Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Specifika češtiny ruských studentů (se zaměřením na vybrané fonetické a morfosyntaktické jevy)
Ramasheuskaya, Katsiaryna ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Bednaříková, Božena (oponent) ; Giger, Markus (oponent)
Jazyková adaptace cizinců je vždy provázena řadou problémů spojených s akvizicí a užíváním druhého jazyka, který se pro ně stává základním komunikačním prostředkem v novém prostředí. Ignorování a podceňování těchto problémů, typických pro určitou jazykovou komunitu, může vést k situaci, kdy cizinec nezvládne cílový jazyk a poté nebude schopen se úspěšně integrovat do nové společnosti. Předkládaná práce se zaměřuje na vybrané specifické problémy v oblasti morfosyntaxe a fonetiky typické pro ruskojazyčné studenty češtiny. Zároveň upozorňuje na nebezpečí přeceňování pozitivního transferu z ruštiny a zdůrazňuje nutnost využití speciálního didaktického přístupu ve výuce této skupiny jinojazyčných mluvčích. Analýza vybraných jazykových jevů je založena na datech z Fonetické databáze mluvených projevů cizinců s ruštinou jako prvním jazykem a Databáze jazykových chyb v češtině mluvčích s prvním jazykem slovanským, které byly vytvořeny mimo jiné pro účely této práce. Pozornost je zaměřena konkrétně na užívání reflexivního se/si, tvarů pomocného slovesa být v minulém čase, krátkých tvarů osobních zájmen v mluvených a psaných projevech rusky mluvících studentů a rovněž na realizaci kvantity.
Osvojování jmenných kategorií dítětem
Mikulcová, Kateřina ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá osvojováním jazyka dítětem a představuje rovněž dílčí výzkum v této oblasti. První část práce popisuje teoretické a historické pozadí poznatků o této oblasti a popisuje různé koncepce a faktory, které ovlivňují nebo determinují osvojování dětské řeči. Uvádí přehled ontogenetického vývoje řeči a rovněž všechny navazující fáze při jejím osvojování. Zmiňuje současné přístupy, které jsou stále více komplexní a sleduje výsledky předchozích výzkumů v českém a slovenském prostředí. Zmiňuje rovněž důležitost předškolního vzdělávání, které se, mimo jiné, soustřeďuje i na získávání (klíčových) komunikačních kompetencí. Druhá část práce je založena na vlastním výzkumu. Zaměřuje se na proces osvojování gramatických kategorií podstatných jmen u česky hovořícího dítěte. Popisuje řečovou produkci dítěte ve věku 2.9 až 3.2 let. Obsahuje detailní popis metodologie a pořízení dat, a to při sledování, při dialogu dítěte s jeho matkou. Výzkum tedy pracuje s autenticky pořízeným materiálem řeči během dialogu a uvádí detailní kvantitativní analýzu monitorující postupné osvojování gramatických kategorií podstatných jmen (čísla, rodu a sedmi pádů) v řečové produkci dítěte ve sledovaném období. Pokouší se zjistit posloupnosti v osvojování gramatických kategorií a další možné trendy v jejich...
Specifika češtiny ruských studentů (se zaměřením na vybrané fonetické a morfosyntaktické jevy)
Ramasheuskaya, Katsiaryna ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Bednaříková, Božena (oponent) ; Giger, Markus (oponent)
Jazyková adaptace cizinců je vždy provázena řadou problémů spojených s akvizicí a užíváním druhého jazyka, který se pro ně stává základním komunikačním prostředkem v novém prostředí. Ignorování a podceňování těchto problémů, typických pro určitou jazykovou komunitu, může vést k situaci, kdy cizinec nezvládne cílový jazyk a poté nebude schopen se úspěšně integrovat do nové společnosti. Předkládaná práce se zaměřuje na vybrané specifické problémy v oblasti morfosyntaxe a fonetiky typické pro ruskojazyčné studenty češtiny. Zároveň upozorňuje na nebezpečí přeceňování pozitivního transferu z ruštiny a zdůrazňuje nutnost využití speciálního didaktického přístupu ve výuce této skupiny jinojazyčných mluvčích. Analýza vybraných jazykových jevů je založena na datech z Fonetické databáze mluvených projevů cizinců s ruštinou jako prvním jazykem a Databáze jazykových chyb v češtině mluvčích s prvním jazykem slovanským, které byly vytvořeny mimo jiné pro účely této práce. Pozornost je zaměřena konkrétně na užívání reflexivního se/si, tvarů pomocného slovesa být v minulém čase, krátkých tvarů osobních zájmen v mluvených a psaných projevech rusky mluvících studentů a rovněž na realizaci kvantity.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.