|
|
Přínos triáže pacientů v přednemocniční péči a na urgentním příjmu
VOPÁLENSKÁ, Karolína
Bakalářská práce na téma "Přínos triáže pacientů v přednemocniční péči a na urgentním příjmu" je rozdělena na dvě části. První část, teoretická, se zabývá urgentními příjmy, jejich typy a fungováním, přednemocniční péčí, záchrannou službou, triáží, její historií, traumacentry a současnými triážními metodami používanými po celém světě. Praktická část je zařazena jako druhá a věnuje se výzkumu 3 stanovených hlavních cílů této práce. Prvním cílem bylo zjistit, jak se liší triáž pacientů v přednemocniční péči a na urgentním příjmu. Druhým cílem bylo zhodnotit současné metody triáže a jejich vliv na kvalitu poskytované péče. A třetím cílem bylo zjistit, jak vnímají triáž pacientů zdravotníci pracující na urgentním příjmu a záchranné službě. Pro dosažení výsledků bylo využito kvalitativní formy šetření pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Ten obsahoval 10 otevřených otázek. Výzkumný soubor tvořilo 9 respondentů z řad zdravotnických záchranářů a všeobecných sester. Byl vybrán urgentní příjem v Kraji Vysočina, ze kterého odpovídali 2 respondenti, a Záchranná služba Kraje Vysočina, kde také odpovídali 2 respondenti. Dále výzkum probíhal na urgentním příjmu v Jihočeském kraji, kde též odpovídali 2 respondenti, a na Záchranné službě Jihočeského kraje odpovídali 3 respondenti. Výsledky práce ukazují pohled vybraných zdravotníků na současné triážní metody, zhodnocení jejich fungování a návrhy na modifikace. Kromě naplnění cílů práce a zodpovězení výzkumných otázek může práce také poskytnou informace o vnímání triážních metod pracovníky urgentních příjmů a záchranných služeb.
|
|
|
Systém pro dispečink soukromé sanitní služby
Prokop, Lukáš ; Burget, Radek (oponent) ; Bartík, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem a implementací webové aplikace pro dispečink soukromých sanitních služeb a mobilní aplikace pro řidiče sanitních vozů. Webová aplikace umožňuje dispečerovi vytvářet nové objednávky, efektivně plánovat trasy a přiřazovat je sanitním vozům. Mobilní aplikace slouží k odesílání polohy sanitních vozů a zobrazování přidělených tras. Na počátku práce byla provedena analýza způsobů vývoje webových a mobilních aplikací, analýza práce s GPS daty, následovala analýza požadavků na systém a zhodnocení existujících řešení. Na základě získaných informací byla navržena a následně implementována webová i mobilní aplikace. V realizovaném systému je kladen důraz na jednoduchost a intuitivní ovládání.
|
|
|
Potřeby volajících na tísňovou linku 155 při akutním zhoršení stavu pacienta s pokročilým nevyléčitelným, život ohrožujícím, nebo život zkracujícím onemocněním
Brýdlová, Helena ; Bosá, Monika (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá pohledem na propojení částí zdravotnického a sociálního systému v oblastech, které spojuje péče o paliativního pacienta. Pacient v paliativní péči, a s ním i neformální pečující procházejí různými trajektoriemi zdravotnického a sociálního systému a hledají momenty, které jsou posilující, či naopak limitující pro poskytování dobré praxe paliativní péče. Teoretická část se zabývá jednotlivými oblastmi zdravotnického a sociálního systému, které by měly velmi úzce spolupracovat a být provázány. Ukazuje se však, že i samostatně stojící obory mají své nedostatky, a o to více je složitější tyto systémy propojovat. Cílem teoretické části je představení jednotlivých segmentů v oblasti sociální a zdravotní péče s provázáním na paliativní péči. Cílem empirické části bylo prostřednictvím kvalitativního výzkumu zkoumat důvody příbuzných či blízkých pacienta (tedy neformálních pečujících) zavolat zdravotnickou záchrannou službu pro své blízké, kteří byli nevyléčitelně nemocní, a zjistit tak jejich potřeby. Výsledná zjištění vedla ke dvěma výstupům, a to jednak z pohledu sociálního a jednak z pohledu zdravotnického. Z pohledu sociálního vyplývá důležitost zapojení vhodné komunikace a způsobu podání informací neformálním pečujícím a podpora při zvládání jejich úsilí při poskytování péče o...
|
|
|
Práce zdravotnického záchranáře z pohledu pacientů
PETRLÁK, Jakub
Na začátku bakalářské práce okrajově zmiňuji historii zdravotnických záchranných služeb. V další části se věnuji vzdělávání zdravotnického záchranáře a možnostem dalšího vzdělávání, ať navazujícímu magisterskému nebo specializaci po ukončení studia na vysoké škole. V neposlední řadě také zmiňuji jednotlivé charakterové vlastnosti zdravotnického záchranáře a předpoklady pro tuto profesi. Práci věnuji různým druhům úskalí, se kterými se může zdravotnický záchranář během své profesní kariéry setkat. Dále zde zmiňuji negativní dopady na osobu zdravotnického záchranáře v podobě syndromu vyhoření a jeho fáze. Cílem práce je zjistit, jak pacient celkově vnímá práci zdravotnického záchranáře, zda pacient nabyl i negativních zkušeností při kontaktu se zdravotnickým záchranářem a také jak pacientův pohled na tuto profesi poznamenala pandemie Covid 19. Pro výzkumnou část jsem zvolil kvalitativní výzkum pomocí polostrukturovaných rozhovorů, které tvořilo 15 otázek. Pro výzkum v mé práci jsem oslovil 5 respondentů. Respondenti byly vybráni záměrně s ohledem na věk a vzdělání. Sběr dat probíhal v únoru a březnu roku 2022. Před započetím výzkumu jsem jednotlivé respondenty oslovil a poprosil je, zda by byli ochotní mi odpovědět na tyto otázky. Předem byli upozorněni na to, že nikde nebudou figurovat jejich osobní údaje. Rozhovory byly nahrávány na diktafon, čemuž předcházel souhlas respondentů. Po přepsání do textového souboru byly tyto nahrávky smazány. Na základě prováděného výzkumu a zpracování nasbíraných údajů jsem došel k tomu, že všechny stanovené výzkumné otázky byly odpovězeny a výzkumné cíle byly splněny. Zjistil jsem, že až na pár situací je pohled na zdravotnickou záchrannou službu a práci zdravotnického záchranáře kladný. V jednom z pěti případů jsou negativní zkušenosti s prací zdravotnického záchranáře spojeny hlavně s chováním posádky, nikoliv s tím, že posádka na pacienta působila dojmem, že neví, co má dělat. Během výzkumu bylo také zjištěno, že profese zdravotnického záchranáře je spojena hlavně s prací na zdravotnické záchranné službě, nikoliv v nemocnici na oddělení urgentního příjmu nebo na anesteziologicko-resuscitačním oddělení.
|
|
|
Etické kodexy nelékařských zdravotnických profesí se zaměřením na pracovníky zdravotnické dopravy
Černý, Jiří ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Vurm, Vladimír (oponent)
Etické kodexy nelékařských zdravotnických profesí se zaměřením na pracovníky zdravotnické dopravy Abstrakt Trendem etické výchovy v současné době je prudký nárůst etických kodexů ve všech oborech lidské činnosti. Disertační práce je zaměřena na otázku potřebnosti či vhodnosti etických kodexů pro zdravotnickou dopravu. Úvodní teoretická část vymezuje okruh profesí zdravotnické dopravy, které jsou předmětem výzkumu. Jsou uvedena teoretická etická východiska profesí zdravotnické dopravy. Historická část je zaměřena vývoj zdravotnické dopravy s důrazem na etické principy v práci zdravotnických dopravních služeb. Je potvrzena teorie, že přímými předchůdci etických kodexů mohou být sliby, přísahy, řehole, statuty, instrukce, doporučení a obdobné psané či nepsané dokumenty obsahující etické principy, které obsahují výzvy k pomoci bližním a požadavky kolegiality, úcty, čestnosti, ctnostného života apod. V práci jsou zmíněny i některé etické problémy a dilemata v práci zdravotnické dopravy. Obsahem praktické části je výzkumné šetření k otázce vhodnosti či potřebnosti etických kodexů pro pracovníky zdravotnické dopravy. Analýza webových stránek zdravotnických zařízení poskytujících služby zdravotnické dopravy a zdravotnických záchranných služeb poskytla přehled o veřejně dostupných etických kodexech. Je zpracován...
|
|
|
Systém pro dispečink soukromé sanitní služby
Prokop, Lukáš ; Burget, Radek (oponent) ; Bartík, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem a implementací webové aplikace pro dispečink soukromých sanitních služeb a mobilní aplikace pro řidiče sanitních vozů. Webová aplikace umožňuje dispečerovi vytvářet nové objednávky, efektivně plánovat trasy a přiřazovat je sanitním vozům. Mobilní aplikace slouží k odesílání polohy sanitních vozů a zobrazování přidělených tras. Na počátku práce byla provedena analýza způsobů vývoje webových a mobilních aplikací, analýza práce s GPS daty, následovala analýza požadavků na systém a zhodnocení existujících řešení. Na základě získaných informací byla navržena a následně implementována webová i mobilní aplikace. V realizovaném systému je kladen důraz na jednoduchost a intuitivní ovládání.
|
|
|
Etické kodexy nelékařských zdravotnických profesí se zaměřením na pracovníky zdravotnické dopravy
Černý, Jiří ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Vurm, Vladimír (oponent)
Etické kodexy nelékařských zdravotnických profesí se zaměřením na pracovníky zdravotnické dopravy Abstrakt Trendem etické výchovy v současné době je prudký nárůst etických kodexů ve všech oborech lidské činnosti. Disertační práce je zaměřena na otázku potřebnosti či vhodnosti etických kodexů pro zdravotnickou dopravu. Úvodní teoretická část vymezuje okruh profesí zdravotnické dopravy, které jsou předmětem výzkumu. Jsou uvedena teoretická etická východiska profesí zdravotnické dopravy. Historická část je zaměřena vývoj zdravotnické dopravy s důrazem na etické principy v práci zdravotnických dopravních služeb. Je potvrzena teorie, že přímými předchůdci etických kodexů mohou být sliby, přísahy, řehole, statuty, instrukce, doporučení a obdobné psané či nepsané dokumenty obsahující etické principy, které obsahují výzvy k pomoci bližním a požadavky kolegiality, úcty, čestnosti, ctnostného života apod. V práci jsou zmíněny i některé etické problémy a dilemata v práci zdravotnické dopravy. Obsahem praktické části je výzkumné šetření k otázce vhodnosti či potřebnosti etických kodexů pro pracovníky zdravotnické dopravy. Analýza webových stránek zdravotnických zařízení poskytujících služby zdravotnické dopravy a zdravotnických záchranných služeb poskytla přehled o veřejně dostupných etických kodexech. Je zpracován...
|
|
|
Historický vývoj letecké záchranné služby v České republice
KOTYZA, Michal
Bakalářská práce je zaměřena na historický vývoj letecké záchranné služby v České republice. Práce je především zaměřena na komparaci historického a současného vývoje letecké záchranné služby v kraji Vysočina, včetně porovnání letecké techniky používané u letecké záchranné služby na Vysočině a rozsahu vybavení vrtulníku. První část se okrajově zabývá využitím vrtulníku, jakožto prostředku pro záchranu životů ve světě, především v době války v Koreji, kdy byly poprvé plošně využity v jednotkách M.A.S.H (Mobile Army Surgical Hospital). Dále je zde zahrnut vývoj letecké záchranné služby v Československu a rozbor historické analýzy letecké záchranné služby na území České republiky a vývoj společností, které tyto služby rozšiřovaly od roku 1987. Do této práce jsem zahrnul pouze vývoj na území dnešní České republiky. V bakalářské práci jsou také zmíněni současní státní (Armáda ČR, Policie ČR) a soukromí provozovatelé (DSA, a.s. a Alfa-Helicopter, spol. s.r.o.), včetně hlavních provozovatelů, kteří zde fungovali na počátku (Slov-Air a Bel-Air) a díky kterým bylo možné v České republice položit základy letecké záchranné služby v systému přednemocniční neodkladné péče. Druhá část práce je zaměřena na postupný vývoj jednotlivých středisek letecké záchranné služby v České republice. Vzhledem ke společnému vývoji letecké záchranné služby na území Československa, je tato část práce zaměřena pouze na historický vývoj v České republice po roce 1987. Tímto jsou zde zahrnuty střediska letecké záchranné služby Praha (Kryštof 01), Brno (Kryštof 04), Ostrava (Kryštof 05), Hradec Králové (Kryštof 06), Plzeň (Kryštof 07), Olomouc (Kryštof 09), Jihlava (Kryštof 12), České Budějovice (Kryštof 13), Ústí nad Labem (Kryštof 15), Havlíčkův Brod (Kryštof 17) a Liberec (Kryštof 18). Ve výzkumné části práce se zabývám průzkumem názorů osob, zainteresovaných v oblasti letecké záchranné služby, zdravotnické záchranné služby a dalších osob, spojených se systémem poskytování přednemocniční neodkladné péče. Pro dosažení výsledků práce, jsem se rozhodl provést šetření prostřednictvím metody Brainwriting, kdy jsem požádal výše zmíněnou skupinu lidí o vyplnění dotazníku obsahující otázky, týkající se této problematiky. Otázky v dotazníku jsou směřovány na problematiku historického a současného vývoje letecké záchranné služby v České republice s odkazem zhodnocení této tématiky na Vysočině. Kapitola diskuse je zaměřena na podrobnější vývoj letecké záchranné služby v kraji Vysočina. Je zde okrajově rozebrána letecká záchranná služba v Havlíčkově Brodě, která existovala od roku 1991 do roku 1994. Vzhledem k minimálnímu množství získaných informací, není tento bod popsán do velké hloubky. V dalším bodě se zabývám Leteckou záchrannou službou v Jihlavě, která působí na území Vysočiny již od roku 1991. Vzhledem k adekvátnímu množství informací a vstřícnému přístupu respondentů a zaměstnanců letecké záchranné služby, jsem podrobněji rozebral historický vývoj tohoto střediska a v některých částech jsem provedl porovnání se současným stavem. Konkrétně se zde zabývám stručnou historií základny, kde jsem zahrnul nejdůležitější milníky, které provázely jejich vývoj. Jedním z bodů, na který jsem se zaměřil, je zázemí výjezdové základny, kde je rozebráno postupné upravování podmínek pro personál záchranné služby. V dalších bodech je nastíněna historie a rozdíly v typech vrtulníků, které byli na střediscích využívány spolu s vybavením, ať už se jedná o zdravotnický materiál, tak i o jiné prostředky užívané při záchranných akcích jako je například Toughbook. V posledním bodě je nastíněno složení personálu letecké záchranné služby. Závěr této práce je soustředěn na zodpovězení položené výzkumné otázky, zda je letecká záchranná služba potřebnou a využívanou složkou zdravotnické záchranné služby.
|
|
|
Zmapování znalostí laické veřejnosti o předlékařské první pomoci
VÁCHOVÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá problematikou znalostí poskytování první pomoci u laické veřejnosti. Její teoretická část je zaměřena na základní aspekty problematiky první pomoci. V praktické části jsou přehledně zpracovány výsledky provedeného výzkumu, které jsou následně komentovány a hodnoceny v diskuzi. Výzkumný soubor byl tvořen osobami v produktivním věku. Pro získání dat byl použit kvantitativní výzkum, realizovaný metodou dotazování, prostřednictvím techniky dotazníku. Na základě jeho vyhodnocení byly potvrzeny či vyvráceny předem stanovené hypotézy. Tyto hypotézy byly statisticky ověřeny. Z výzkumu vyplývá, že úroveň znalostí laické veřejnosti není dostatečná.
|
|
|
Prevence překotného porodu a možnosti jeho zvládnutí v přednemocniční péči
SÁKOVÁ, Erika
V bakalářské práci bylo cílem zmapování možností prevence překotného porodu a možnosti jeho zvládnutí záchranáři v rámci přednemocniční neodkladné péče. Prevenci zde zastupuje soubor teoretických a organizačních znalostí a praktických dovedností při porodech mimo zdravotnická zařízení. Výsledky poukazují na to, že zdravotničtí záchranáři jsou schopni teoreticky odvést porod, ale v praxi si nejsou příliš jisti. To by se dalo považovat za námět k rozšíření jejich znalostí. Ošetřit novorozence po porodu však dokáží.
|
host ::
RSS.