|
|
Využití nového typu kontinuálního vzorkovače pro stanovení sloučenin v ultrajemném aerosolu
Hlaváčková, Hana ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Alexa,, Lukáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá využitím nového typu kontinuálního vzorkovače pro stanovení sloučenin v ultra-jemném aerosolu. Cílem práce byla optimalizace parametrů aerosolového vzorkovače CGU-ACTJU (Condensation-Growth Unit – Aerosol Counterflow Two-Jets Unit) a jeho aplikace na reálné vzorky aerosolu. Vzorkovač ACTJU, spojený s předřazenou jednotkou CGU, je schopen vzorkovat i ultra-jemnou frakci aerosolových částic do průměru několika nanometrů. Naměřené hodnoty koncentrací ze vzorkovače CGU-ACTJU byly porovnány s komerčním vzorkovačem (kaskádový impaktor) s následnou offline analýzou. Atmosférický aerosol byl vzorkován ve dvou kampaních (červenec–srpen 2021 a únor 2022) na terase Ústavu analytické chemie AV ČR v Brně. Teoretická část práce obsahuje informace o analytických metodách pro charakterizaci aerosolu, v experimentální části jsou detailně popsány použité metody a diskutovány výsledky měření.
|
|
|
Výzkum uvolňování sloučenin dusíku z hnojiv
Cápková, Viola ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá sledováním kinetiky uvolňování amonných, dusičnanových a fosforečných iontů z hnojiv s pomalým uvolňováním na bázi polyakrylátu draselného. Vzorky hnojiv byly dány do různých extrakčních činidel a vystaveny různým experimentálním podmínkám. Byl sledován vliv dynamických a tlakových podmínek oproti stacionárním a vliv na uvolňování živin z hnojiv za použití destilované, pitné a atmosférické vody. V pravidelných intervalech byla měřena změna koncentrace jednotlivých analytů pomocí molekulové spektrofotometrie. Jako nejlepší extrakční činidlo se ukázala být destilovaná voda, mezi jednotlivými experimentálními podmínkami nebyl zaznamenán markantní rozdíl. Pomalé uvolňování živin bylo prokázáno u dvou vzorků hnojiv, a to u hnojiva na bázi močoviny a u jeho upravené varianty.
|
|
|
Sledování změn asimilovatelného dusíku u moštů révy vinné
Lasotová, Michaela
Diplomová práce je zaměřena na sledování změn asimilovatelného dusíku a jeho forem v průběhu fermentace moštů révy vinné. Práce se na úvod zabývá popisem dusíkatých sloučenin v hroznech a moštech révy vinné, jejich genezi v hroznech a popisem jednotlivých forem dusíku v moštech. V neposlední řadě se práce zabývá utilizací dusíku kvasinkami a možnostmi přídavku výživy do moštu. V experimentální části je popsán pokus, který byl prováděn v Lednici na přelomu let 2015/2016, založený na sledování změn obsahu dusíkatých látek v moštu v průběhu celé fermentace. Jednotlivé varianty sledují působení přídavku výživy ve dvou koncentracích a porovnávají je s kontrolními variantami. Jednotlivá data byla statisticky zpracována a vyhodnocena.
|
|
|
Využití nového typu kontinuálního vzorkovače pro stanovení sloučenin v ultrajemném aerosolu
Hlaváčková, Hana ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Alexa,, Lukáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá využitím nového typu kontinuálního vzorkovače pro stanovení sloučenin v ultra-jemném aerosolu. Cílem práce byla optimalizace parametrů aerosolového vzorkovače CGU-ACTJU (Condensation-Growth Unit – Aerosol Counterflow Two-Jets Unit) a jeho aplikace na reálné vzorky aerosolu. Vzorkovač ACTJU, spojený s předřazenou jednotkou CGU, je schopen vzorkovat i ultra-jemnou frakci aerosolových částic do průměru několika nanometrů. Naměřené hodnoty koncentrací ze vzorkovače CGU-ACTJU byly porovnány s komerčním vzorkovačem (kaskádový impaktor) s následnou offline analýzou. Atmosférický aerosol byl vzorkován ve dvou kampaních (červenec–srpen 2021 a únor 2022) na terase Ústavu analytické chemie AV ČR v Brně. Teoretická část práce obsahuje informace o analytických metodách pro charakterizaci aerosolu, v experimentální části jsou detailně popsány použité metody a diskutovány výsledky měření.
|
|
|
Transport amonných iontů u kvasinek
Faltýnková, Kateřina ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Princová, Jarmila (oponent)
Bakalářská práce - Kateřina Faltýnková - Transport amonných iontů Amoniak a amonné ionty jsou pro kvasinkové buňky nesmírně důležité, a to ne pouze v metabolismu, například syntéze aminokyselin, ale také jako signální molekuly, které slouží ke komunikaci mezi koloniemi, popřípadě k regulaci pseudohyfálního růstu. Transport amoniaku a amonných iontů vyžaduje aktivní transport, který je zajišťován MEP permeázami dovnitř buňky a pravděpodobnými exportéry ATO proteiny ven z buňky. V této práci jsou popsány rodiny genů MEP a ATO, se zaměřením na jejich význam pro příjem a export amonných iontů kvasinkou a také regulace těchto dvou rodin genů u kvasinek Saccharomyces cerevisiae, Candida albicans, Cryptococcus neoformans a Yarrowia lipolytica.
|
|
|
Lišejníky a eutrofizace
Jadrná, Iva ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Malíček, Jiří (oponent)
Eutrofizace je procesem obohacování ekosystému o organické živiny, především o dusík a fosfor. Tato bakalářská práce se zabývá vlivem eutrofizace na lišejníky, zejména působením sloučenin dusíku ve vzduchu a působením kombinace sloučenin dusíku a fosforu na epifytické lišejníky. Definuje eutrofizaci a podává informace o změně abundance a diverzity v rámci lišejníkového společenstva. Dále popisuje mechanismy tolerance eutrofizace u lišejníků. Klíčová slova: lišejníky, epifyty, eutrofizace, amoniak, amonné ionty, oxidy dusíku, fosfor
|
|
|
Stanovení vybraných komponent v lidské moči elektroforézou v krátké kapiláře.
Makrlíková, Anna
Kapilární zónová elektroforéza má široké uplatnění v různých analýzách. V této práci byl navržen hydrodynamický způsob zavedení vzorku do krátké elektroforetické kapiláry řízený tlakovým pulsem. Separační pufr promývá dávkovací smyčku šesticestného ventilu a zóna vzorku je nesena k dávkovacímu konci kapiláry. V čase, kdy se zóna vzorku nachází u vstupu do kapiláry, je v toku elektrolytu generován krátký tlakový puls, což vede k nadávkování vzorku do kapiláry. Následně je tok elektrolytu zastaven a současně je zapnuto separační napětí. Množství nadávkovaného vzorku je závislé na době trvání tlakového pulsu. Tato nově vyvinutá metoda byla testována pro stanovení amonných iontů, histidinu, kreatininu, kyseliny močové a kyseliny hippurové v lidské moči a pro rychlé sledování anorganických iontů v mozkomíšním moku a krevní plazmě. Stanovení bylo provedeno v kapiláře o celkové délce 10,5 cm a vyzkoušeny byly dva separační elektrolyty - 50 mM MES + 5 mM NaOH (pH 5,10) a 1 M kyselina octová + 1,5 mM crown ether 18-crown-6 (pH 2,40). Použitím duální detekce, bezkontaktní vodivostní a spektrometrické UV detekce, bylo možno současně detegovat anorganické i organické látky ve vzorku. Klíčová slova Kapilární elektroforéza, krátká kapilára, hydrodynamické dávkování, duální detekce, amonné ionty, histidin,...
|
|
|
Transport amonných iontů u kvasinek
Faltýnková, Kateřina ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Princová, Jarmila (oponent)
Bakalářská práce - Kateřina Faltýnková - Transport amonných iontů Amoniak a amonné ionty jsou pro kvasinkové buňky nesmírně důležité, a to ne pouze v metabolismu, například syntéze aminokyselin, ale také jako signální molekuly, které slouží ke komunikaci mezi koloniemi, popřípadě k regulaci pseudohyfálního růstu. Transport amoniaku a amonných iontů vyžaduje aktivní transport, který je zajišťován MEP permeázami dovnitř buňky a pravděpodobnými exportéry ATO proteiny ven z buňky. V této práci jsou popsány rodiny genů MEP a ATO, se zaměřením na jejich význam pro příjem a export amonných iontů kvasinkou a také regulace těchto dvou rodin genů u kvasinek Saccharomyces cerevisiae, Candida albicans, Cryptococcus neoformans a Yarrowia lipolytica.
|
|
|
Stanovení vybraných komponent v lidské moči elektroforézou v krátké kapiláře.
Makrlíková, Anna
Kapilární zónová elektroforéza má široké uplatnění v různých analýzách. V této práci byl navržen hydrodynamický způsob zavedení vzorku do krátké elektroforetické kapiláry řízený tlakovým pulsem. Separační pufr promývá dávkovací smyčku šesticestného ventilu a zóna vzorku je nesena k dávkovacímu konci kapiláry. V čase, kdy se zóna vzorku nachází u vstupu do kapiláry, je v toku elektrolytu generován krátký tlakový puls, což vede k nadávkování vzorku do kapiláry. Následně je tok elektrolytu zastaven a současně je zapnuto separační napětí. Množství nadávkovaného vzorku je závislé na době trvání tlakového pulsu. Tato nově vyvinutá metoda byla testována pro stanovení amonných iontů, histidinu, kreatininu, kyseliny močové a kyseliny hippurové v lidské moči a pro rychlé sledování anorganických iontů v mozkomíšním moku a krevní plazmě. Stanovení bylo provedeno v kapiláře o celkové délce 10,5 cm a vyzkoušeny byly dva separační elektrolyty - 50 mM MES + 5 mM NaOH (pH 5,10) a 1 M kyselina octová + 1,5 mM crown ether 18-crown-6 (pH 2,40). Použitím duální detekce, bezkontaktní vodivostní a spektrometrické UV detekce, bylo možno současně detegovat anorganické i organické látky ve vzorku. Klíčová slova Kapilární elektroforéza, krátká kapilára, hydrodynamické dávkování, duální detekce, amonné ionty, histidin,...
|
|
|
Indukovaná RNAi proti esenciálním genům metabolismu dusíku jako nástroj pro kontrolu GM rostlin
Kobercová, Eliška ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Jednou z obav při pěstování geneticky modifikovaných (GM) rostlin je nebezpečí jejich nekontrolovaného šíření. Možným nástrojem pro jejich kontrolu by teoreticky mohla být indukovaná RNA interference proti některému z životně důležitých genů. Po aplikaci indukční látky by došlo k umlčování exprese tohoto esenciálního genu a tím i k usmrcení GM rostliny rozšířené mimo vyhrazenou kultivační plochu. Pro testování této strategie a indukci umlčování byly v této práci zvoleny geny pro dva klíčové enzymy dusíkového metabolismu, glutamátsyntázu (GOGAT) a glutaminsyntetázu (GS). GS zpracovává amonné ionty do podoby glutaminu, GOGAT pak přenáší amidovou skupinu z glutaminu na 2-oxoglutarát za vzniku dvou glutamátů. GS a GOGAT jsou hlavní cestou na zpracování amonných iontů, které mohou být ve zvýšené míře pro rostliny toxické a blokování jejich fixace při fotorespiraci vede k silné inhibici fotosyntézy. Cílem této práce bylo popsat projevy umlčování genů pro GOGAT a GS u modelové rostliny Arabidopsis thaliana. Pro umlčování byly připraveny vlásenkové konstrukty pod konstitutivním nebo pod estradiolem-indukovatelným promotorem. U vybraných transformantů nesoucích vlásenku proti GOGAT byly při aplikaci estradiolu v in vitro podmínkách pozorovány projevy umlčování tohoto genu projevující se jako chloróza a...
|
host ::
RSS.