Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Prostorový vývoj zástavby půd V zázemí Prahy od pol. 19. stol do současnosti.
Stachura, Jan ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Zástavba představuje dynamicky se vyvíjející složku v příměstských oblastech. V rámci ČR představuje pražské zázemí nejexponovanější území šíření zástavby do volné krajiny. Kvalita půd pražského zázemí je vysoká, a proto představuje jejich úbytek zástavbou problém z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu. Jako zájmové území práce byl vymezen podle variability fyzickogeografických podmínek, vzdálenosti od centra Prahy a dálniční sítě, soubor 22 katastrů. Vývoj zástavby byl sledován na základě dat Stabilního katastru, III. vojenského mapování, leteckých snímků z 50. let a současných ortofot. Výsledný soubor byl hodnocen na základě charakteristik rozlohy zástavby, její struktury, bonity zastavěných půd a diverzity půd. Problémem určení diverzity se zabývá rešeršní část a jedním z metodických výstupů je hierarchický dendrogram půd se zahrnutím taxonomické odlišnosti. Hlavní trendy ve vývoji zástavby v souboru byly hodnoceny pomocí výstupů vícerozměrných metod: klasického škálování a hierarchického shlukování. Výsledky potvrdily předpoklad, že v některých katastrech je zastavována kvalitnější půda a proces šíření zástavby se projevil u některých katastrů postupným snížením diverzity půd. V zázemí Prahy ale nelze na základě dosažených výsledků jasně vymezit oblasti, kde by byla plošná zástavba půd...
Změny půdního krytu a ekologické důsledky stavby silnice 511 (D1 - Běchovice)
Čánská, Kristýna ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Ačkoli je pro lidi půda naprosto nepostradatelná a zasluhovala by naši ochranu a úctu, neustále mizí pod nepropustnými povrchy i ty nejkvalitnější půdy. Rychlost nové výstavby je obrovská a jen výjimečně bere zřetel na prostředí. Při stavbě dopravních tahů často dochází k výstavbě komerčních ploch v jejich blízkosti, což nenávratně mění krajinný ráz, odtokový režim, výměnu látek mezi ekosystémy a ztrátu některých půdních funkcí. Tato práce pojednává o výstavbě silnice 511, úseku silničního okruhu kolem Prahy, který má zlepšit dopravní situaci v centru Prahy a dalších přilehlých obcích. Výstavba této silnice a dalších staveb s ní spjatých s sebou přináší jak pozitiva, tak negativa. Ačkoli se názory na tuto stavbu různí, zůstává skutečností, že její vliv na krajinu bude podstatný.
Ekologické důsledky zástavby půd ovlivněné dálnicí D1 v zázemí Prahy
Polická, Petra ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Bláhová, Štěpánka (oponent)
Zástavba půd v zázemí velkých měst v současnosti probíhá v rozsahu, který nemá v minulosti obdoby, a její rychlost neustále narůstá. Rozvolňováním zástavby a nárůstem komerční výstavby podél významných dopravních tahů mizí pod tunami betonu, asfaltu a dalších umělých materiálů denně hektary úrodné půdy. Negativní dopad ztráty významného přírodního zdroje na životní prostředí a celkovou rovnováhu krajiny je evidentní. Nepropustné povrchy jsou příčinou změn odtokových režimů, narušení výměny látek mezi ekosystémy a ztráty řady významných půdních funkcí. Krajina celkově směřuje k homogenizaci a zvyšuje se její fragmentace. Tato práce upozorňuje na bezohlednou zástavbu kvalitních zemědělských půd v zázemí Prahy v okolí dálnice D1. Dvě třetiny zastavěných půd zde tvoří půdy spadající do prvních dvou tříd ochrany půdy (luvizemě a hnědozemě), které lze podle Zákona o ochraně zemědělského půdního fondu zastavovat jen výjimečně. Současná legislativní opatření jsou viditelně nedostatečná a je třeba přijmout účinná regulativní opatření. Klíčová slova: Suburbanizace, Zástavba půd, Nepropustné povrchy, Půdní funkce

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.