|
|
Barbora Markéta Eliášová a obraz Japonska v české společnosti ve dvacátých letech 20. století
Jurčíčková, Romana ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Práce pojednává o českých cestovatelích do Japonska, kteří své výpravy podnikli na počátku 20. století a po návratu do vlasti o nich vydali svědectví ve formě cestopisu. Z tohoto pohledu je pozornost zaměřena především k osobě Barbory Markéty Eliášové, která jakožto první žena nejenže samostatně podnikla cestu kolem světa, ale v Japonsku strávila několik let a dokonale poznala tamější život. Na základě literárního díla cestovatelů je pak poukázáno na to, že svým spoluobčanům doma předkládali obraz Japonska jako modernizující se země, která si ale přese všechno stále zachovávala ráz tradiční společnosti a kultury. V menší míře se pak práce zabývá politickými a obchodními styky mezi Japonskem a samostatným Československem po roce 1918. Vztahy mezi oběma zeměmi se rozvíjely díky kontaktům českých legionářů a japonských vojáků bojujících společně na Sibiři proti bolševikům. Završeny pak byly vznikem československého vyslanectví v Tokiu.
|
|
|
Barbora Markéta Eliášová a obraz Japonska v české společnosti ve dvacátých letech 20. století
Jurčíčková, Romana ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Práce pojednává o českých cestovatelích do Japonska, kteří své výpravy podnikli na počátku 20. století a po návratu do vlasti o nich vydali svědectví ve formě cestopisu. Z tohoto pohledu je pozornost zaměřena především k osobě Barbory Markéty Eliášové, která jakožto první žena nejenže samostatně podnikla cestu kolem světa, ale v Japonsku strávila několik let a dokonale poznala tamější život. Na základě literárního díla cestovatelů je pak poukázáno na to, že svým spoluobčanům doma předkládali obraz Japonska jako modernizující se země, která si ale přese všechno stále zachovávala ráz tradiční společnosti a kultury. V menší míře se pak práce zabývá politickými a obchodními styky mezi Japonskem a samostatným Československem po roce 1918. Vztahy mezi oběma zeměmi se rozvíjely díky kontaktům českých legionářů a japonských vojáků bojujících společně na Sibiři proti bolševikům. Završeny pak byly vznikem československého vyslanectví v Tokiu.
|
|
|
Globalizace - sociologická reflexe. Pojetí globalizace u Anthony Giddense, Zygmunta Baumana a Ulricha Becka
BIELKOVÁ, Veronika
Diplomová práce nazvaná "Globalizace - sociologická reflexe. Pojetí globalizace u Anthony Giddense, Zygmunta Baumana a Ulricha Becka." se zabývá otázkou, jak se soudobé sociologické myšlení vyrovnává s fenoménem globalizace. V úvodní části práce představuje základní obrysy sociologického pohledu na globalizační procesy a jejich historické kořeny. Hlavní část práce je věnována porovnání pojetí globalizace u tří významných sociologických teoretiků, Anthony Giddense, Zygmunta Baumana a Ulricha Becka, což zahrnuje podrobnou analýzu děl vztahujících se k tématu globalizace. V příslušných pasážích práce věnuje pozornost stěžejním tématům, která jsou v souvislosti s globalizací diskutována na poli soudobé sociální teorie (globalizace, lokalizace a glokalizace; denacionalizace; konvergence globální kultury; apod.). Diplomová práce vychází z klíčových děl těchto autorů, jejich ohlasu ve vědecké komunitě a z vlastní kritické analýzy.
|
host ::
RSS.