Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zvědavá kamera očima jejích tvůrců
Moulíková, Dominika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá televizní magazín Zvědavá kamera, který patřil v 60. letech k nejprogresivnějším představitelům televizní žurnalistiky. Základem pro práci jsou rozhovory s třemi dosud žijícími tvůrci - Otkou Bednářovou, Vladimírem Branislavem a Jaromírem Kinclem. Na základě jejich výpovědí v kombinaci s dobovými dokumenty a dochovanými pořady usiluje tato práce o zodpovězení otázky, jak je možné že i přes četná politicky problematická témata, která redakce Zvědavé kamery přinášela, nebyli tvůrci tohoto magazínu až do období normalizace žádným zásadním způsobem postiženi. V práci jsou podrobně rozebrány klíčové díly magazínu, mimo jiné Volba povolání Otky Bednářové či Spor a Porota Vladimíra Branislava a Jaromíra Kincla. Na základě předložených zjištění rozkrývá tato práce přístupy, které autoři volili, aby mohli v rámci hranic vymezených totalitárním systémem natáčet relativně svobodné pořady.
Otka Bednářová a její publicistická činnost v 60. letech 20. století
Cukrová, Nela ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová magisterská práce se zaměřuje na publicistickou činnost Otky Bednářové v 60. letech 20. století v Československé televizi a jejím cílem je zmapovat činnost redaktorky v daném období. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části se čtenář dozví o životě Otky Bednářové před a po jejím působení v ČST. Druhá část je nejobsáhlejší a zahrnuje stručné informace o historii Československé televize, o vzniku televizní publicistiky v daném období v Praze, Ostravě a v Brně. Dále je zde představen pořad Zvědavá kamera včetně jeho tvůrců. Autorka práce zde uvádí jednotlivá díla, na kterých spolupracovala Otka Bednářová. Autorka práce se zabývá tím, jakým stylem pracovala Otka Bednářová, jaká témata si vybírala a jaký byl její pracovní postup při zpracovávání jednotlivých pořadů. Vychází hlavně z dochovaných dílů v archivu České televize a také z dostupných scénářů. Při zpracovávání dobového ohlasu v periodikách autorka použila domácí archiv Otky Bednářové, kde má uloženy výstřižky z novinových článků, které vycházely o její práci ve Zvědavé kameře. Největším přínosem pro práci byly také dva rozhovory s Otkou Bednářovou. K práci jsou přiloženy fotografie z natáčení a stručný přehled jednotlivých pořadů.
Operace Neptun - přelom ve vnímání Československé televize jako dobového nástroje komunistické propagandy
Červená, Adéla ; Železný, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
- version - Adéla Červená This bachelor thesis focuses on the ground-breaking importance of the Operace Neptun in the perception of the media impact of Czechoslovak Television (ČST) by the communist regimes. Until this moment, this Operation is the only known case of the misuse of ČST before year 1968 as a tool of the contemporary propaganda and spreading of disinformation. The Czechoslovak intelligence has taken the advantage of the shooting of the show Zvědavá kamera from 1964 on the topic of the secrets of the Šumava lakes. In advance of the arrival of the publicists, they have placed boxes of allegedly Nazi documents on the bottom of the Černé jezero. The highlight of the Operation was the press conference led by the Interior Minister Lubomír Štrougal in September 1964. Would the lead actor of the Operation, Ladislav Bittman, not have emigrated, the truth would have potentially never been revealed. After the period of the Prague spring, with the rise of the normalization, the abuse of ČST as the transmitter of the current propaganda became a common practice. This work focuses on two shows of the given era - Causa Jan Masaryk and Svědectví od Seiny. The communist regime used these shows to settle the accounts with chosen representatives of the Prague spring and painted their own version of the...
Otka Bednářová a její publicistická činnost v 60. letech 20. století
Fabiánová, Nela ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová magisterská práce se zaměřuje na publicistickou činnost Otky Bednářové v 60. letech 20. století v Československé televizi a jejím cílem je zmapovat činnost redaktorky v daném období. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části se čtenář dozví o životě Otky Bednářové před a po jejím působení v ČST. Druhá část je nejobsáhlejší a zahrnuje stručné informace o historii Československé televize, o vzniku televizní publicistiky v daném období v Praze, Ostravě a v Brně. Dále je zde představen pořad Zvědavá kamera včetně jeho tvůrců. Autorka práce zde uvádí jednotlivá díla, na kterých spolupracovala Otka Bednářová. Autorka práce se zabývá tím, jakým stylem pracovala Otka Bednářová, jaká témata si vybírala a jaký byl její pracovní postup při zpracovávání jednotlivých pořadů. Vychází hlavně z dochovaných dílů v archivu České televize a také z dostupných scénářů. Při zpracovávání dobového ohlasu v periodikách autorka použila domácí archiv Otky Bednářové, kde má uloženy výstřižky z novinových článků, které vycházely o její práci ve Zvědavé kameře. Největším přínosem pro práci byly také dva rozhovory s Otkou Bednářovou. K práci jsou přiloženy fotografie z natáčení a stručný přehled jednotlivých pořadů.
Zvědavá kamera očima jejích tvůrců
Moulíková, Dominika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá televizní magazín Zvědavá kamera, který patřil v 60. letech k nejprogresivnějším představitelům televizní žurnalistiky. Základem pro práci jsou rozhovory s třemi dosud žijícími tvůrci - Otkou Bednářovou, Vladimírem Branislavem a Jaromírem Kinclem. Na základě jejich výpovědí v kombinaci s dobovými dokumenty a dochovanými pořady usiluje tato práce o zodpovězení otázky, jak je možné že i přes četná politicky problematická témata, která redakce Zvědavé kamery přinášela, nebyli tvůrci tohoto magazínu až do období normalizace žádným zásadním způsobem postiženi. V práci jsou podrobně rozebrány klíčové díly magazínu, mimo jiné Volba povolání Otky Bednářové či Spor a Porota Vladimíra Branislava a Jaromíra Kincla. Na základě předložených zjištění rozkrývá tato práce přístupy, které autoři volili, aby mohli v rámci hranic vymezených totalitárním systémem natáčet relativně svobodné pořady.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.