Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv kombinace biouhlu a zinečnatých nanočástic na rostliny kukuřice seté kultivovaných v in vitro podmínkách
Szomolaiová, Erika
Kombinovaná aplikace nanočástic oxidu zinečnatého (ZnO NPs) a biouhlí by mohla být jedním ze slibných nástrojů pro zvýšení životaschopnosti rostlin a zmírnění široké škály stresových faktorů působících na kulturní plodiny. Pro ověření účinku různých koncentrací ZnO NPs (0, 50, 100 a 1000 mg/l), biouhlí i jejich kombinace na rostliny kukuřice seté (Zea mays L.) byl proveden in vitro experiment. Schopnost příjmu zinku rostlinným organismem z formy zinočnatých NPs, stejně jako možný vliv biouhlí na příjem a akumulaci zinku, byla vyhodnocena pomocí atomové absorpční spektrometrie. V tomto experimentu byla zjištěna pozitivní závislost mezi koncentrací ZnO NPs a obsahem zinku v nadzemní části rostlin, přičemž tento vztah nebyl ovlivněn přítomností biouhlí. Fyziologický stav rostlin byl hodnocen pomocí spektrofotometrických analýz stanovení fotosyntetických pigmentů a sekundárních metabolitů. Nejvýraznější vliv aplikace ZnO NPs a biouhlí byl pozorován u obsahu polyfenolických látek, jejichž obsah se zvyšoval přímo úměrně s koncentrací aplikovaných ZnO NPs. Naopak přítomnost biocharu způsobila významné snížení (p < 0,05) obsahu polyfenolických látek.
Environmentální aspekty pěstování mužáku prorostlého (Silphium perfoliatum L.)
MARŠÍKOVÁ, Dominika
Pěstování rostlin pro krmivářské či energetické účely v podmínkách České republiky je stále řešeným tématem. V tomto ohledu se využívá především Zea mays L. Pěstování Zea mays L. s sebou nese řadu environmentálních problémů. Jednou z možností, jak tyto dopady snižovat, je náhrada Zea mays L. jinými rostlinami vhodnými k těmto účelům. Alternativu představuje pěstování víceletých energetických rostlin. Jednou z nich může být nově zaváděný Silphium perfoliatum L. Tato práce prezentuje výsledky hodnocení environmentálních aspektů pěstování Silphium perfoliatum L. pro účely zisku fytomasy v porovnání s běžně uplatňovanými technologiemi pěstování Zea mays L. Výsledky vycházejí z 3letého sledování v rámci malometrážních polních pokusů. Environmentální zátěž vázaná na sledované pěstební postupy byla hodnocena na základě metody LCA v rámci vybraných dopadových kategorií za využití software SimaPro v.7.3.2 s integrovanou metodou ReCiPe Midpoint (H). Dle výsledků lze pěstovat Silphium perfoliatum L. s obecně nižšími environmentálními dopady, než je tomu v případě Zea mays L.
Konzervace kukuřičné siláže
KOZÁK, Jonáš
Kukuřičná siláž je páteří krmivové základny ve výživě skotu i hlavním zdrojem hmoty pro výrobu energie v bioplynových stanicích. V moderních podnicích je proto kukuřice setá (Zea mays) jednou z hlavních plodin zařazovaných do osevních postupů. Velká část ekonomického výsledku podniku je založena na kvalitě vyrobených objemných krmiv. To znamená, že během relativně krátké doby, sklizně a naskladnění krmiva pro skladování, se rozhoduje o ekonomice výroby podniku po celý rok. Tudíž je úkolem managementu řídit tento proces tak, aby vzniklo co nejvíce kvalitního krmiva s co nejnižšími náklady. A to navzdory působení klimatických, ekonomických, politických, technologických či jiných vlivů. I přesto, že silážování má již dlouhou tradici, lze se v praxi bohužel často setkat s chybami, které vedou k výrobě siláží nízké nutriční hodnoty ba dokonce zdravotně závadných. Taková siláž má negativní vliv na celý ekonomický vývoj podniku a je proto cílem této práce vypracovat literární rešerši na toto téma a navrhnout opatření, která povedou ke zvýšení úrovně výroby nejen kukuřičných siláží.
Vliv hnojení systémem CULTAN na obsah sterolů v nadzemní biomase kukuřice
Pavlík, Milan ; Pavlíková, D. ; Balík, J. ; Najmanová, J.
Výsledky analýz volného β-sitosterolu ukazují jeho rostoucí koncentraci po injektování roztoku hnojiva DAM390 v porovnání s hnojivem dusičnanem ammonným. Koncentrace volného β-sitosterolu v rostlinách rostoucí na variantě ošetřené hnojivem DAM byly zvýšeny více než o 100% během 13 dní po aplikaci hnojiva. Naše výsledky potvrdily vliv podmínek prostředí na změny v obsahu a složení sterolů a úlohu sterolů při regulaci membrán v důsledku měnících se podmínek růstu rostlin.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.