|
| |
|
| |
|
|
Příspěvek mykorhizy k ekosystémovým službám v agroekosystémech
Šabatková, Zuzana ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Kohout, Petr (oponent)
Arbuskulárně mykorhizní houby představují pro rostliny významné mutualisty, kteří jim přinášejí řadu benefitů. Pro účinné využití mykorhizy v zemědělských ekosystémech je třeba porozumět faktorům, které ovlivňují prospěšnost symbiózy nejen pro hostitelské rostliny, ale i pro agroekosystémy obecněji, a také způsoby, jakými houby ovlivňují fyziologické mechanismy rostlin. Funkční mykorhiza by mohla představovat významný příspěvek k rozličným ekosystémovým službám v agroekosystémech, zamezit tak ztrátám výnosu a snížit negativní vliv zemědělské činnosti na ekosystémy. V této práci je shrnuto působení arbuskulární mykorhizy na plodiny v agroekosystémech, jejich výskyt v zemědělských ekosystémech, zejména v orných půdách, a příspěvek k vybraným ekosystémovým službám agroekosystémů. Klíčová slova: arbuskulární mykorhiza, ekosystémové služby, agroekosystémy, tvorba půdy, environmentální stres, odolnost rostlin
|
|
|
Způsoby podpory pavouků jako antagonistů škůdců v agroekosystémech - review
Vondrušková, Hana
Cílem této práce bylo vypracování review o způsobech podpory pavouků i jiných antagonistů škůdců v agroekosystémech. Pavouci jsou významnými predátory hmyzích škůdců na polích, v sadech i ve vinicích. Pavouci a další predátoři a parazitoidi jsou schopní výrazně regulovat populace škůdců, pokud jim na zemědělské půdě poskytneme vhodné podmínky k životu. Důležitá je pro ně blízkost stanovišť vhodných k přezimování, příznivé podmínky na povrchu půdy, tedy půda zakrytá a nepříliš narušovaná, a v neposlední řadě také nepoužívání pro ně škodlivých pesticidů. V České republice zatím není antagonistům škůdců v praxi věnována příliš velká pozornost, ačkoli určité snahy o jejich využití jsou začleněny do naší zemědělské politiky.
|
|
|
Početnost vrabce domácího (&-lt;i&-gt;Passer domesticus&-lt;/i&-gt;) a dalších druhů synantropních ptáků ve vesnické zástavbě
Havel, Martin ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Musil, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou početnosti jedenácti synantropních druhů ptáků. Sčítanými druhy byly vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), zvonek zelený (Carduelis chloris), zvonohlík zahradní (Serinus serinus), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), stehlík obecný (Carduelis carduelis), konopka obecná (Carduelis cannabina), konipas bílý (Motacilla alba), pěnkava obecná (Fringilla coelebs) a špaček obecný (Sturnus vulgaris). Práce je zaměřena zejména na vrabce domácího (Passer domesticus), protože početnost tohoto druhu v České republice dlouhodobě klesá. Sběr analyzovaných dat probíhal v letech 2012, 2014 a 2015 v období od dubna do června. Sčítání provádělo deset osob pomocí modifikované zrychlené mapovací metody. Sčítání bylo prováděno ve sto osmdesáti obcích, které se nacházely v osmi krajích České republiky. Podmínkou výběru obcí bylo, aby tyto obce měly méně než 2000 obyvatel. V těchto obcích byly vytyčeny sčítací plochy dvou typů. Sčítací plochy měly tvar čtverce s rozměry 100 x 100 metrů. Ploch prvního typu, které byly umístěny v běžné zástavbě, bylo celkem 229. Plochy druhého typu byly vytyčeny v areálu velkochovu a bylo jich celkem 151. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda má přítomnost velkochovu hospodářských zvířat vliv na početnost sledovaných druhů ptáků, a také určit, které další faktory prostředí početnost ovlivňují. Sledovanými faktory byly typ biotopu (běžná zástavba nebo velkochov), oblast, ve které sčítání probíhalo, vzdálenost od okraje vesnice a vzdálenost od velkochovu, procentuální zastoupení zastavěné plochy, plochy stromů a keřů a bylinného patra. Dále bylo zjišťováno, zda má na početnost v běžné zástavbě vliv přítomnost drůbeže, a také, zda má na početnost ve velkochovech vliv funkčnost (případně nefunkčnost) velkochovu. Bylo prokázáno, že na celkovou početnost všech sledovaných druhů měly signifikantní vliv faktory typ biotopu, procentuální zastoupení zastavěné plochy a plochy stromů a keřů, a také oblast, ve které sčítání probíhalo. V případě vrabce domácího byla početnost ovlivněna stejnými faktory, pouze se nepodařilo prokázat vliv faktoru typ biotopu. Průměrné početnosti z běžné zástavby a z areálů velkochovů se tedy v případě vrabce domácího od sebe signifikantně nelišily. V případě vrabce polního však byla průměrná početnost ve velkochovech signifikantně vyšší než v běžné zástavbě. Podařilo se také prokázat signifikantní vliv faktoru přítomnost drůbeže v běžné zástavbě na celkovou početnost jedinců všech druhů. Funkčnost velkochovu měla signifikantní vliv na celkovou početnost jedinců všech druhů v areálech velkochovů. Tento vliv byl největší v případě vrabce domácího a konipasa bílého, kdy byla v obou případech zaznamenána ve funkčních areálech podstatně vyšší početnost než v areálech nefunkčních.
|
|
| |
|
| |
|
|
Chemické parametry povrchových vod vybraných modelových ekosystémů kulturní krajiny
STRNADOVÁ, Johana
Cílem bakalářské práce bylo zjistit a porovnat koncentrace chemických parametrů v pěti tocích v Novohradských horách. Jednotlivá odběrová místa se od sebe lišila typem ekosystému, způsobem hospodaření, vegetačním složením porostů a podložím. Sledované parametry v lesních ekosystémech byly: konduktivita, pH, sírany a vápník. V agroekosystémech byly sledovány parametry: konduktivita, pH, vápník, chloridy a dusičnany. Z nasbíraných dat byly vytvořeny grafy za období let 2005 ? 2010. Na základě výsledků lze konstatovat, že přirozený smíšený porost odolává koncentracím síranů a nedochází k acidifikaci povrchových vod. Na rozdíl od smrkové monokultury, v němž má povrchová voda nejnižší pH protože smrkový porost zachycuje větší množství síranů. Chemismus vod v agroekosystémech odpovídá tomu, že protékají krajinou, která je využívána pro hospodářskou činnost. Nejvíce patrné to bylo u potoka, který v horním odběrovém místě protéká smrkovou monokulturou a konduktivita tam dosahovala pouze 65?S.cm-1. Naopak v dolním odběrovém místě byla konduktivita podstatně vyšší 175 ?S.cm-1. Hodnota konduktivity potoka, který protéká vlhkými loukami, činila 191 ?S.cm-1. Výsledky měření potvrdily, že voda dosahuje vyšší konduktivity v obhospodařované krajině.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.