|
|
Emoční prožívání pacientů s chronickým renálním selháním
Unzeitigová, Aneta ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Práce pojednává o problematice emočního prožívání u pacientů s chronickým renálním selháním. Klade si za cíl sledovat míru pozitivního a negativního emočního prožívání, přítomnost depresivních a úzkostných symptomů, míru hněvivosti a alexithymie u pacientů trpících chronickým renálním selháním a léčených hemodialýzou. Teoretická část shrnuje dosavadní odborné poznatky dané problematiky a část výzkumná popisuje statistické měření a porovnání vybraných proměnných emočního prožívání u výzkumného souboru. Teoretická část je strukturována do 4 dílčích kapitol, z nichž první pojednává o medicínských aspektech chronického renálního selhání a jeho léčbě. Druhá kapitola rozebírá vyrovnávání se s nemocí, vymezuje psychologické aspekty chronického onemocnění a popisuje pacientovo subjektivní vnímání nemoci a postoje k nemoci. Třetí kapitola shrnuje definice emocí a emočního prožívání a vymezuje nejuznávanější teorie vzniku emocí. Čtvrtá kapitola popisuje problematiku emočního prožívání nemoci, faktory ovlivňující emoční prožívání nemoci a dále pojednává o depresi, úzkosti, hněvu a alexithymii, v závěru se zaměřuje na aktuální výzkumy v této oblasti. Výzkumná část je věnována empirickému šetření dané problematiky, popisuje cíle a průběh výzkumu, metody sběru dat, výzkumný soubor, statistickou analýzu dat,...
|
|
|
Rysy osobnosti typu C u žen s rakovinou prsu
Svatošová, Ludmila ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Diplomová práce se zabývá psychosociálními aspekty u žen s karcinomem prsu, jako jsou stresové události, strategie zvládání stresu, sociální opora a osobnostní a emociální faktory a jejich případnou specifičností právě pro tuto skupinu žen. V teoretické části práce jsou shrnuty poznatky o osobnosti typu C, osobnosti disponované k onemocnění rakovinou, a jsou zmíněny dosavadní výzkumy a jejich výsledky. V rámci empirické části práce byl proveden retrospektivní kvantitativní výzkum se zaměřením na množství stresových událostí, strategie zvládání stresu, sociální oporu a rysy alexithymie u žen s diagnostikovaným karcinomem prsu (N=70) a tyto výsledky byly porovnány se srovnávací skupinou žen, u nichž rakovina diagnostikována nebyla (N=81). Výsledky prokazují významný rozdíl v množství stresových událostí, kde ženy s rakovinou prsu vykazují výrazně více stresových událostí před stanovením diagnózy než ženy bez onkologického onemocnění. Dále byl prokázán signifikantní rozdíl ve využívání negativních strategií zvládání stresu, ženy bez onkologického onemocnění využívají negativní strategie zvládání stresu častěji než ženy s rakovinou prsu. Signifikantní rozdíl byl prokázán v míře využívání strategie Podhodnocení, kterou ženy s rakovinou prsu využívají častěji než ženy bez onkologického onemocnění a v...
|
|
|
Emoční prožívání pacientů s chronickým renálním selháním
Unzeitigová, Aneta ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Práce pojednává o problematice emočního prožívání u pacientů s chronickým renálním selháním. Klade si za cíl sledovat míru pozitivního a negativního emočního prožívání, přítomnost depresivních a úzkostných symptomů, míru hněvivosti a alexithymie u pacientů trpících chronickým renálním selháním a léčených hemodialýzou. Teoretická část shrnuje dosavadní odborné poznatky dané problematiky a část výzkumná popisuje statistické měření a porovnání vybraných proměnných emočního prožívání u výzkumného souboru. Teoretická část je strukturována do 4 dílčích kapitol, z nichž první pojednává o medicínských aspektech chronického renálního selhání a jeho léčbě. Druhá kapitola rozebírá vyrovnávání se s nemocí, vymezuje psychologické aspekty chronického onemocnění a popisuje pacientovo subjektivní vnímání nemoci a postoje k nemoci. Třetí kapitola shrnuje definice emocí a emočního prožívání a vymezuje nejuznávanější teorie vzniku emocí. Čtvrtá kapitola popisuje problematiku emočního prožívání nemoci, faktory ovlivňující emoční prožívání nemoci a dále pojednává o depresi, úzkosti, hněvu a alexithymii, v závěru se zaměřuje na aktuální výzkumy v této oblasti. Výzkumná část je věnována empirickému šetření dané problematiky, popisuje cíle a průběh výzkumu, metody sběru dat, výzkumný soubor, statistickou analýzu dat,...
|
|
|
Rysy osobnosti typu C u žen s rakovinou prsu
Svatošová, Ludmila ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Diplomová práce se zabývá psychosociálními aspekty u žen s karcinomem prsu, jako jsou stresové události, strategie zvládání stresu, sociální opora a osobnostní a emociální faktory a jejich případnou specifičností právě pro tuto skupinu žen. V teoretické části práce jsou shrnuty poznatky o osobnosti typu C, osobnosti disponované k onemocnění rakovinou, a jsou zmíněny dosavadní výzkumy a jejich výsledky. V rámci empirické části práce byl proveden retrospektivní kvantitativní výzkum se zaměřením na množství stresových událostí, strategie zvládání stresu, sociální oporu a rysy alexithymie u žen s diagnostikovaným karcinomem prsu (N=70) a tyto výsledky byly porovnány se srovnávací skupinou žen, u nichž rakovina diagnostikována nebyla (N=81). Výsledky prokazují významný rozdíl v množství stresových událostí, kde ženy s rakovinou prsu vykazují výrazně více stresových událostí před stanovením diagnózy než ženy bez onkologického onemocnění. Dále byl prokázán signifikantní rozdíl ve využívání negativních strategií zvládání stresu, ženy bez onkologického onemocnění využívají negativní strategie zvládání stresu častěji než ženy s rakovinou prsu. Signifikantní rozdíl byl prokázán v míře využívání strategie Podhodnocení, kterou ženy s rakovinou prsu využívají častěji než ženy bez onkologického onemocnění a v...
|
|
|
Sebereflexe u klientů s psychosomatickými poruchami
SALZEROVÁ, Aneta
V této práci se zabývám psychosomatickými poruchami v souvislosti se sebereflexí,alexithymií a všímavostí. Bakalářská práce je rozdělená na teoretickou a praktickou část. V teoretické části popisuji, co je předmětem psychosomatiky a jaké jsou formy sebereflexe.Zmiňuji také terapeutické přístupy a vysvětluji problematiku duševní nemoci alexithymie. Poslední kapitola je zaměřená na schopnosti spojené s všímavostí. Praktická část je kvantitativní a najdeme zde srovnání jednotlivých hodnot v dotaznících na alexithymii (TAS-20), sebereflexi (Škála sebereflexe a vhledu) a všímavost (Dotazník pěti aspektů všímavosti). Cílem je prozkoumat, jaké jsou rozdíly v dotaznících a zjistit, jestli s tím souvisí terapeutická sezení.
|
host ::
RSS.