|
|
Práva pacientů
Kašparová, Anna ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Práva pacientů (shrnutí) Diplomová práce Práva pacientů není vyčerpávajícím přehledem všech práv, která pacienti dle platné právní úpravy mají, z důvodu rozsáhlosti tématu zaměřila autorka svou pozornost pouze na nejdůležitější z nich. Jednotlivým právům jsou věnovány samostatné kapitoly, jejichž pořadí v zásadě odpovídá důležitosti, jakou autorka konkrétním právům přikládá. Každá kapitola zahrnuje obecný výklad k danému právu, jeho úpravu v mezinárodních dokumentech, které jsou pro Českou republiku závazné, a následně vnitrostátní úpravu. V poznámkách pod čarou je pro srovnání uvedena úprava daných institutů v zahraničních předpisech. V úvodu práce autorka vymezuje pojem zdravotnického práva a lékařského práva a podává přehled nejvýznamnějších mezinárodních a vnitrostátních medicínskoprávních předpisů, doplněných výčtem jejich principů vztahujících s k oblasti poskytování zdravotní péče. S ohledem na aktuálně projednávané legislativní návrhy, které představují dlouho očekávanou novelu zdravotnického práva a, pokud budou schváleny, přinesou řadu významných změn proti současnému stavu, zařadila autorka na závěr první kapitoly samostatný oddíl jim věnovaný. Druhá kapitola pojednává o etických kodexech, které jsou významným, byť právně nevynutitelným, zdrojem práv pacientů. Autorka poskytuje stručný exkurz do...
|
|
|
Vztah lékař- pacient; trestněprávní aspekty
Vrajíková, Melinda ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Tématem této diplomové práce je vztahu lékaře a pacienta z hlediska trestněprávních aspektů. S ohledem na rozsah tématu je v této práci pojednáno pouze o trestní odpovědnosti lékaře vůči pacientovi, nikoli o trestní odpovědnosti pacienta vůči lékaři, ke které v praxi rovněž dochází. Cílem této diplomové práce je popis a analýza vztahu lékaře a pacienta z hlediska trestního práva a analýza vybraných trestných činů, ke kterým dochází při výkonu lékařského povolání nejčastěji nebo které mají určitou zjevnou souvislost s výkonem lékařského povolání. Na úvod jsou rovněž vymezeny základní pojmy medicínského práva, dále jsou v první kapitole rozebrány okolnosti vylučující protiprávnost. Práce je rovněž zaměřena na určité sporné a problematické okruhy a rizika lékařské profese, v rámci témat, jakými jsou eutanazie a asistovaná sebevražda, dále také dříve vyslovená přání pacienta a pokyny "do not resuscitace" (DNR). Součástí práce jsou rovněž návrhy de lege ferenda v oblasti výše uvedených sporných oblastí, které nejsou vždy jasně a přesně upraveny. Teoretické znalosti jsou rovněž místy doplněny o příklady z praxe a z judikatury.
|
|
|
Transplantační zákon - právní a etické problémy při jeho aplikaci
Novotná, Kateřina ; Císařová, Dagmar (vedoucí práce) ; Sovová, Olga (oponent)
Práce pojednává o otázkách souvisejících s aplikací transplantačního zákona. Zaměřuje se na posouzení stávající právní úpravy transplantací, označení problematických oblastí transplantačního práva a možnosti jejich nápravy. Práce je rozdělena na několik částí. V úvodu se zabývá historií a vývojem transplantační medicíny, dále obsahuje popis stávající právní úpravy a stručný odkaz na mezinárodní úpravu. Těžiště práce je v rozboru nedostatků české právní úpravy a zdůraznění interdisciplinární povahy transplantačního práva. Na závěr je rozebrána změna transplantačního zákona chystaná ministerstvem zdravotnictví. Český transplantační zákon je právní úpravou moderní a respektující mezinárodní závazky. Charakter úpravy je dán jeho základními aspekty zásadou předpokládaného souhlasu ve spojení s právně garantovanou zárukou respektování relevantně vyjádřeného nesouhlasu, upřednostněním zemřelého dárce před žijícím, principem spravedlnosti při alokaci orgánů čekajícím pacientům, dodržováním zásady piety při nakládání s mrtvým tělem a zákazem finančního prospěchu. Mezi obtíže, s nimiž se české transplantační právo potýká, patří nevyváženost úpravy odběru orgánů zemřelým cizincům, velmi neuspokojivá míra informovanosti veřejnosti odborné i laické, vytvoření eticky konfliktní situace v případě odmítnutí...
|
|
|
Soudní rozhodování v problematice "Wrongful birth" v evropském srovnání
Vajda, Lukáš ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá komparací judikátů na téma wrongful birth vybraných evropských zemí. V úvodní kapitole autor vymezuje teoretické koncepty termínů wrongful birth, wrongful conception a wrongful life. Druhá, stěžejní část, podrobně popisuje jednotlivé skutkové okolnosti probíraných kauz a analyzuje a hodnotí argumenty, které byly během soudních procesů použity jak žalobci a žalovanými, tak i soudem. Hlavní důraz je kladen na rozdílný přístup k odpovědnosti lékaře. Závěrečná část pak shrnuje podobnosti a odlišnosti v jednotlivých národních judikaturách a přichází s úvahami autora de lege ferenda.
|
|
|
Ochrana osobních údajů v procesu poskytování zdravotní péče
Zeman, Marek ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Oblast poskytování zdravotní péče je oblastí, kde, s ohledem na specifickou povahu poskytovaných informací, je třeba zvýšeně dbát na ochranu osobních údajů pacientů. Základním pramenem, který dané vztahy upravoval, byl po více než 40 let zákon o zdraví lidu. Vzhledem k historické době jeho přijetí a paternalistické koncepci na které byl vystavěn, již nebyl tento zákon schopen obstát ve světle mezinárodních závazků České republiky, zásad demokratického právního státu a v neposlední řadě i překotného technického pokroku, a to i přesto, že byla přijata Úmluva o biomedicíně, která znamenala poměrně značný odklon od dosavadní paternalistické koncepce. Byl proto nahrazen zákonem o zdravotních službách, který již plně reflektuje pojem vztahu mezi lékařem a pacientem jako vztah rovný, partnerský. Jedním z klíčových institutů oblasti ochrany osobních údajů ve zdravotnictví je povinná mlčenlivost, které podléhá poskytovatel zdravotní péče a další skupiny osob v zákoně uvedené, a jejíž porušení je sankcionováno. Hrozba až trestněprávní sankce za porušení povinné mlčenlivosti podtrhuje význam ochrany osobních údajů v oblasti poskytování zdravotní péče. Za zákonem stanovených okolností je však možné danou povinnou mlčenlivost prolomit a některé údaje konkrétním osobám sdělit. Další zásadní oblastí pro ochranu...
|
|
|
Ochrana osobních údajů v procesu poskytování zdravotní péče
Repovská, Ľudmila ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Ochrana osobních údajů v procesu poskytování zdravotní péče ABSTRAKT Tato práce se zabývá ochranou osobních údajů v procesu poskytování zdravotní péče a jejím hlavním cílem je poskytnout komplexní analýzu relevantní právní úpravy, zejména s ohledem na nově přijatý zákon o zdravotních službách. První část diplomové práce se zabývá zásadními principy ochrany osobních údajů tak, jak jsou vymezeny v obecném zákonu o ochraně osobních údajů. Tato část práce se také zabývá vymezením relevantních pojmů, jako jsou osobní údaje, citlivé údaje, subjekt údajů a zpracování údajů a stručnou charakteristikou Úřadu pro ochranu osobních údajů. Druhá část práce se věnuje povinnosti mlčenlivosti a její osobní, časové a věcné působnosti. Mlčenlivost zdravotnických pracovníků není absolutní, ale podléhá určitým výjimkám, kterým je věnována poslední kapitola této části. Práce se dále zabývá zdravotnickou dokumentací a požadavky na její obsah, formu, uchovávání a skartaci a dále shromažďováním osobních údajů v Národním zdravotnickém informačním systému. Poslední část diplomové práce je věnována zpřístupnění informací o zdravotním stavu jak s pacientovým souhlasem, tak i případy zákonného zveřejnění informací bez ohledu na pacientův souhlas. Závěrečné kapitoly diplomové práce se věnují zhodnocení právní úpravy a jejímu srovnání s...
|
|
|
Problematika etiky v profesionálním chování zdravotních sester v péči o psychiatrické pacienty
Tošnarová, Hana ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Tóthová, Valerie (oponent) ; Soukupová, Tereza (oponent)
4 Hana Tošnarová Problematika etiky v profesionálním chování zdravotních sester v péči o psychiatrické pacienty Abstrakt Předložená disertační práce je věnována etickým aspektům profesionálního chování zdravotních sester v péči o psychiatrické pacienty. V teoretické části jsou popsána témata související s profesí psychiatrických zdravotních sester, psychiatrií jako medicínského oboru, legislativou v psychiatrii a problematikou etiky v kontextu ošetřovatelství. Praktická část, popisující kvalitativní výzkum, je rozdělena na dva oddíly - fenomenologickou studii a pozorování. Fenomenologická studie proběhla v Psychiatrické léčebně Bohnice v Praze a jejím výstupem je vymezení pojmu "profesionální chování zdravotních sester v péči o psychiatrické pacienty v souvislosti s problematikou etiky". Druhá část, pozorování, bylo zaměřeno na přístup zdravotních sester k psychiatrickým pacientům na vybraných pracovištích somatické medicíny v Praze. Výstupem tohoto výzkumu je popis forem chování zdravotních sester na somatických pracovištích v interakci s psychiatrickými pacienty. Klíčová slova: etika v ošetřovatelství, etika v psychiatrii, lékařská etika, profesionalita sester, ošetřovatelství, zdravotnické právo
|
|
|
Trestněprávní odpovědnost lékařů v oboru gynekologie a porodnictví
Kociánová, Natálie ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat trestněprávní odpovědnost lékařů, zvláště pak lékařů v oboru gynekologie a porodnictví. Z obsahového hlediska je práce členěna do pěti hlavních kapitol a několika podkapitol. V první kapitole je popsána právní odpovědnost obecně, zmíněny jsou i další druhy právních odpovědností, které mohou vzniknout v souvislosti s výkonem lékařského povolání. Kromě odpovědnosti trestní je v první kapitole věnována bližší pozornost také odpovědnosti správní a disciplinární. Záměrem výkladu dalších právních odpovědností bylo zdůraznit pojetí trestního práva jako ultima ratio. Druhá kapitola je věnována výkladu jednotlivých pojmů zdravotnického práva, které je zapotřebí vymezit, neboť jsou tyto instituty zmiňovány napříč celým následujícím textem této diplomové práce. Kromě vymezení lékařského oboru gynekologie a porodnictví a jeho právní úpravy, je dále specifikován postup lege artis, informovaný souhlas či nesouhlas a dříve vyslovená přání. Tyto instituty jsou navíc demonstrovány na příkladech z praxe oboru gynekologie a porodnictví a judikatuře s tím související. Třetí kapitola podává ucelený výklad teoretických poznatků trestněprávní odpovědnosti. Stěžejním pramenem, z kterého tato kapitola vychází je publikace Solnaře, Fenyka a Císařové - Základy trestněprávní...
|
|
|
Právní úprava z oblasti zdravotnictví v novém občanském zákoníku a porovnání se zákonem o zdravotních službách
JANOŠŤÁKOVÁ, Iveta
V současné době v České republice existuje řada samostatných právních norem, které upravují jednotlivé oblasti každodenního života; některé zákony se vzájemně prolínají a doplňují. Poskytování zdravotní péče a zdravotních služeb v naší zemi upravuje řada mezinárodních a vnitrostátních právních předpisů v souladu s dodržováním základních lidských práv. Zdravotně právní problematika je upravena zejména v zákoně č. 372/2011Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, jenž nabyl účinnosti 1. dubna 2012 a nahradil tak zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Přijetím zákona o zdravotních službách došlo k završení porevolučních změn v oblasti zdravotnictví. Zákon představuje poměrně ucelený systém pravidel, mimo jiné upravuje práva a povinnosti pacientů, poskytovatelů zdravotních služeb. V roce 2012 byla dokončena rekodifikace soukromého práva. V jejím rámci byl schválen zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který vstoupil v platnost 1. ledna 2014 a přinesl i změny v oblasti zdravotně právních norem. Tato diplomová práce je rozčleněna do pěti kapitol včetně závěru. První kapitola se snaží zachytit vývoj právních norem ve zdravotně sociální oblasti v naší zemi. Rozvoj sociálně zdravotní politiky státu z konce 19. století byl později zpomalen světovou hospodářskou krizí, druhou světovou válkou a následnou normalizací. V 90. letech v rámci reformních opatření státu byly přijaty i nové právní předpisy. Druhá kapitola přináší přehledný úvod do zdravotnické problematiky a je rozdělena do několika podkapitol. Definuje základní pojmy zdraví a nemoc, které jsou běžnou součástí života každého jedince a zcela právem patří k nejdůležitějším společenským hodnotám. Konkretizuje jednotlivé modely přístupu jedince ke zdraví, strukturu českého zdravotnictví; část kapitoly se zabývá vztahem lékaře a pacienta, zejména proměnou jejich vztahu od paternalistického přístupu lékaře k nemocnému k partnerskému vztahu, ve kterém se lékař a pacient se stávají rovnocennými partnery. V třetí kapitole jsou uvedeny mezinárodní a vnitrostátní právní předpisy, které jsou součástí současné platné zdravotnické legislativy. Tato právní norma vyjadřuje zájem společnosti nejen v České republice chránit základní hodnoty lidské bytosti při poskytování zdravotní péče. Čtvrtá část diplomové práce se podrobněji zaměřuje na vybrané oblasti v poskytování zdravotní péče a zdravotních služeb za účinnosti zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a nově přijatého zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Nový právní předpis zavádí smlouvu o péči o zdraví, jejímž cílem je upravit právní režim poskytování péče o zdraví včetně postavení poskytovatele a pacienta při poskytování zdravotních služeb. Zároveň obsahuje i komplexní úpravu zásahů do integrity fyzické osoby a nutnosti jejího souhlasu k takovému zásahu. V této části práce je zkoumán vztah mezi zákonem o zdravotních službách a novým občanským zákoníkem, problematikou informovaného souhlasu a možnostmi poskytování zdravotních služeb. Cílem diplomové práce je zmapovat dosavadní a novou právní úpravu v oblasti zdravotnictví a vymezit základní rozdíly právních norem. Na základě komparace obou právních norem posoudit důsledky, které ze změn v právních předpisech vyplývají pro pacienta. Tato diplomová práce je prací teoretickou, založenou na studiu a obsahové analýze především právních předpisů, odborné literatury a dalších dostupných pramenů. Závěr, tedy pátá kapitola diplomové práce, je shrnutím vybrané problematiky v poskytování zdravotní péče a zdravotních služeb. Nový občanský zákoník vychází z požadavků moderní společnosti a poskytuje mnohem větší posílení práv pacienta. Tím dochází z pohledu práva k rovnému postavení obou zúčastněných subjektů, lékaře a pacienta. Poskytování zdravotních služeb je však primárně upraveno v zákoně o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, a to podrobněji než nový občanský zákoník, který je vůči zvláštní úpravě ve vztahu subsidiarity.
|
|
|
Práva a postavení pacientů v rámci zásahu zdravotnické záchranné služby
ZRŮSTOVÁ, Simona
Každého pacienta je nutné považovat za jedinečný subjekt a respektovat jeho práva. To vyžaduje individuální přístup zdravotnických záchranářů. Ti by měli klientovi poskytnout pocit bezpečí, jistotu pomoci a brát ohled na to, že pacient je vystaven stresu, který může změnit jeho chování. S tím se musí zdravotnický záchranář vyrovnat,nenechat se ovlivnit, umět předcházet konfliktům a chovat se podle pravidel zdravotnické etiky. Cíli této práce bylo zmapovat úroveň znalostí pacientů v oblasti svých práv a zjistit jejich názor na přístup a chování zdravotnických záchranářů při zásahu zdravotnické záchranné služby. Znalostmi zdravotnických záchranářů o právech pacientů a jejich dodržování se zabývá třetí stanovený cíl bakalářské práce. Byly stanoveny tři výzkumné otázky. Zda je právní informovanost pacientů týkající se zásahu zdravotnické záchranné služby dostatečná a jak pacienti hodnotí přístup a chování zdravotnických záchranářů při zásahu zdravotnické záchranné služby. Ke třetímu cíli byla stanovena výzkumná otázka: jaký je názor zdravotnických záchranářů na dodržování práv pacientů v přednemocniční neodkladné péči. V teoretické části bakalářské práce jsem se zaměřila na vysvětlení základních pojmů problematiky zdravotnické etiky, její historie a vývoje. Nejpodstatnější částí práce je etika urgentní medicíny a problematika práv pacientů v přednemocniční neodkladné péči. Práce dále pojednává o etických dilematech,které zdravotničtí záchranáři během svých výjezdů řeší a neméně důležitou oblastí jsou rozebraná jednotlivá práva pacientů včetně zákonných norem, které je upravují. Výzkumnou část tvoří rozhovory se dvěma skupinami respondentů: osmi zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje a osmi pacienty, kteří využili jejich služeb. Byla použita kvalitativní výzkumná strategie. Rozhovory byly zaznamenány na diktafon a následně zpracovány do textu. Z výzkumu vyplynulo, že právní informovanost pacientů je nedostatečná. Na první pohled byli všichni pacienti s výjezdem zdravotnické záchranné služby spokojeni a neměli žádné námitky. Po cílených dotazech na dodržení jednotlivých pacientských práv jsem došla k závěru, že v některých případech nebylo dodrženo právo na soukromí a stud pacienta. Pacienti nebyli dostatečně informování o svém zdravotním stavu a výkonech, které zdravotničtí záchranáři prováděli. Žádný z dotazovaných zdravotnických záchranářů nedodržel právo pacienta znát jméno zdravotnického pracovníka, který ho ošetřuje. Sami zdravotničtí záchranáři se k problematice práv pacientů v přednemocniční neodkladné péči vyjádřili v tom smyslu, že se o jejich dodržování snaží, ale ne vždy to lze. O etickém kodexu Práv pacientů slyšeli, ale vyjmenování jeho obsahu jim činil problém. Jako nejčastější důvod pro nedodržování práv pacientů uváděli výjezdy k osobám pod vlivem alkoholu, drog nebo k pacientům s poruchami vědomí. Překvapivým výsledkem výzkumu bylo zjištění,že polovina dotazovaných zdravotnických záchranářů během své praxe použila vůči pacientovi násilí. Mezi skupiny pacientů, ke kterým jezdí respondenti výzkumu neradi, patří nejčastěji Romové, lidé bez domova a opakovaně volající pacienti. Bakalářská práce přispěje k lepší informovanosti zdravotnických záchranářů i laické veřejnosti o dodržování práv pacientů. Zdravotničtí záchranáři mohou využít postřehů pacientů a odstranit tak nedostatky, kterých se při svých výjezdech dopouštěli.
|
host ::
RSS.