keywords:"abandoned villages" - Výsledky hledání - Digitální repozitář

host :: přihlásit Digitální repozitář
		Hledej		Nový záznam		Nápověda		O repozitáři

Hlavní stránka > Výsledky hledání: keywords:"abandoned villages"

Hledej:

Tipy pro vyhledávaní :: Rozšířené hledání

Hledej ve sbírkách:

Seřadit podle:	Zobrazit výsledky:	Výstupní formát:

	Ghost Cities of Estonia Akindinov, Nikita ; Čunát, Matěj (oponent) ; Dokoupilová Pazderková, Kateřina (vedoucí práce) The study on the topic of the ghost cities of Estonia draws a sad picture of certain mining and industrial settlements. The first chapter of the project includes historical and theoretical research about the ghost effect in places which were filled with mono functions. Before the USSR collapse economical and social chains of these communes were integrated in the system of the very close relationships with its center. At the same time there were no proposed long-term strategies on how cities can work and survive after the resource depletion. It brought towns and villages like Viivikonna to the point where the skeleton of the settlement still exists but its population is close to zero. Additionally this problem continued with the wave of the outflow of young people to large cities. The second and main chapter was to choose one of the ghost villages which still has some inhabitants. It was important to understand how we can make these places more livable for them and how it can work with the new points of attraction. In some aspects it could bring fresh public and financial interest to the area and open new work places for locals. Analyzing some examples of the different spots around Europe, there were determined certain healing tools which helped to warm up the interest among visitors at these areas. As a major thing for the reboot process there was chosen a cultural function. With the five steps program there was proposed a way how we can rebuild this area and involve it in the new processes with neighboring cities. Úplný záznam
	Sukcese vegetace opuštěných vesnic v Českém středohoří Staňková, Markéta ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Prach, Martin (oponent) V České republice se nachází velké množství zaniklých obcí, od středověkých až po vsi zaniklé v polovině 20. století. Zánik obcí byl v minulosti způsoben jevy jako je např. změna klimatu, přírodní katastrofa (záplavy, oheň, sesuvy půdy) nebo následky války. Sekundární sukcese je v těchto zaniklých vesnicích běžným fenoménem, který se nevyhýbá ani opuštěným vesnicím v Českém středohoří. České středohoří je pohoří se zajímavou, nejen geologickou, historií. Je vulkanického původu, a i přes relativně strmé kopce a vysokou nadmořskou výšku bylo hustě osídleno již od pravěku. Obyvatelstvo tohoto území bylo převážně německé a území bylo součástí tzv. Sudet. Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a řada vesnic zde zanikla i přes snahu je znovu osídlit. Okolí zaniklých vesnic dříve tvořila pestrá mozaika zahrad, polí, luk, sadů a lesů, která se dnes již vytrácí. V oblastech bývalých Sudet je rozšiřování sekundárních lesů na úkor původního bezlesí běžným stavem, stejně jako na jiných místech Evropy nebo Severní Ameriky. Sekundární sukcese je ovlivněna řadou faktorů, jakými jsou např. vlhkost, obsah živin nebo míra zastínění. Díky vyššímu pH podloží a vyššímu obsahu živin mají vesnice více ruderálních a nitrofilních druhů než okolní původní lesy. Historický způsob hospodaření má na krajinu... Úplný záznam
	"Najdorf": Monografie zaniklé vsi na Vitorazsku. Veith, Daniel ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent) Předkládaná práce na modelovém příkladu zaniklé obce Nová Ves u Klikova (1792-1953) mapuje specifický soubor tradičních subsistenčních praktik. V 18. století dochází obecně ve střední Evropě k výrazným změnám ve způsobu exploatace lesa. Zvýšená poptávka po palivovém a stavebním dříví vede k "racionalizaci" lesního hospodářství. Jako další energetický zdroj pro nově se rozvíjející průmysl je v této době objevena rašelina. Nová Ves u Klikova byla příkladem tak zvané novověké rašeliništní sídlištní kolonizace. Chalupnické usedlosti byly založeny na chudé rašeliništní půdě, která nemohla obyvatelům poskytnout dostatečnou obživu. Proto se zde v druhé polovině 19. století vyvinulo významné centrum domácké výroby slaměných ošatek a košíků z borovicových loubků. Zatímco touto pletařskou tradicí regionu se národopisná literatura již v minulosti zabývala, téma těžby a zpracování rašeliny ve vztahu k lidové kultuře je stále nezpracované. Proto práce klade důraz především na "kulturní dějiny rašeliny". Úplný záznam

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.

Digitální repozitář :: :: :: ::
Powered by v1.1.2
Spravuje

Tato stránka je dostupná také v následujících jazycích:
Česky English