|
|
Generace X, Y, a Z v pracovním prostředí
FIŘTÍKOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce je zhodnocení generací X, Y a Z v pracovním prostředí a stanovit managementu organizací návrh pro lepší řízení daných generací. Teoretická část přibližuje generace X, Y, Z v oblasti charakteristiky, rodiny, technologie a hlavně práce. Dále obsahuje podkapitolu na to, jak řídit dané generace a výsledky již provedených výzkumů. V praktické části jsou zpracovány výsledky dotazníkového šetření. Dotazník obsahoval celkem 25 otázek a vyplnilo ho 107 respondentů z mého okolí. Zpracování výsledků dotazníkového šetření následuje diskuse, ve které jsou porovnány výsledky s již známými informacemi o generacích z dřívějších průzkumů. Jako poslední přichází na řadu návrh doporučení, jak lépe řídit jednotlivé generace X, Y a Z v pracovním prostředí. Tento výzkum by mohl být přínosný pro management organizací.
|
|
| |
|
|
English non-prepositional counterparts of Czech "v/ve" and "z/ze" prepositional phrases
Čuchalová, Marie ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Klégr, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zabývá anglickými nepředložkovými ekvivalenty českých předložkových frází s předložkami v/ve a z/ze. Tento typ ekvivalentu se vyskytuje zhruba ve 20% případů (Klégr a kol., 2011). Práce ukazuje, že některé z divergentních protějšků jsou podmíněny lexikálně (rozdílná valence českého a anglického slovesa), zatímco jiné, systematické, souvisejí s odlišnou typologií češtiny a angličtiny. Systematické protějšky zahrnují především anglický lokativní předmět v iniciální pozici, který odpovídá českému příslovečnému určení, a anglickou premodifikaci substantivem proti české postmodifikaci předložkovou frází. Materiál pro analytickou část byl excerpován z českých beletristických textů paralelního korpusu InterCorp a jejich anglických překladových protějšků. Celkem bylo získáno přes 200 nepředložkových dokladů obou předložkových frází.
|
|
|
English non-prepositional counterparts of Czech "v/ve" and "z/ze" prepositional phrases
Čuchalová, Marie ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Klégr, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zabývá anglickými nepředložkovými ekvivalenty českých předložkových frází s předložkami v/ve a z/ze. Tento typ ekvivalentu se vyskytuje zhruba ve 20% případů (Klégr a kol., 2011). Práce ukazuje, že některé z divergentních protějšků jsou podmíněny lexikálně (rozdílná valence českého a anglického slovesa), zatímco jiné, systematické, souvisejí s odlišnou typologií češtiny a angličtiny. Systematické protějšky zahrnují především anglický lokativní předmět v iniciální pozici, který odpovídá českému příslovečnému určení, a anglickou premodifikaci substantivem proti české postmodifikaci předložkovou frází. Materiál pro analytickou část byl excerpován z českých beletristických textů paralelního korpusu InterCorp a jejich anglických překladových protějšků. Celkem bylo získáno přes 200 nepředložkových dokladů obou předložkových frází.
|
|
| |
|
|
Hodnocení mladé generace očima občanů 65 a více let.
LEVÁ, Dominika
Diplomová práce se věnuje aktuálnímu tématu soužití mladé a starší generace. Toto téma bude stále více nabývat na aktuálnosti z hlediska nerovnoměrného demografického vývoje, kdy se poměr starých lidí vůči ostatním věkovým skupinám rapidně zvyšuje. Vztahy mezi generacemi, především mezi seniory a mladými lidmi, jsou nyní často diskutovány a lze je, podle určitých zjištění, považovat za ne příliš ideální. O postojích a hodnocení mladé generace vůči seniorům toho víme celkem hodně, ale to, jak vnímají senioři tento svůj obraz a co si vlastně oni sami myslí o současné mladé generaci, není zcela jasné. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část zahrnuje objektivizaci pojmů, které jsou důležité pro lepší pochopení dané problematiky. V těchto kapitolách jsou představeny poznatky od autorů zabývajících se danou problematikou. Nalezneme zde pojmy jako generace X, Y, Z, období adolescence a rané dospělosti, stáří a stárnutí, včetně demografického vývoje. Také hodnoty a jejich utváření a v neposlední řadě moderní trendy soužití charakteristické pro dnešní mladou generaci. Vymezení těchto souvislostí je podkladem pro vypracování výzkumné části práce. Empirická část se věnuje vlastnímu šetření, jehož cílem je zmapovat, jak občané nad 65 a více let hodnotí mladou generaci. Pro získání dat byla použita strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Získaná data byla zpracována formou případových studií a poté vyhodnocena pomocí kódování. Základní výzkumný soubor pro sběr dat tvořili senioři ve věku nad 65 let na Českobudějovicku. Pro empirickou část byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1. Hodnotí osoby nad 65 let mladou generaci negativně? 2. Které projevy mladé generace jsou nejčastějším zdrojem kritiky seniorů? 3. Jak vnímají občané nad 65 let soužití nesezdaných heterosexuálních párů a homosexuálních párů v registrovaném partnerství? Ze získaných dat vyplynulo, že senioři z okolí Českých Budějovic hodnotí mladou generaci negativně. Mezi nejčastější zdroje jejich kritiky patří neslušné chování, neúcta ke starším lidem, lenost a jejich časný sexuální život. Páry, které se rozhodly žít v nesezdaném soužití, vnímají v nadpoloviční většině záporně. Shodný názor zaujímají v případě, kdy jsou v takovém vztahu děti, či plánují rodičovství. Podle jejich názoru by právě děti měly být hlavním důvodem vedoucím k uzavření manželství. Většina dotazovaných seniorů nerozumí soužití homosexuálních párů. Stále v této generaci přetrvávají zažité předsudky, kvůli kterým mimo jiné nesouhlasí i s uzavíráním registrovaného partnerství. Stanovený cíl diplomové práce byl splněn. Výsledky práce mohou sloužit jako podklad pro další výzkum nebo k využití organizací pracující s mládeží či pro výuku.
|
|
|
Hodnocení stáří očima mladé generace
STEJSKALOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá problematikou stárnutí a stáří z pohledu mladé generace. Stárnutí je přirozený proces, který probíhá nepřetržitě po celý život. Lze konstatovat, že stárnutí se vyznačuje nezvratnými změnami, které jsou po fyzické stránce patrné pouhým okem. Stáří je možno charakterizovat jako poslední přirozené období člověka, které nastupuje po vývojových fázích dětství a dospělosti. Určení počátku období stáří bývá obtížné, vzhledem ke skutečnosti, že projevy stáří se u každého jedince objevují v odlišný okamžik. Problematika stáří je naší společností opomíjena a zevšeobecňována jako pasivní období člověka. Nicméně s ohledem na předpovědi populačního vývoje České republiky se domnívám se, že se v následujících letech stane aktuálním tématem. Vyšší zastoupení osob starších 60 let bude mít nepříznivý vliv na ekonomiku státu. Společnost se bude muset vyrovnat se vzrůstajícími nároky na oblast sociální i zdravotní péče. Bakalářská práce, především empirická část, má poukázat na fakt, jak dnešní mladá společnost vnímá tuto opomíjenou kapitolu lidského života, kterou bezesporu stáří je. Pro výzkumné účely byly náhodně vybrány osoby ve věkové kategorii 15 až 25 let, které zastupovaly mladou generaci. Teoretická část je zaměřena na objektivizaci pojmů, které jsou důležité pro pochopení dané problematiky. V těchto kapitolách jsou představeny poznatky řady autorů zabývajících se nejen tématikou stáří. Nalezneme zde pojmy jako je mezigenerační solidarita, generace X, Y, Z, mýty, předsudky a stereotypy o stáří a hodnoty a postoje společnosti k období stáří. Dále je popsán ontologický vývoj člověka /mládí stáří/, demografická situace České republiky a proces stárnutí s obdobím stáří. Empirická část se věnuje vlastnímu šetření, jehož cílem je zjistit vztah mladé generace na stáří. Pro získání dat je zvolena strategie kvantitativního výzkumu, který jako formu sběru dat používá techniku dotazníku. Získaná data byla zpracována do přehledných grafů a níže uvedené hypotézy byly statisticky otestovány. Pro výzkumnou část byly stanoveny následující hypotézy: Hypotéza 1: Vnímání stáří mladou generací je závislé na pohlaví. Hypotéza 2: Názor mladé generace vůči stáří je ovlivněn existujícími mýty a předsudky ve společnosti. Na základě statistického testování byly obě navržené hypotézy vyvráceny. Nahlížení na poslední vývojové období člověka nezaznamenává razantní změny u mužského a ženského pohlaví respondentů. Dále bylo zjištěno, že mladá generace úsudky o stáří nezakládá na existujících mýtech, stereotypech ani předsudcích ve společnosti. Názor na stáří si jedinci mladší generace utváří pomocí získaných zkušeností. Cílem práce bylo zmapovat názor mladé generace na stáří. Dále bylo zkoumáno, jak se pohledy liší na základě pohlaví a zdali mladá generace je ovlivněna existujícími mýty a předsudky o stáří. Stanovené cíle bakalářské práce byly splněny. Výsledky práce mohou být přínosem pro výuku studentů a pro praxi k využití organizacím věnujícím se mládeži.
|
host ::
RSS.