|
|
Vliv listového dusíku a nestrukturních sacharidů na obsah a aktivitu enzymu Rubisco v podmínkách normální a zvýšené koncentrace oxidu uhličitého
Vičíková, Magda ; Babák, Libor (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem obsahu listového dusíku a nestrukturních sacharidů na aktivitu a obsah enzymu Rubisco v podmínkách normální (A = 385 µmolCO2 mol-1) a zvýšené (E = 700 µmolCO2 mol-1) koncentrace oxidu uhličitého u smrku ztepilého (Picea abies L.). Aktivita Rubisco byla stanovena spektrofotometricky, obsah Rubisco metodou SDS-PAGE, obsah nestrukturních sacharidů anthronovou metodou a celkový dusík byl stanoven metodou dle Kjeldahla. Aktivita Rubisco u smrku ztepilého nevykazovala aklimaci na zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého, ale naopak byla zvýšenou koncentrací oxidu uhličitého v průběhu vegetační sezóny stimulována. U obsahu enzymu Rubisco byla prokázána aklimační deprese, u jehlic kultivovaných při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého byl obsah významně nižší. U smrků kultivovaných při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého byl statisticky významně nižší obsah celkového dusíku než u smrků rostoucích v normální atmosféře. Naopak, obsah nestrukturních sacharidů byl u jehlic kultivovaných při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého významně vyšší než u varianty A. Sezónní průběh obsahu Rubisco závisel na obsahu nestrukturních sacharidů, se stoupajícím obsahem nestrukturních sacharidů klesal obsah Rubisco a naopak. Mezi sezónními změnami obsahu celkového dusíku a obsahem Rubisco nebyla prokázána žádná závislost.
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na aktivitu a obsah enzymu Rubisco ve slunných a stinných jehlicích smrku ztepilého
Šibravová, Lenka ; Zemanová, Jana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo stanovit obsah a aktivitu enzymu Rubisco ve slunných a stinných jehlicích smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst.) a potvrdit nebo zamítnout aklimační depresi na úrovni enzymu Rubisco. Vzorky byly odebírány na Experimentálním ekologickém pracovišti AV na Bílém Kříži, kde byly smrky kultivovány ve dvou lamelových kultivačních sférách s odlišnou koncentrací CO2. V jedné sféře se nacházela koncentrace 350 mol CO2 mol-1 a ve druhé 700 mol CO2 mol-1. Aktivita enzymu Rubisco byla stanovena spektrofotometricky, obsah enzymu byl stanoven metodou SDS-PAGE. Vzorky jehlic byly odebrány v polovině června a na konci září. Bylo zjištěno, že zvýšená koncentrace oxidu uhličitého nemá významný vliv na aktivitu Rubisco. Naopak rozdílná expozice měla významný vliv na aktivitu Rubisco v červnu, kdy byla zjištěna statisticky významně nižší aktivita Rubisco u stinných jehlic než u jehlic slunných. Naproti tomu ve vzorcích z konce září nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi aktivitou Rubisco ve slunných a stinných jehlicích. Zatímco v červnových vzorcích nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v obsahu Rubisco mezi jehlicemi A a E, ve vzorcích z konce září byl zjištěn o 34 % nižší obsah Rubisco v jehlicích E nežli v jehlicích A, což svědčí o výrazné aklimační depresi obsahu Rubisco. Obsah Rubisco byl v září několikrát vyšší než v červnu, což dokazuje postupné, dlouhodobé budování asimilačního aparátu u jehličnatých stromů.
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na aktivitu a obsah enzymu Rubisco ve slunných a stinných listech buku lesního
Vičíková, Magda ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na aktivitu a obsah enzymu Rubisco ve slunných a stinných listech buku lesního (Fagus sylvatica). U odebraných vzorků byla měřena počáteční a celková aktivita spektrofotometricky. Obsah enzymu Rubisco byl stanoven elektroforeticky metodou SDS-PAGE. U listů kultivovaných při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého byla prokázána významně vyšší aktivita enzymu Rubisco v červnu, avšak nikoliv v září. Naopak, expozice listů (slunné/stinné) neměla významný vliv na aktivitu Rubisco v červnu, naproti tomu v září byla u stinných listů naměřena nižší aktivita Rubisco než u listů slunných a tyto rozdíly byly na hranici statistické významnosti. Obsah Rubisco byl statisticky významně nižší u listů kultivovaných při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého (aklimační deprese), s výjimkou stinných listů v září. U stinných listů byl zjištěn významně nižší obsah Rubisco než u listů slunných jak v červnu, tak v září.
|
|
|
Struktura a funkce chloroplastů vybraných dřevin pěstovaných pod vlivem zvýšené koncentrace CO2
Hlízová, Eliška ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Kutík, Jaromír (oponent)
Fotosyntéza je zvýšenou koncentrací CO2 ovlivněna na mnoha hierarchických úrovních. Přestože je této problematice věnováno v posledních desetiletích mnoho pozornosti, stále je poměrně málo známo o přizpůsobení aktivity fotosystémů (PS) 1 a 2 a ultrastruktury chloroplastů zvýšené koncentraci CO2. Hlavním cílem této práce bylo proto zjistit vliv zvýšené koncentrace CO2 na strukturu a funkci chloroplastů smrku ztepilého, a to hlavně na uspořádání tylakoidních membrán a elektronový transport na nich probíhající. Studovány byly jehlice 13 - 14 let starých jedinců smrku ztepilého (Picea abies L. Karst.) rostoucích za stávající koncentrace (AC) a zvýšené koncentrace (EC = 700 ppm) CO2 v kultivačních sférách s automaticky otevíratelnými okny. Byl sledován vliv zvýšené koncentrace CO2 na obsah fotosyntetických pigmentů, fluorescenční a reflektanční indexy, aktivitu PS 1 a PS 2 izolovaných chloroplastů, plochu mediánního řezu chloroplastem a zastoupení plochy granálních a stromatálních tylakoidů na tomto řezu. Přestože byla při EC CO2 zvýšena rychlost světlem saturované asimilace, poklesl obsah pigmentů (chlorofylu a, b, karotenoidů) i aktivita obou fotosystémů. Míra poklesu aktivity fotosystémů se mezi PS 1 a PS 2 nelišila, nebylo tedy pravděpodobně ovlivněno zastoupení cyklického a necyklického elektronového...
|
|
|
Míra oxidativního stresu jako marker stresové paměti u vybraných genotypů rostlin bramboru Solanum tuberosum ssp. tuberosum a ssp. andigena
Lotová, Gabriela ; Mašková, Petra (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Rostliny jsou během celého svého života vystavovány stresovému působení vnějšího okolí. Musely si proto vyvinout důmyslné mechanismy, jak stresu předejít nebo ho tolerovat. U některých rostlin dochází při opakovaném působení stresu ke zvýšení tolerance, což je známo jako stresová paměť. Cílem této diplomové práce je posouzení stresové paměti z hlediska míry oxidativního stresu. Jako marker oxidativního stresu byl zvolen obsah malondialdehydu (MDA), reaktivních forem kyslíku (ROS) a míra úniku elektrolytů. Hodnocena byla také čerstvá hmotnost, výška rostlin a obsah vody. Míra oxidativního stresu byla posuzována u několika genotypů Solanum tuberosum poddruhů Andigena a Tuberosum. Kultivace in vitro se pro hodnocení stresové paměti neosvědčila, ex vitro částečně ano. Obsah MDA byl u 66B výrazně nižší než u cv. Lada (Tuberosum) v kořeni (in vitro) i prýtu (ex vitro) při nedostatku vody i u kontrol. Působení aklimačního chladu před stresovým chladem mělo proměnlivý efekt na růst a míru úniku elektrolytů podle kultivačních podmínek. V in vitro mělo působení na míru úniku elektrolytů pozitivní vliv u kořenů cv. Lada a negativní na listy 66B (Andigena). V ex vitro byl zjištěn pozitivní vliv na míru úniku elektrolytů v listech 66B, zároveň však negativně ovlivnil výšku prýtu. Působení opakovaného...
|
|
|
Struktura a funkce chloroplastů vybraných dřevin pěstovaných pod vlivem zvýšené koncentrace CO2
Hlízová, Eliška ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Kutík, Jaromír (oponent)
Fotosyntéza je zvýšenou koncentrací CO2 ovlivněna na mnoha hierarchických úrovních. Přestože je této problematice věnováno v posledních desetiletích mnoho pozornosti, stále je poměrně málo známo o přizpůsobení aktivity fotosystémů (PS) 1 a 2 a ultrastruktury chloroplastů zvýšené koncentraci CO2. Hlavním cílem této práce bylo proto zjistit vliv zvýšené koncentrace CO2 na strukturu a funkci chloroplastů smrku ztepilého, a to hlavně na uspořádání tylakoidních membrán a elektronový transport na nich probíhající. Studovány byly jehlice 13 - 14 let starých jedinců smrku ztepilého (Picea abies L. Karst.) rostoucích za stávající koncentrace (AC) a zvýšené koncentrace (EC = 700 ppm) CO2 v kultivačních sférách s automaticky otevíratelnými okny. Byl sledován vliv zvýšené koncentrace CO2 na obsah fotosyntetických pigmentů, fluorescenční a reflektanční indexy, aktivitu PS 1 a PS 2 izolovaných chloroplastů, plochu mediánního řezu chloroplastem a zastoupení plochy granálních a stromatálních tylakoidů na tomto řezu. Přestože byla při EC CO2 zvýšena rychlost světlem saturované asimilace, poklesl obsah pigmentů (chlorofylu a, b, karotenoidů) i aktivita obou fotosystémů. Míra poklesu aktivity fotosystémů se mezi PS 1 a PS 2 nelišila, nebylo tedy pravděpodobně ovlivněno zastoupení cyklického a necyklického elektronového...
|
|
|
Vliv listového dusíku a nestrukturních sacharidů na obsah a aktivitu enzymu Rubisco v podmínkách normální a zvýšené koncentrace oxidu uhličitého
Vičíková, Magda ; Babák, Libor (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem obsahu listového dusíku a nestrukturních sacharidů na aktivitu a obsah enzymu Rubisco v podmínkách normální (A = 385 µmolCO2 mol-1) a zvýšené (E = 700 µmolCO2 mol-1) koncentrace oxidu uhličitého u smrku ztepilého (Picea abies L.). Aktivita Rubisco byla stanovena spektrofotometricky, obsah Rubisco metodou SDS-PAGE, obsah nestrukturních sacharidů anthronovou metodou a celkový dusík byl stanoven metodou dle Kjeldahla. Aktivita Rubisco u smrku ztepilého nevykazovala aklimaci na zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého, ale naopak byla zvýšenou koncentrací oxidu uhličitého v průběhu vegetační sezóny stimulována. U obsahu enzymu Rubisco byla prokázána aklimační deprese, u jehlic kultivovaných při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého byl obsah významně nižší. U smrků kultivovaných při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého byl statisticky významně nižší obsah celkového dusíku než u smrků rostoucích v normální atmosféře. Naopak, obsah nestrukturních sacharidů byl u jehlic kultivovaných při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého významně vyšší než u varianty A. Sezónní průběh obsahu Rubisco závisel na obsahu nestrukturních sacharidů, se stoupajícím obsahem nestrukturních sacharidů klesal obsah Rubisco a naopak. Mezi sezónními změnami obsahu celkového dusíku a obsahem Rubisco nebyla prokázána žádná závislost.
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na aktivitu a obsah enzymu Rubisco ve slunných a stinných jehlicích smrku ztepilého
Šibravová, Lenka ; Zemanová, Jana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo stanovit obsah a aktivitu enzymu Rubisco ve slunných a stinných jehlicích smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst.) a potvrdit nebo zamítnout aklimační depresi na úrovni enzymu Rubisco. Vzorky byly odebírány na Experimentálním ekologickém pracovišti AV na Bílém Kříži, kde byly smrky kultivovány ve dvou lamelových kultivačních sférách s odlišnou koncentrací CO2. V jedné sféře se nacházela koncentrace 350 mol CO2 mol-1 a ve druhé 700 mol CO2 mol-1. Aktivita enzymu Rubisco byla stanovena spektrofotometricky, obsah enzymu byl stanoven metodou SDS-PAGE. Vzorky jehlic byly odebrány v polovině června a na konci září. Bylo zjištěno, že zvýšená koncentrace oxidu uhličitého nemá významný vliv na aktivitu Rubisco. Naopak rozdílná expozice měla významný vliv na aktivitu Rubisco v červnu, kdy byla zjištěna statisticky významně nižší aktivita Rubisco u stinných jehlic než u jehlic slunných. Naproti tomu ve vzorcích z konce září nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi aktivitou Rubisco ve slunných a stinných jehlicích. Zatímco v červnových vzorcích nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v obsahu Rubisco mezi jehlicemi A a E, ve vzorcích z konce září byl zjištěn o 34 % nižší obsah Rubisco v jehlicích E nežli v jehlicích A, což svědčí o výrazné aklimační depresi obsahu Rubisco. Obsah Rubisco byl v září několikrát vyšší než v červnu, což dokazuje postupné, dlouhodobé budování asimilačního aparátu u jehličnatých stromů.
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na aktivitu a obsah enzymu Rubisco ve slunných a stinných listech buku lesního
Vičíková, Magda ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na aktivitu a obsah enzymu Rubisco ve slunných a stinných listech buku lesního (Fagus sylvatica). U odebraných vzorků byla měřena počáteční a celková aktivita spektrofotometricky. Obsah enzymu Rubisco byl stanoven elektroforeticky metodou SDS-PAGE. U listů kultivovaných při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého byla prokázána významně vyšší aktivita enzymu Rubisco v červnu, avšak nikoliv v září. Naopak, expozice listů (slunné/stinné) neměla významný vliv na aktivitu Rubisco v červnu, naproti tomu v září byla u stinných listů naměřena nižší aktivita Rubisco než u listů slunných a tyto rozdíly byly na hranici statistické významnosti. Obsah Rubisco byl statisticky významně nižší u listů kultivovaných při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého (aklimační deprese), s výjimkou stinných listů v září. U stinných listů byl zjištěn významně nižší obsah Rubisco než u listů slunných jak v červnu, tak v září.
|
|
|
Chladová odolnost hladinatky Velia caprai: vliv aklimace a věkové třídy na bod podchlazení
NOVOTNÁ, Iveta
Chladová odolnost se v poslední době stává stále běžnějším tématem ve vědeckých článcích. Pokud se zaměříme na řád Heteroptera, najdeme mnoho studií zabývajících se chladovou odolností či bodem podchlazení (SCP) a faktory, které je ovlivňují. Všeobecné pravidlo je, že aklimace v nízkých teplotách zvyšuje chladovou odolnost. Proto hlavním cílem této práce bylo zjistit, zda aklimace také zvyšuje chladovou odolnost hladinatky Velia caprai Tamanini, 1947 (Veliidae) se záměrem změřit SCP hladinatek z různých aklimačních teplot a při různé délce expozice. Pro vysokou mortalitu (z celkového počtu cca 1300 jedinců zůstalo naživu cca 284) a technické potíže při měření SCP (změřeno jen 36 jedinců) bylo nutno modifikovat původní plány a testovat tak vliv aklimace (po dobu jednoho měsíce vs. jednoho týdne) a rozdílných teplot (0°C, 5°C, 10°C) na bod podchlazení V. caprai. Užiti přitom byli jedinci odchyceni v průběhu r. 2010 a jedinci sbíraní v březnu 2011. Výsledky této práce nepotvrzují pravidlo, že aklimace při nízké teplotě zvyšuje chladovou odolnost. Hodnoty SCP jedinců aklimovaných při vyšší teplotě jsou průkazně nižší, než hodnoty jedinců aklimovaných při nízkých teplotách. Jedinci přezimující poprvé mají pravděpodobně vyšší chladovou odolnost, než jedinci přezimující podruhé. Příčina těchto výsledků je pravděpodobně fakt, že hladinatka V. caprai nevstupuje na podzim do diapauzy a přezimuje v kviescenci.
|
host ::
RSS.