|
|
SPECIFIKA TVORBY ZVUKOVÉ SLOŽKY ANIMOVANÉHO FILMU
Karhánková, Kateřina ; KUBÍČEK, Jiří (vedoucí práce) ; GREINER, Ladislav (oponent)
Práce se zabývá problematikou tvorby zvukové složky animovaného filmu – jejími specifiky a aspekty jak v oblasti realizace, tak přípravy i zvukové dramaturgie. Zkoumá, jaký mají vliv na filmové vyprávění a do jaké míry je možné a užitečné s nimi pracovat již od počátku vývoje animovaného filmu. Práce dále představuje praktické i tvůrčí možnosti spolupráce režiséra a zvukaře a hlediska, která ji mohou pozitivně či negativně ovlivnit. Práce čerpá informace z literárních zdrojů, rozhovorů s tvůrci animovaného filmu a osobních poznatků z praxe autorky v oblasti režie a scenáristiky animovaného filmu. Tato práce potvrdila důležitost role zvukové složky v animovaném filmu a její pozitivní vliv na výslednou kvalitu AV díla pokud není opomenuta již od počátku filmové realizace. Práce shrnuje základní přístupy, díky nimž by měl být tvůrce schopen pracovat se zvukem v animovaném filmu jako s plnohodnotnou složkou vyprávění.
|
|
|
Zvuková postprodukce v oblasti reklamy a filmu, případová studie firmy Studio Beep s.r.o.
Struhařová, Michaela ; Hanzlík, Jan (vedoucí práce) ; Riedlbauch, Václav (oponent)
Tématem diplomové práce je popis zvukové postprodukce v oblasti reklamy a filmu a případová studie společnosti Studio Beep s.r.o. Prvním cílem práce je co nejsrozumitelněji popsat teorii zvuku a zvukové postprodukce v oblasti reklamy a filmu a ukázat jednotlivá specifika provázející výrobu zvukové složky daných oborů. Teoretická část obsahuje základní přehled o historii zvuku, zvukové dramaturgii a obecných principech zvukové postprodukce. Druhým cílem je praktické popsání problematiky na konkrétních reklamních projektech a filmu, které byly realizovány ve společnosti Studio Beep s.r.o.. Praktickým popisem docílíme úplného pochopení tématu a doplnění teoretické části.
|
|
|
Vliv reprodukce sluchátek a reproduktorů na mix klasické hudby
Hadraba, Jakub ; ZIKMUND, Tomáš (vedoucí práce) ; SYROVÝ, Václav (oponent)
Disertační práce se zabývá srovnáním poslechu na reproduktory a sluchátka a vlivem jejich rozdílných reprodukčních vlastností na vyvážení mixu nahrávky klasické hudby.
Těžištěm práce je poslechový test, v němž skupina zvukových mistrů smíchala vybrané hudební nahrávky na sluchátka a reproduktory. U zaznamenaných mixů je analyzováno, zda mezi mixy pořízenými na sluchátka a reproduktory dochází k systematické změně v nastavení. V rámci vyhodnocení byl zjištěn systematický rozdíl v preferenci dozvukové složky mezi oběma typy poslechu. Grafické zpracování výsledků podrobně dokumentuje individua-litu přístupů jednotlivých zvukových mistrů, stabilita individuálních modelů je ověřena opa-kovanými testy u vybraných respondentů.
Vybrané páry sluchátkových a reproduktorových mixů byly v následném testu hodnoceny poslechovou skupinou. Hodnocení probíhalo na reproduktory i na sluchátka. U odpovědí res-pondentů je zkoumáno, zda při poslechu na sluchátka byly účastníky častěji preferovány mixy smíchané na sluchátka a při poslechu na reproduktory častěji mixy smíchané na reproduktory. V rámci analýzy hodnocení nebyly zjištěny výraznější preference dle typu poslechu a neprokázalo se tedy, že by mixy byly optimální vždy pro typ poslechu, na němž byly smíchány, a na základě subjektivního hodnocení je šlo od sebe rozlišit.
Disertační práce dále přináší vyhodnocení vlastního internetového průzkumu, který statisticky dokumentuje současnou praxi využívání reproduktorů a sluchátek při míchání hudby. Zvláštní pozornost je v analýze věnována respondentům, kteří uvedli, že se profesně zabývají mícháním klasické hudby. Samostatná teoretická část práce je věnována umělecko-technickému přístupu zvukových mistrů k tvorbě zvukového obrazu klasické hudby, popisu užívaných technických prostředků a stylizačních postupů.
|
|
|
Týmová spolupráce při zvukové postprodukci audiovizuálního díla
Šléška, Jan ; MOUDRÝ, Jiří (vedoucí práce) ; HART, Marek (oponent)
Hlavním záměrem práce je určení obecných psychologických principů, na jejichž základě týmová spolupráce funguje. Pro zdařilé vedení týmu je důležitá nejen znalost těchto principů, ale také jejich adekvátní aplikace do specifického prostředí zvukové postprodukce.
První třetina práce obecně pojednává o socio-psychologických vztazích uvnitř týmu jako celku a pojmenovává hlavní principy jeho funkce.
V dalších dvou třetinách práce se analyzuje zvukový supervizora jako týmový vůdce a specifikuje se náplň jeho práce, například jak by měl tým správně sestavovat a koordinovat. V dalších kapitolách je analyzováno specifické prostředí zvukové postprodukce a je popsán ideální model z hlediska správné funkce týmu. Poté jsou vysvětleny rozdíly týmů dočasných a trvalých, srovnají se jejich specifika s přístupem solitérním a popíše se jejich nejvhodnější aplikace do prostředí zvukové postprodukce.
Závěrečné srovnání ideálního teoretického modelu s praxí uzavře celou práci.
|
host ::
RSS.