotografie
Raszková, Ivona ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Svoboda, Aleš (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám retušováním současné žurnalistické fotografie (v období od 90. let 20. století po současnost). Jedná se tedy o digitální fotografii, kterou porovnám s analogovou. Retušování analogové fotografie bylo technicky náročnější než retušování digitální fotografie a lidé si nedokázali představit, jak by mohla být fotografie upravena, proto ji věřili. Já se domnívám, že v případě žurnalistické fotografie byl zachován pravdivostní nárok, který měla analogová fotografie. Mou hypotézou je, že média využívají pravdivostního nároku této žurnalistické fotografie. Fotografie měla reprezentovat realitu. Dnes ale již víme, že tomu tak nemusí být. Přesto odhalení upravených fotografií vyvolá skandál, jakési rozhořčení a diskuzi. Média retušují fotografie a tím vlastně pozměňují realitu. Celá moje hypotéza tedy zní: Média využívají pravdivostního nároku žurnalistické fotografie, kterou upravují technikou retušování, čímž pozměňují realitu a to vyvolá skandál potom, co je úprava fotografie odhalena.
|
host ::
RSS.