|
|
Implementace zahradní terapie v Domově se zvláštním režimem
Kubištová, Nina ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Dočkal, Jan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu zahradní terapie. Představuje zahradní terapii jako jednu z možných aktivizačních činností. Úvodní část práce obsahuje vymezení vztahu člověka a přírody a představení zahrady jakožto prostoru a prostředku pro realizaci zahradní terapie. Následuje představení základních pojmů, týkajících se samotného oboru zahradní terapie - její defnice, historie, role zahradního terapeuta, formy, účinky, proces, individuální přístup k účastníkům zahradní terapie, význam zjišťování potřeb klientů domova se zvláštním režimem a kritéria pro vyloučení z účasti na zahradní terapii. Čtenář je obeznámen s diagnózou demence a s obecnými zásadami v přístupu ke klientům trpících demencí. Součástí práce je také vytvoření konkrétního návrhu pro možnou realizaci terapeutického pracoviště v Domově se zvláštním režimem Slaný (dále Domov Slaný), a to u klientů trpících demencí. V kapitole, která nese název "Aplikace zahradní terapie v Domově Slaný" je úvodem představeno samotné pracoviště Domov Slaný, jeho aktuální nabídka aktivizačních činností a aktuální podoba terapeutické smyslové zahrady a zahradní terapie. Závěr práce je věnován konkrétním návrhům pro plánovanou přestavbu terapeutické smyslové zahrady a mnou navrženým programům pro zahradní terapii. Klíčová slova Zahradní terapie,...
|
|
|
Vnímání fyzioterapie v kontextu komplexní rehabilitace u klientů v Domově pro seniory a v Domově pro osoby se zdravotním postižením v Újezdci u Klatov
WAWREČKOVÁ KROUPOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce se zabývá vnímáním fyzioterapie v kontextu ucelené rehabilitace u klientů v Domově pro seniory a v Domově pro osoby se zdravotním postižením v Újezdci u Klatov. V posledních letech se v Domovech pro seniory a v Domovech pro osoby se zdravotním postižením zapomíná na fyzioterapii v rámci komplexní rehabilitace. Mým hlavním cílem bylo zjistit, jak vnímají důležitost fyzioterapie oslovení uživatelé služeb a jejich personál. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická v prvních dvou kapitolách sestává z náhledu na to, jak populace stárne s ohledem na jejich zabezpečení ve stáří po materiální stránce a zároveň možností najít pro ně smysl života. Stáří, že není nemoc, ale je to normální nevyhnutelný stav ve vývoji člověka. V dalších dvou kapitolách jsou popsány vybrané Domovy, jejich poslání, cílové skupiny a služby, které poskytují. Čtyři následující kapitoly se zabývají prostředky rehabilitace, které na sebe navazují, a vyznačují se včasností, uceleností a komplexností. V návaznosti na to, pojednává kapitola o týmové spolupráci, jejímž cílem je v co nejpřirozenějším prostředí zachovat nebo zlepšit kvalitu života klienta a předcházet sociálnímu vyloučení. Poslední kapitolou z teorie jsou aktivizační činnosti, které patří mezi základní činnosti poskytované v rámci sociálních služeb a které přispívají k udržení nebo zlepšení psychického, fyzického a sociálního stavu seniora. V praktické části prostřednictvím výzkumu je zjišťováno, jaký názor mají klienti a personál na fyzioterapii, na její důležitost při udržování pohybového systému a jaké metody fyzioterapie se ve vybraných Domovech využívají. Dále byli dotazováni na další aktivizační činnosti, které mohou uživatelé služeb navštěvovat. Byla použita strategie kvalitativního výzkumu s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Při zkoumání osobní dokumentace byla použita metoda analýzy osobních dat. Zkoumaný soubor tvořilo celkem šest uživatelů z obou Domovů a tři specializovaní pracovníci, kteří s klienty pracují. Byly porovnávány jejich výsledky z rozhovorů. Hlavním cílem bylo zjistit, jak vnímají důležitost fyzioterapie klienti ve vybraných Domovech a nalézt odpovědi na tři výzkumné otázky. Výzkumná otázka první zjišťovala, jaké služby v rámci komplexní rehabilitace Domovy pro své uživatele nabízejí. Výzkumná otázka druhá se zaměřovala na subjektivní hodnocení kvality poskytovaných služeb v rámci komplexní rehabilitace. Dotazem, jak vnímají pracovníci ve vybraných zařízeních fyzioterapii ve vztahu ke komplexní rehabilitaci, se zabývala třetí výzkumná otázka. Z výzkumu vyplynulo, že klienti mají velký výběr aktivizačních činností a že se všem klientům v Domovech líbí. Dle názorů respondentů a personálu je fyzioterapie velmi důležitá a ve srovnání s ostatními aktivizačními činnostmi či prostředky rehabilitace, metody fyzioterapie, jako je skupinové a individuální cvičení, patří k nejvyužívanějším. Ostatní účast klientů na aktivizačních programech se odvíjí od momentálního zájmu zúčastnit se aktivizace.
|
|
|
Vliv aktivizačních činností na adpatační proces seniorů a seniorek v domově pro seniory
ZATLOUKALOVÁ, Taťána
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda a jakým způsobem přispívají aktivizační činnosti k adaptaci seniorů a seniorek na pobyt ve vybraném domově pro seniory, a to jak z pohledu sociálních pracovníků, tak seniorů a seniorek. V teoretické části byly definovány základní pojmy. V praktické části byla zodpovězena výzkumná otázka, která se zabývá aktivizačními činnostmi pomáhající seniorům a seniorkám při adaptaci. Dílčí výzkumné otázky zjišťovaly, jakým způsobem ovlivňují aktivizační činnosti proces adaptace a která z forem aktivizačních činností napomáhá seniorům při adaptaci. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie a metoda dotazování s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Analýza dat byla prováděna metodou vytváření trsů. Výzkumné soubory byly vybrány pomocí záměrného výběru. První výzkumný soubor tvořily 3 sociální pracovnice a druhý soubor 2 senioři a 4 seniorky splňující kritéria výběru. Z výzkumu se dá usuzovat, že aktivizační činnosti mají vliv na proces adaptace seniorů a seniorek ve vybraném domově pro seniory. Dle názoru sociálních pracovnic má významný vliv na adaptaci smyslová aktivizace a reminiscence, z pohledu seniorů a seniorek canisterapie. Výzkum ukázal, že skupinová forma aktivizací přispívá během adaptace k vytváření sociálních kontaktů a udržení psychické pohody seniorů. Individuální forma aktivizačních činností má významný vliv pro adaptaci osob se specifickými potřebami. Jako hlavní přínosy aktivizačních činností na adaptační proces dotazovaní uváděli navazování a udržování sociálních kontaktů, navození pozitivních pocitů a zvýšení sebevědomí, zaplnění volného času nebo možnost odreagovat se. Výsledky výzkumu budou sloužit pro zkvalitnění péče a jako zpětná vazba zaměstnancům o smysluplnosti jejich práce ve vybraném domově pro seniory, kde byl výzkum realizován.
|
|
|
Spokojenost uživatelů s aktivizačními činnostmi poskytovanými v Domově důchodců v Sušici, p.o.
PEŠLOVÁ, Iveta
Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na spokojenost uživatelů s aktivizačními činnostmi v Domově důchodců v Sušici, p.o. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se práce zabývá procesem stáří a stárnutí. Dále je popsána příprava a adaptace na stáří, potřeby seniorů a jejich rozdělení. Samostatná kapitola je věnována domovu pro seniory, adaptaci seniorů v domovech pro seniory a sociálním pracovníkům včetně jejich role v domovech pro seniory. Poslední kapitola je zaměřená na popis jednotlivých aktivizačních činností, které mohou být poskytovány v domovech pro seniory. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat, zda jsou uživatelé v Domově důchodců v Sušici, p.o. spokojeni s poskytovanými aktivizačními činnostmi. S ohledem na stanovený cíl byly zvoleny dvě hlavní výzkumné otázky. První výzkumná otázka zní: Jak probíhá poskytování aktivizačních činností v Domově důchodců v Sušici, p.o.? Druhá výzkumná otázka zní: Jakým způsobem probíhá hodnocení aktivizačních činností poskytovaných v Domově důchodců v Sušici, p.o.? Pro praktickou část bakalářské práce byl zvolen kvalitativní výzkum. Použita byla metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořili uživatelé aktivizačních činností v Domově důchodců v Sušici, p.o., kteří byli vybráni metodou záměrného výběru. Výsledky byly vyhodnoceny do 3 trsů(kategorií) a znázorněny pomocí myšlenkových map. Výzkum prokázal spokojenost komunikačních partnerek s poskytovanými aktivizačními činnostmi v Domově důchodců v Sušici, p.o. Aktivizační činnosti jsou důležité, jelikož mají pozitivní vliv na fyzickou, psychickou a sociální stránku komunikačních partnerek. Informace získané z výzkumu lze použít jako zdroj informací o aktivizačních činnostech v Domově důchodců v Sušici, p.o. Bakalářskou práci bude možné využít jako zpětnou vazbu pro zaměstnance Domova důchodců v Sušici, p.o.
|
|
|
Využití aktivizačních činností v domě pro seniory
JIRSOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce se zabývá využitím aktivizačních činností v domě pro seniory. Hlavním cílem bylo zmapovat aktivizační činnosti nabízené v Domově pro seniory Máj, a jejich oblíbenost. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a empirické. V teoretické části jsou témata rozdělena do čtyř okruhů. V první z nich jsou popsány změny spojené se stářím. Druhý okruh charakterizuje jednotlivé druhy aktivizačních činností. Třetí popisuje správnou komunikaci se seniorem Je důležité vědět, jak správně komunikovat se seniorem se zhoršenou funkcí sluchu nebo zraku, popř. s demencí. V posledním okruhu jsou popsány základní druhy motivace, která ovlivňuje aktivity seniorů. Pro výzkum jsem zvolila kvalitativní výzkumnou strategii. Výzkum byl terénní. Metodami získávání dat bylo extrospektivní pozorování a polostrukturovaný rozhovor, metodou zpracování dat byla kvalitativní obsahová analýza. Zkoumanou skupinu tvořilo devět seniorek a tři pracovnice domova pro seniory v krajském městě. Z výzkumu vyplynulo, že domov nabízí velkou řadu aktivizačních činností, které mohou navštěvovat každý den. K dispozici je canisterapie, reminiscence, arteterapie, psychoterapie, muzikoterapie, ergoterapie dílny, trénování paměti, kinokavárna, kulturní akce, skupinové hry, čtení a bohoslužby. Senioři jsou s nabídkou volnočasových aktivit spokojeni. Dále se ukázalo, že všichni dotazovaní senioři navštěvují alespoň jednu aktivizační činnost týdně. Mezi nejvíce navštěvované a oblíbené patří ergoterapie dílny, kde se pravidelně schází větší počet seniorů. U dalších aktivizačních činností je zájem o aktivity individuální podle zájmů, které měli senioři před vstupem do domova. Díky těmto aktivizačním činnostem se necítí být sami, mohou se sdílet s ostatními a naplňovat své potřeby. Výsledky práce mohou posloužit jako zpětná vazba a informační materiál pro odborníky, kteří zajišťují aktivizační program v domovech pro seniory.
|
|
|
Aktivizační činnosti u osob s Alzheimerovou chorobou
HÁLOVÁ, Jana
Bakalářská práce na téma Aktivizační činnosti u osob s Alzheimerovou chorobou. Demence se stává celospolečenským problémem hlavně u lidí starších 65 let. Demence jako onemocnění začíná pomalu a nenápadně. Proto jí pacienti a jejich okolí často zaměňují za normální projevy stárnutí. Toto onemocnění se rozděluje do několika forem podle příčin vzniku. Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova choroba. Alzheimerova choroba patří mezi progredientní onemocnění mozku, kdy dochází u člověka k narušení mnoha vyšších korových funkcí, včetně paměti, orientace, myšlení, uvažování, chápání, schopností komunikace a úsudku. Včasná diagnóza a také zahájení terapie co nejdříve jsou základním předpokladem ovlivnění průběhu onemocnění. K léčbě Alzheimerovy choroby je potřeba přistupovat komplexně. Důležitá není pouze farmakologická léčba, ale i terapie zaměřené na kognitivní rehabilitaci a aktivizaci klienta. Aktivizační činností se rozumí nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností člověka. Mezi aktivizační činnosti můžeme zařadit ergoterapii, aromaterapii, muzikoterapii, zooterapii, arteterapii a další. Rodinní pečovatelé, kteří nezvládají sami péči o osobu s Alzheimerovou chorobou, se mohou rozhodnout umístit člena rodiny do domova se zvláštním režimem. Dalším důvodem k umístění může být i lepší poskytnutí péče v zařízení, než mohou doma lidé s demencí dostávat. V domově se zvláštním režimem se o člověka s Alzheimerovou chorobou stará ošetřovatelský a zdravotnický personál, pracovnice na aktivizační činnosti, sociální pracovnice a další terapeuti, proto je tato profesionální péče pro člověka s demencí lepší. Pro empirickou (praktickou) část byl zvolen kvalitativní výzkum s použitím metody polostandardizovaného rozhovoru, neřízeného pozorování a obsahové analýzy dat. Výzkum probíhal v Domově se zvláštním režimem ve Strakonicích a v Domově se zvláštním režimem Na Zlaté stoce v Českých Budějovicích. Výzkumu se zúčastnilo celkem 13 respondentů. Pracovní zařazení dotazovaných bylo: instruktorka sociální práce domova se zvláštním režimem, instruktorka sociální práce domova pro seniory, fyzioterapeutka, pracovnice přímé péče, pracovnice na aktivizační činnosti, zdravotní sestry a staniční sestra. Respondentky byly vybírány pomocí metody výběru sněhové koule (Snowball sampling). V prvním zařízení proběhl výzkum u 7 respondentek, které pracují s klienty trpící Alzheimerovou chorobou. V druhém zařízení se zúčastnilo výzkumu 6 respondentek. Jejich věk se pohyboval od 27 do 53 let. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak se mění aktivity a aktivizační činnosti s postupem Alzheimerovy choroby v zařízeních pro osoby se syndromy demence. Dílčím cílem práce byl zjistit názor pracovníků v sociálních službách na nejvhodnější aktivizační činnosti pro osoby s Alzheimerovou chorobou. Dalším dílčím cílem bylo zmapování nabízených aktivizačních činností ve dvou vybraných zařízeních se zvláštním režimem v Jihočeském kraji. Výzkumná otázka byla: Jsou ve vybraných zařízeních aktivizační činnosti u osob s Alzheimerovou chorobou prováděny s ohledem na postup onemocnění?
|
|
| |
host ::
RSS.