Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Efekt doby zatížení a zotavení na fyziologickou odezvu sportovního lezce
Šimkanin, Martin ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Vomáčko, Ladislav (oponent)
Název: Efekt doby zatížení a zotavení na fyziologickou odezvu sportovního lezce Cíl: Hlavním cílem této práce bylo posoudit vliv různých typů lezeckých zatížení na fyziologickou odezvu sportovních lezců. Metody: Výzkumný soubor se skládal ze 7 lezců (věk 25,4 ± 7 let, tělesná hmotnost 64,8 ± 6 kg, tělesná výška 175,8 ± 5,3 cm). Jejich výkonnost se pohybovala v rozmezí 8 až 9+ na stupnici UIAA (Union Internationale des Associations d'Alpinisme). Vzorek byl podroben třem typům lezeckého zatížení: kontinuální, intermitentní s 30s zatížením a 30s odpočinkem (test 30/30) a intermitentní s 90s zatížením a 90s odpočinkem. Sledované proměnné byly výkon v počtu lezeckých kroků, průběh srdeční frekvence (SF) během zatížení i odpočinku, spotřeba kyslíku (VO2), minutová plicní ventilace (VE) a krevní laktát (LA). Výsledky: Nejvyšší dosažené hodnoty fyziologických ukazatelů byly podobné pro všechny testy (SFpeak 168 ± 11 až 172 ± 7 tepů/min, VO2peak 35,2 ± 4,7 až 40,3 ± 5,3 ml/kg/min, LA 4,1 ± 1,1 až 4,9 ± 1,4 mmol/l). Průměrná energetická náročnost se pohybovala v rozmezí 9,0 až 9,8 kcal/min. Lezci setrvali nejdéle (4min 45s ± 37s) v testu 30/30 (šest lezců vydrželo maximálně stanovenou dobu testu 10 x 30s), zatímco při kontinuálním testu byla průměrná doba do vyčerpání nejkratší (1min 53s ± 15s). Energetická...
Efekty vysoce intenzivního intervalového tréninku na aerobní výkonnost hráčů fotbalu
Stehlík, Jiří ; Frýbort, Pavel (vedoucí práce) ; Kokštejn, Jakub (oponent)
Název: Efekty vysoce intenzivního intervalového tréninku na aerobní výkonnost hráčů fotbalu. Cíle: Vliv osmitýdenního intervenčního HIIT programu na aerobní výkonnost hráčů fotbalu. Dílčím cílem bylo zjistit vliv osmitýdenního intervenčního HIIT programu na aerobní výkonnost hráčů fotbalu věkové kategorie U16 a U17. Metody: Vysoce intenzivní intervalový trénink. Výsledky: Po absolvování osmitýdenního HIIT programu došlo u respondentů ke zlepšení aerobní výkonnosti. HIIT program má tedy pozitivní vliv na aerobní výkonnost. U fotbalových hráčů věkové kategorie U17 došlo k nárůstu výkonnosti o 1,9 ml.min-1 .kg-1 , což je nepatrně větší nárůst, než u kategorie U16, u které se výkonnost zlepšila o 1,6 ml.min-1 .kg-1 . Klíčová slova: vysoce intenzivní intervalový trénink, aerobní výkonnost, Yo-Yo test, fotbal
Efekty vysoce intenzivního intervalového tréninku na aerobní a anaerobní výkonnost hráčů fotbalu ve věkové kategorii 14 a 15 let
Šonský, Dominik ; Frýbort, Pavel (vedoucí práce) ; Kokštejn, Jakub (oponent)
Název: Efekty vysoce intenzivního intervalového tréninku na aerobní a anaerobní výkonnost hráčů fotbalu ve věkové kategorii 14 a 15 let Cíle: Cílem bakalářské práce je zjistit efekt 7týdenního tréninkového programu HIIT na aerobní a anaerobní výkonnost hráčů fotbalu ve věkové kategorii U-14 a U-15 Metody: Vysoce intenzivní intervalový trénink Výsledky: Po absolvování 7týdenního tréninkového programu HIIT došlo u absolventů programu ke zvýšení aerobní výkonnosti v průměru o 3,2 ml.min-1 .kg-1 , což je poměrně značný nárůst oproti EX2 podstupující běžný tréninkový program. Ve skoku do dálky vyjadřující anaerobní výkonnost se tito hráči zlepšili v průměru o 8,3 cm, ve druhé skupině EX2 se průměrně zvýšily hodnoty o 6,4 cm Klíčová slova: fotbal, vysoce intenzivní intervalový trénink, aerobní výkonnost, anaerobní výkonnost, kategorie U-15
Efekty vysoce intenzivního intervalového tréninku na aerobní a anaerobní výkonnost hráčů fotbalu ve věkové kategorii 14 a 15 let
Šonský, Dominik ; Frýbort, Pavel (vedoucí práce) ; Kokštejn, Jakub (oponent)
Název: Efekty vysoce intenzivního intervalového tréninku na aerobní a anaerobní výkonnost hráčů fotbalu ve věkové kategorii 14 a 15 let Cíle: Cílem bakalářské práce je zjistit efekt 7týdenního tréninkového programu HIIT na aerobní a anaerobní výkonnost hráčů fotbalu ve věkové kategorii U-14 a U-15 Metody: Vysoce intenzivní intervalový trénink Výsledky: Po absolvování 7týdenního tréninkového programu HIIT došlo u absolventů programu ke zvýšení aerobní výkonnosti v průměru o 3,2 ml.min-1 .kg-1 , což je poměrně značný nárůst oproti EX2 podstupující běžný tréninkový program. Ve skoku do dálky vyjadřující anaerobní výkonnost se tito hráči zlepšili v průměru o 8,3 cm, ve druhé skupině EX2 se průměrně zvýšily hodnoty o 6,4 cm Klíčová slova: fotbal, vysoce intenzivní intervalový trénink, aerobní výkonnost, anaerobní výkonnost, kategorie U-15
Efekty vysoce intenzivního intervalového tréninku na aerobní výkonnost hráčů fotbalu
Stehlík, Jiří ; Frýbort, Pavel (vedoucí práce) ; Kokštejn, Jakub (oponent)
Název: Efekty vysoce intenzivního intervalového tréninku na aerobní výkonnost hráčů fotbalu. Cíle: Vliv osmitýdenního intervenčního HIIT programu na aerobní výkonnost hráčů fotbalu. Dílčím cílem bylo zjistit vliv osmitýdenního intervenčního HIIT programu na aerobní výkonnost hráčů fotbalu věkové kategorie U16 a U17. Metody: Vysoce intenzivní intervalový trénink. Výsledky: Po absolvování osmitýdenního HIIT programu došlo u respondentů ke zlepšení aerobní výkonnosti. HIIT program má tedy pozitivní vliv na aerobní výkonnost. U fotbalových hráčů věkové kategorie U17 došlo k nárůstu výkonnosti o 1,9 ml.min-1 .kg-1 , což je nepatrně větší nárůst, než u kategorie U16, u které se výkonnost zlepšila o 1,6 ml.min-1 .kg-1 . Klíčová slova: vysoce intenzivní intervalový trénink, aerobní výkonnost, Yo-Yo test, fotbal
Efekt doby zatížení a zotavení na fyziologickou odezvu sportovního lezce
Šimkanin, Martin ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Vomáčko, Ladislav (oponent)
Název: Efekt doby zatížení a zotavení na fyziologickou odezvu sportovního lezce Cíl: Hlavním cílem této práce bylo posoudit vliv různých typů lezeckých zatížení na fyziologickou odezvu sportovních lezců. Metody: Výzkumný soubor se skládal ze 7 lezců (věk 25,4 ± 7 let, tělesná hmotnost 64,8 ± 6 kg, tělesná výška 175,8 ± 5,3 cm). Jejich výkonnost se pohybovala v rozmezí 8 až 9+ na stupnici UIAA (Union Internationale des Associations d'Alpinisme). Vzorek byl podroben třem typům lezeckého zatížení: kontinuální, intermitentní s 30s zatížením a 30s odpočinkem (test 30/30) a intermitentní s 90s zatížením a 90s odpočinkem. Sledované proměnné byly výkon v počtu lezeckých kroků, průběh srdeční frekvence (SF) během zatížení i odpočinku, spotřeba kyslíku (VO2), minutová plicní ventilace (VE) a krevní laktát (LA). Výsledky: Nejvyšší dosažené hodnoty fyziologických ukazatelů byly podobné pro všechny testy (SFpeak 168 ± 11 až 172 ± 7 tepů/min, VO2peak 35,2 ± 4,7 až 40,3 ± 5,3 ml/kg/min, LA 4,1 ± 1,1 až 4,9 ± 1,4 mmol/l). Průměrná energetická náročnost se pohybovala v rozmezí 9,0 až 9,8 kcal/min. Lezci setrvali nejdéle (4min 45s ± 37s) v testu 30/30 (šest lezců vydrželo maximálně stanovenou dobu testu 10 x 30s), zatímco při kontinuálním testu byla průměrná doba do vyčerpání nejkratší (1min 53s ± 15s). Energetická...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.