|
|
Účinek plastifikátorů na chování a vlastnosti alkalicky aktivovaných materiálů
Langová, Markéta ; Koplík, Jan (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Alkalicky aktivované materiály mohou být vhodnou alternativou konstrukčních materiálů na bázi klasického portlandského cementu (OPC). Proto je vhodné se těmto pojivům dále věnovat. Cílem této diplomové práce je objasnit účinek plastifikátoru na bázi lignosulfonanu a superplastifikátoru na bázi polykarboxylátu na chování a vlastnosti alkalicky aktivovaných materiálů. Pro studium účinku plastifikačních přísad byla sledována změna zpracovatelnosti alkalicky aktivované vysokopecní strusky v závislosti na čase, vliv přísad na mechanické vlastnosti a v neposlední řadě jejich vliv na kinetiku tuhnutí a tvrdnutí, který byla sledována pomocí izotermální kalorimetrie. Pomocí infračervené spektrometrie byla studována stabilita plastifikační přísady v silně alkalickém prostředí, jako je vodní sklo a hydroxid sodný. Nakonec pomocí rentgenové fotoelektronové spektroskopie (XPS) byly objasněny chemické změny ve struktuře plastifikačních přísad po adsorpci na vysokopecní strusku.
|
|
|
Vliv složení alkalického aktivátoru na vlastnosti hybridních cementů
Šimko, Lukáš ; Vyšvařil, Martin (oponent) ; Rovnaník, Pavel (vedoucí práce)
Stavební průmysl a konkrétně výroba portlandského cementu je jedno z nejvíce energeticky a ekologicky náročných odvětví. Proto je snaha využívat odpadní produkty z energetického průmyslu jako náhradu (alespoň částečnou) konvenčních stavebních materiálů. Tato bakalářská práce se zabývá možností využití elektrárenských popílků jako majoritní součásti směsi s portlandským cementem, tedy hybridních cementů. Dále se zabývá vlivem složení alkalického aktivátoru na jejich vlastnosti. V experimentální části je zkoumán vliv silikátového modulu na vlastnosti malt, jejichž pojivo je složeno z 20 % portlandského cementu a z 80 % elektrárenského popílku z tepelné elektrárny Dětmarovice. Vlastnosti jsou zkoumány z hlediska pevností, pórovitosti a mikrostruktury. Velikost a distribuce pórů byla zkoumána rtuťovou porozimetrií a zhodnocení mikrostruktury na základě snímků z rastrovacího elektronového mikroskopu.
|
|
|
Studium účinnosti plastifikačních přísad v souvislosti s povrchovou chemií systému alkalicky aktivované strusky
Flídrová, Michaela ; Šoukal, František (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Alkalicky aktivované materiály (AAM) jsou konstrukčními materiály s velkým potenciálem, a to zejména pro jejich přívětivost k životnímu prostředí, ale i díky jejich mechanickým vlastnostem. Proto je vhodné se těmto pojivům dále věnovat. Tato diplomová práce se zabývá sledováním účinnosti plastifikačních přísad v souvislosti s povrchovou chemií systému alkalicky aktivované strusky. Pro přípravu alkalicky aktivovaných systémů na bázi vysokopecní strusky bylo využito hydroxidu sodného a sodného vodního skla jako alkalického aktivátoru. Pro studium účinnosti plastifikátoru na bázi lignosulfonátu byla sledována zpracovatelnost pomocí měření napětí na mezi kluzu, tepelný tok v průběhu alkalické aktivace, adsorpce a zeta potenciál v závislosti na množství a čase, kdy byl přidán plastifikátor do systému. Z dosažených výsledků je patrné, že důležitou roli hraje typ použitého aktivátoru ve směsích. Nejvyšší účinnost měl lignosulfonátový plastifikátor u vzorků aktivovaných pomocí NaOH. Klíčovým faktorem při studiu chování sledovaných směsí bylo měření zeta potenciálu, který poskytl náhled na povrchový náboj částic vysokopecní strusky, což bylo dáno do souvislosti se schopností lignosulfonátu adsorbovat se na zrna alkalicky aktivované strusky.
|
|
|
Studium vlivu složení alkalického aktivátoru na vlastnosti geopolymerních materiálů
Rinnová, Martina ; Bayer,, Patrik (oponent) ; Rovnaník, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá alkalickou aktivací aluminosilikátového materiálu (metakaolinu), popisuje jednotlivé složky geopolymerní směsi, hodnotí vliv složení geopolymerní směsi a vliv ostatních faktorů na výsledné vlastnosti geopolymeru. V experimentální části jsou uvedeny výsledky mechanických vlastností a mikrostruktury geopolymerních past vyrobených z metakaolinu aktivovaného různými množstvími (50–110 % z hmotnosti metakaolinu) kapalného vodního skla (s různými silikátovými moduly v rozmezí od 0,5 do 3,0) nebo roztoku NaOH nebo KOH.
|
|
|
Studium účinnosti plastifikačních přísad v souvislosti s povrchovou chemií systému alkalicky aktivované strusky
Flídrová, Michaela ; Šoukal, František (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Alkalicky aktivované materiály (AAM) jsou konstrukčními materiály s velkým potenciálem, a to zejména pro jejich přívětivost k životnímu prostředí, ale i díky jejich mechanickým vlastnostem. Proto je vhodné se těmto pojivům dále věnovat. Tato diplomová práce se zabývá sledováním účinnosti plastifikačních přísad v souvislosti s povrchovou chemií systému alkalicky aktivované strusky. Pro přípravu alkalicky aktivovaných systémů na bázi vysokopecní strusky bylo využito hydroxidu sodného a sodného vodního skla jako alkalického aktivátoru. Pro studium účinnosti plastifikátoru na bázi lignosulfonátu byla sledována zpracovatelnost pomocí měření napětí na mezi kluzu, tepelný tok v průběhu alkalické aktivace, adsorpce a zeta potenciál v závislosti na množství a čase, kdy byl přidán plastifikátor do systému. Z dosažených výsledků je patrné, že důležitou roli hraje typ použitého aktivátoru ve směsích. Nejvyšší účinnost měl lignosulfonátový plastifikátor u vzorků aktivovaných pomocí NaOH. Klíčovým faktorem při studiu chování sledovaných směsí bylo měření zeta potenciálu, který poskytl náhled na povrchový náboj částic vysokopecní strusky, což bylo dáno do souvislosti se schopností lignosulfonátu adsorbovat se na zrna alkalicky aktivované strusky.
|
|
|
Účinek plastifikátorů na chování a vlastnosti alkalicky aktivovaných materiálů
Langová, Markéta ; Koplík, Jan (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Alkalicky aktivované materiály mohou být vhodnou alternativou konstrukčních materiálů na bázi klasického portlandského cementu (OPC). Proto je vhodné se těmto pojivům dále věnovat. Cílem této diplomové práce je objasnit účinek plastifikátoru na bázi lignosulfonanu a superplastifikátoru na bázi polykarboxylátu na chování a vlastnosti alkalicky aktivovaných materiálů. Pro studium účinku plastifikačních přísad byla sledována změna zpracovatelnosti alkalicky aktivované vysokopecní strusky v závislosti na čase, vliv přísad na mechanické vlastnosti a v neposlední řadě jejich vliv na kinetiku tuhnutí a tvrdnutí, který byla sledována pomocí izotermální kalorimetrie. Pomocí infračervené spektrometrie byla studována stabilita plastifikační přísady v silně alkalickém prostředí, jako je vodní sklo a hydroxid sodný. Nakonec pomocí rentgenové fotoelektronové spektroskopie (XPS) byly objasněny chemické změny ve struktuře plastifikačních přísad po adsorpci na vysokopecní strusku.
|
|
|
Vliv složení alkalického aktivátoru na vlastnosti hybridních cementů
Šimko, Lukáš ; Vyšvařil, Martin (oponent) ; Rovnaník, Pavel (vedoucí práce)
Stavební průmysl a konkrétně výroba portlandského cementu je jedno z nejvíce energeticky a ekologicky náročných odvětví. Proto je snaha využívat odpadní produkty z energetického průmyslu jako náhradu (alespoň částečnou) konvenčních stavebních materiálů. Tato bakalářská práce se zabývá možností využití elektrárenských popílků jako majoritní součásti směsi s portlandským cementem, tedy hybridních cementů. Dále se zabývá vlivem složení alkalického aktivátoru na jejich vlastnosti. V experimentální části je zkoumán vliv silikátového modulu na vlastnosti malt, jejichž pojivo je složeno z 20 % portlandského cementu a z 80 % elektrárenského popílku z tepelné elektrárny Dětmarovice. Vlastnosti jsou zkoumány z hlediska pevností, pórovitosti a mikrostruktury. Velikost a distribuce pórů byla zkoumána rtuťovou porozimetrií a zhodnocení mikrostruktury na základě snímků z rastrovacího elektronového mikroskopu.
|
|
|
Studium vlivu složení alkalického aktivátoru na vlastnosti geopolymerních materiálů
Rinnová, Martina ; Bayer,, Patrik (oponent) ; Rovnaník, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá alkalickou aktivací aluminosilikátového materiálu (metakaolinu), popisuje jednotlivé složky geopolymerní směsi, hodnotí vliv složení geopolymerní směsi a vliv ostatních faktorů na výsledné vlastnosti geopolymeru. V experimentální části jsou uvedeny výsledky mechanických vlastností a mikrostruktury geopolymerních past vyrobených z metakaolinu aktivovaného různými množstvími (50–110 % z hmotnosti metakaolinu) kapalného vodního skla (s různými silikátovými moduly v rozmezí od 0,5 do 3,0) nebo roztoku NaOH nebo KOH.
|
|
|
Možnosti využití vedlejších energetických produktů jako surovin pro hydrotermální reakce
Galvánková, Lucie ; Koplík, Jan (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je studium možností hydrotermálního zpracování sekundárních energetických surovin, především popílků z vysokoteplotního a fluidního spalování uhlí. Při hydrotermálních podmínkách a vhodné alkalické aktivaci lze z popílků připravit zeolity. Zeolity jsou mikroporézní krystalické aluminosilikáty využívané v mnoha průmyslových odvětvích, především jako katalyzátory, adsorbenty a velmi dobré iontoměniče. Při hydrotermální syntéze zeolitů z popílků hraje roli mnoho variabilních faktorů, přičemž v této práci byl zkoumán především vliv druhu a koncentrace alkalického aktivátoru společně s teplotou hydrotermálního procesu. Dalšími studovanými faktory jsou volba výchozí suroviny a poměr výchozí suroviny k množství roztoku aktivátoru. Charakteristika fázového složení připravených vzorků byla prováděna pomocí XRD a SEM mikroskopie. U vzorků byla dále stanovena kationtová výměnná kapacita.
|
host ::
RSS.