|
|
Projevy agrese u fotbalových diváků
Dýšek, Martin ; Janák, Vladimír (vedoucí práce) ; Procházka, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Projevy agrese u fotbalových diváků" se týká analyzování projevů agrese českých fanoušků fotbalových družstev, která působí v Gambrinus lize. Cílem práce je monitorovat tuto scénu a snažit se navrhnout možná opatření a způsoby vedoucí ke zlepšení bezpečnosti na stadionech, zjistit, z čeho rizikové situace vznikají a vyvodit možné závěry, jak jim do budoucna předcházet. Bakalářská práce má dvě části. První teoretická část je práce zaměřena na získání poznatků a definování pojmů, které souvisí s lepším pochopením daného problému. Dále pak na charakterizování samotného prostředí okolo fotbalových klubů, se zaměřením hlavně na české kluby s nejpočetnější diváckou základnou. Praktická část je věnována sběru informací, jejich následné analýze a porovnání jednotlivých dosažených výsledků, na základě kterých se autor snaží navrhnout zdokonalení současných možností v oblasti bezpečnosti. Při výzkumu je využito metody pozorování, rozhovoru, popisné a komparativní analýzy. Klíčová slova: agrese, násilí na stadionech, sportovní divák, fotbalový fanoušek, ultras, hooligans, pozorování
|
|
|
Posouzení vlivu dojení dojicím automatem na vybrané parametry welfare dojnic
FIALA, Otakar
Cílem diplomové práce bylo zjištění vlivu dojení automatickým dojícím systémem (AMS) na fyziologické potřeby dojnic do 30 minut po dojení. Etologické sledování zahrnovalo zjištění potřeby příjmu krmiva, příjmu vody a potřeby ulehnutí. V další části práce byla získávána data o užitkovosti dojnic a časové údaje o dojení (doba přípravy k dojení, délka dojení, doba návštěvy v boxu). Pro zjištění vlivu různých technologií na dojnice byly získané výsledky porovnány s údaji zjištěnými na farmě s konvenční technologií dojení (autotandemová dojírna). Potřeba příjmu krmiva do 30 minut po dojení byla zjištěna ve stáji s AMS u 75,71 % dojnic, ve stáji s autotandemem u 84,37 % dojnic. Vyšší množství příjmu silážovaného krmiva po dojení přijímaly krávy dojené konvenčním způsobem. Potřeba příjmu vody byla zjištěna ve stáji s AMS u 41,79 % krav a na farmě s autotandemem u 33,45 % dojnic. Vyšší množství vody po dojení přijímaly dojnice na farmě využívající k dojení dojícího robota. Z hlediska potřeby příjmu krmiva i vody do 30 minut po dojení byly zjištěny u obou porovnávaných technologií prakticky shodné hodnoty, 28,23 % na farmě s AMS a 27,27 % na farmě s autotandemovou dojírnou. Z tohoto společného příjmu byl zjištěn dřívější příjem vody u zvířat na obou farmách z více než 80 % procent. Procento krav, které po dojení pocítily potřebu ulehnutí, bylo zjištěno u obou technologií velice nízké. Na farmě s AMS 3,7 % a na farmě s autotandemem 5,8 %. Na farmě, kde je využíván AMS, bylo možné vyhodnotit zjišťované fyziologické potřeby do 30 minut po dojení v rámci jednotlivých částí dne. Potřeba příjmu krmiva byla nejvyšší mezi 18. a 24. hodinou a naopak nejnižší v ranních a dopoledních hodinách. Potřeba příjmu vody po dojení byla nejvyšší v ranních a dopoledních hodinách (mezi 6. a 12. Hodinou) a nejnižší od 24 do 6 hodin. Potřeba ulehnutí po dojení byla nejvyšší mezi 24. a 6. hodinou a nejnižší mezi 12. a 18. hodinou. Dojivost za jedno dojení byla zjištěna na farmě s AMS 12,89 kg, na farmě s autotandemem 13,35 kg. Průměrná denní dojivost byla na farmě s AMS 36,47 kg a na farmě s autotandemem 26,7 kg. Nižší dojivost za jedno dojení a naopak vyšší průměrná dojivost za den na farmě s AMS je (kromě jiných faktorů) způsobena vyšší četností dojení. Doba přípravy k dojení byla u dojení AMS zjištěna 2:24 minut, u konvenčního dojení 2:02 minut. Čas samotného dojení byl u obou technologií zjištěn přes 5 minut. Zjištěné časy v konvenčním dojení byly delší téměř o 30 vteřin (5:41). Doba návštěvy dojícího boxu byla u technologie AMS zjištěna 7:07 minut, v konvenčním systému 8:16 minut. Návštěvnost dojícího robota v průběhu dne dosahovala nejnižších hodnot mezi 16.-18. hodinou a mezi 4.-8. hodinou. Nárůst počtu dojení po 18. hodině lze spojit se zakrmením silážovaného krmiva v tuto dobu. Při porovnání zkoumaných technologií nebyl zjištěn výraznější rozdíl ve fyziologických potřebách do 30 minut po dojení. Pro ověření těchto závěrů je důležité rozšíření počtu hodnocených podniků s konvenčními systémy dojení.
|
|
|
Vliv dojení dojicím automatem na vybrané parametry welfare dojnic
FIALA, Otakar
Cílem bakalářské práce bylo zjišťování vlivu dojícího robota na chování dojnic a zjišťování možného rozdílného vlivu dojení AMS na prvotelky a na dojnice na dalších laktacích. První část se zabývala pozorováním dojnic 30 minut po opuštění dojícího robota, které probíhalo 24 hodin a bylo zaměřeno na činnost všech dojených krav ve stádě. Z pozorování byla zjištěna potřeba příjmu potravy, pití a ulehnutí. Další část práce se zabývala, pomocí údajů z dojícího robota Lely Astronaut, denní dojivostí celého stáda i jednotlivých kusů, počtem návštěv dojícího robota, dobou trvání přípravy k dojení, časem dojení. Výsledky jednotlivých částí práce byly porovnávány mezi prvotelkami a ostatními dojnicemi. V průběhu dne byla zjištěna potřeba pití po dojení u 40,4 % u prvotelek a 41, 7 % krav na dalších laktacích. Potřebu příjmu potravy projevilo 75 % prvotelek a 88,6 % ostatních dojnic. Potřebu ulehnutí 30 minut po dojení mělo 12 % prvotelek a 13 % ostatních krav. Celkový čas přípravy k dojení činil u prvotelek 2:04 a u ostatních dojnic 1:54 minut.
|
host ::
RSS.