|
|
Anafylaktický šok v přednemocniční neodkladné péči
DLOUHÁ, Andrea
Bakalářská práce je vypracována na téma "Anafylaktický šok v přednemocniční neodkladné péči" a je složena ze dvou částí - teoretická a praktická. Teoretická část má za cíl seznámit čtenáře s poznatky odborných zdrojů na téma přednemocniční neodkladné péče a anafylaktického šoku. Součástí jsou i základní informace o alergii a funkci imunitního systému. V rámci anafylaktického šoku je nejprve definováno, o jaký stav se jedná a co obecně znamená šok. Dále jsou data zaměřena na patofyziologii - tedy jaké patologické děje se při tomto stavu odehrávají v organismu, etiologii - příčiny vzniku reakce, klinický obraz - projevy na jednotlivých orgánových soustavách a terapii anafylaktického šoku. V druhé, praktické, části jsou uvedeny informace, které byly získány polostrukturovanými rozhovory. Rozhovor se skládal z 19 otázek a výzkumný soubor tvořilo 14 zdravotnických záchranářů, kteří působili v oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výsledky výzkumného šetření byly analyzovány, rozděleny do 8 kategorií a rozepsány do tabulek. Součástí praktické části byly dva cíle: 1. Zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů v problematice anafylaktického šoku a 2. Zmapovat postup zdravotnických záchranářů v posádce RZP u pacienta s anafylaktickým šokem. Věříme, že se stanovené cíle podařilo naplnit a díky tomu bude možné zhodnotit dostatečnost znalostí této problematiky a nahlédnout do postupů, které zdravotničtí záchranáři uplatňují v případě, kdy se v přednemocniční neodkladné péči, setkají s pacientem v anafylaktickém šoku.
|
|
|
Anafylaktický šok a možnosti jeho řešení zdravotnickým záchranářem.
ZÁBRANSKÝ, Stanislav
Cílem práce bylo zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při léčbě anafylaktického šoku v přednemocniční neodkladné péči. To zahrnovalo znalost pojmu anafylaktický šok, popsání jeho příznaků, způsob jeho léčby, styl školení se v doporučených postupech. Výzkum byl prováděn se šesti respondenty, kteří jsou zaměstnaní u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Dotazovaným bylo položeno 15 otázek týkajících se dané problematiky. K dosažení cílů bylo využito kvalitativního výzkumu. Všechny rozhovory byly vedeny jako polostrukturované. Z výzkumu vyplynulo, že příprava na události týkající se anafylaktického šoku je nedostatečná. Většina nelékařského zdravotnického personálu nebyla přítomna u anafylaktického šoku, ale spíše pouze u alergické reakce, proto také nemají dostatečnou motivaci k získání většího rozhledu o tomto stavu. O znalosti pojmu anafylaktický šok nemají zdravotničtí záchranáři příliš jasno. Záchranáři o tomto pojmu mají povědomí, ale nedokážou ho přesně vysvětlit. Největším problémem pro ně bylo dávkování léčiv, nebyli si také jistí, jaké léky mohou podat bez konzultace s lékařem. Dávkování léčiv u dospělých jim nedělalo takový problém, ale v případě otázky dávkování u dítěte sami přiznali, že si to nepamatují. Záchranáři se řídí podle pravidla podání léků na jeden kilogram, z důvodu rychlejšího zásahu je však lepší podat množství léku s ohledem na věk dítěte. Další problematickou otázkou byl pro ně způsob polohy pacienta při transportu do nemocnice. Pro lepší orientaci a znalost postupů u anafylaktického šoku by byla dobrá rozsáhlejší příprava nelékařského zdravotnického personálu, kromě povinných školení od zaměstnavatele by byla dobrá i občasná vlastní iniciativa při získávání znalostí.
|
|
|
Potravinové alergeny
Vymazalová, Pavla
Tato práce pojednává o velmi aktuální problematice a tím jsou potravinové alergeny. V dnešní době se mluví o potravinových alergiích čím dál častěji a právě proto jsem si toto téma vybrala. Alergeny jsou obsažené v mnoha běžně používaných potravinách. Většina z nich může způsobit až těžká zdravotní rizika po jejich konzumaci. V úvodu této práce jsem se zabývala četností potravinových alergií v České republice a příčinách jejich vzniku. V dalších kapitolách jsou představeny jednotlivé potraviny, které obsahují alergenní složky. Tyto alergeny pak musejí být uvedeny na obalech potravin nebo jídelním lístku v restauracích dle vyhlášky 177/2011 Sb. V práci jsem se zaměřila převážně na podrobný popis těchto alergenních složek potravin. Detailně jsou rozebrány nejběžnější alergeny, se kterými se setkáváme denně. Řadíme sem mléko, obilniny, vejce a rybí výrobky.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o klienty s potravinovou alergií
PECHÁNKOVÁ, Ivana
Bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči o klienty s potravinovou alergií.Hlavním cílem této práce je seznámit se s úlohou sestry v péči o klienta s potravinovou alergií, dále zjistit, jak se klienti s potravinovou alergií stravují a zda se vyskytují nějaké problémy ve stravování. Cílem je také zjistit, zda a jak klienti dodržují dietní opatření, které souvisí s jejich alergií. Šetření je prováděno za pomoci strukturovaného rozhovoru s klienty, kteří se léčí s alergií na potraviny a se sestrami, které pracují v alergologické ambulanci.
|
host ::
RSS.