|
|
Sociální dopad sebepoškozování u mladých lidí
BOBOČKA, Jakub
Práce s názvem sociální dopad sebepoškozování u mladých lidí byla zpracována jako závěrečná bakalářská práce v rámci studia Sociální práce na Zdravotně sociální fakultě, Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké sociální oblasti života sebepoškozování ovlivňuje a jak. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsem se snažil s pomocí knih a článků shrnout téma sebepoškozování. Popisuji poruchy, které mohou být diagnostikovány se sebepoškozováním, dále popisuji rizikové faktory, druhy sebepoškozování a také proces samotného sebepoškozování. V závěru teoretické části rozebírám sociální oblasti, které mohou být ovlivněny sebepoškozováním a které také zkoumám jako hlavní cíl práce. Jedná se o souhrnný rámec dané problematiky, který je základem pro praktickou část. Výzkum byl tvořen spolu s 5 informantkami, které jsem buď osobně znal, nebo mi na ně byl poskytnut kontakt. Jednalo se o dvě informantky z Prahy a tři z Českých Budějovic. Informantky jsem nejdříve oslovil telefonicky, nebo přes e-mail, pak se s nimi sešel a položil jim otázky, které jsem měl předem vytvořené. Informantky jsem si nenahrával, a to z důvodu toho, že jsem si jejich doslovné odpovědi zaznamenával do záznamového archu. V diskusi jsem výsledky výzkumu shrnul a okomentoval. Komentuji, která oblast je tedy nejvíce ovlivněna, jaké jsou tendence k sebepoškozování a co jsou nejčastější místa k sebepoškozování. V závěru práce je uvedené, jaký přínos tato bakalářská práce má a jaké je její využití.
|
|
| |
|
| |
|
|
Souvislost volnočasových aktivit a kriminality mládeže
KUBINEC, Patrik
Diplomová práce prezentuje souvislosti mezi projevy kriminality a využíváním volného času u mládeže, které byli vyhledány, v rámci výzkumu, v delikventním chování nezletilých dětí a mladistvých, kteří se delikvence dopouštěli na Prachaticku, v letech 2009 až 2012, za předpokladu, že mladí delikventi se dopouštějí kriminálních činů, jako nejzávažnějšího stupně rizikového chování, téměř vždy ve svém volném čase. V práci se autor pokouší zjistit, jaké souvislosti lze nalézt mezi kriminálními projevy mládeže a využíváním volného času mládeží.
|
|
|
Zdravotně sociální aspekty snížení věkové hranice trestní odpovědnosti
SCHAFHAUSEROVÁ, Martina
Bakalářská práce nese název "Zdravotně sociální aspekty snížení věkové hranice trestní odpovědnosti." Práce popisuje historický vývoj trestně právní odpovědnosti mládeže a současnou právní úpravu, zejména Listinu základních práv a svobod, Úmluvu o právech dítěte, zákon o sociálně právní ochraně dětí, zákon o rodině, trestní zákon, trestní řád, zákon o soudnictví ve věcech mládeže, zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a zákon o probační a mediační službě, v platném znění. Dále popisuje věkovou hranici trestní odpovědnosti v České republice a v zahraničí. Práce se též zabývá příčinami a projevy kriminality mládeže. Cílem číslo 1 bylo zjistit na základě názorů odborníků z oblasti sociálně právní ochrany dětí a soudnictví ve věcech mládeže, zda by bylo vhodné snížení hranice trestní odpovědnosti, případně o kolik let snížit hranici trestní odpovědnosti. Cílem číslo 2 bylo stanovit a charakterizovat možné zdravotně sociální důsledky případného snížení věkové hranice trestní odpovědnosti. Výzkum byl veden metodou kvalitativní, jehož podstatou byl rozhovor s odborníky z oblasti sociálně právní ochrany dětí a soudnictví ve věcech mládeže. Základem bylo kladení předem připravených, polouzavřených otázek. Výzkumný soubor obsahoval: soudce pro mládež, státního zástupce, advokáta, 6 pracovníků probační a mediační služby a 5 pracovníků orgánu sociálně právní ochrany dětí. Z výzkumu vyplývá, že převážná část oslovených odborníků souhlasí se stávající právní úpravou hranice trestní odpovědnosti. Na základě získaných informací a dosažených cílů by práce mohla být přínosným příspěvkem do trvající diskuse o zachování či snížení hranice trestní odpovědnosti a přinést argumenty pro daná tvrzení zejména z hlediska zdravotně sociálního.
|
|
|
Legální drogy a jejich užívání u studentů na středních školách v okrese Tábor
PECLOVÁ, Kristýna
Legální drogy a jejich užívání u studentů na středních školách v okrese Tábor Drogy jsou v současnosti velkým celosvětovým problémem, který se dotýká každého z nás. Česká republika se řadí mezi země se zvyšujícím se trendem nadměrného pití alkoholu. Jeho konzumace je v naší společnosti naprosto normálním a tolerovaným jevem, stejně jako kouření tabákových výrobků či nadužívání léků bez lékařského přepisu. Alkohol a cigarety jsou nejen povoleny zákonem, ale jejich konzumace se nabízí prakticky na každém kroku. K období dospívání patří experimentování. Legální drogy se řadí k prvním experimentům dospívajících a z tohoto důvodu se má bakalářská práce zaměřuje právě na užívání alkoholu, tabáku, kofeinu a léků. V teoretické části jsou shrnuty poznatky o jednotlivých legálních drogách (alkohol, tabák, kofein, léky) a dále je rozebírána jejich problematika. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit užívání legálních drog na středních školách v okrese Tábor, který byl naplňován pomocí dílčích cílů a předem stanovených hypotéz Dále jsem zjišťovala první zkušenost s legálními drogami a v jakém množství je studenti středních škol užívají. Bakalářská práce současně prověřovala 7 předem stanovených hypotéz. Pro ověření stanovených hypotéz byl zvolen kvantitativní výzkum, metoda dotazování pomocí techniky dotazníků. Výzkumný soubor tvořilo 290 respondentů, z toho bylo 108 chlapců a 101 dívek. Předem bylo stanoveno 5 hypotéz. Hypotéza H1 předpokládala, že chlapci užívají alkohol častěji ve srovnání s děvčaty. Hypotéza H4 předpokládala, že chlapci v nižším věku užili tabákový výrobek než děvčata. Hypotéza H3 předpokládala, že užívání kofeinu je častější u děvčat než u chlapců. Hypotéza H4 předpokládala, že užívání léků je vyšší u děvčat než u chlapců. Hypotéza H7 předpokládala, častější středních odborných učilištích užívají alkohol častěji oproti jiným středním školám. Všechny tyto hypotézy byly potvrzeny. Tato bakalářská práce může sloužit široké laické i odborné veřejnosti v České republice ke zvýšení informovanosti o užívání legálních drog. Práce přinesla nová zjištění a zmapovala situaci v oblasti legálních drog u studentů středních škol v okrese Tábor. Může tak sloužit k provádění účinné prevence u této skupiny dospívajících.
|
|
|
Reakce společnosti na kriminální činnost mladistvých
TESAŘOVÁ, Martina
Kriminální chování je mezi mládeží rozšířené do té míry, že prakticky každý mladistvý je již alespoň jednou deliktu dopustil. Vrchol kriminálních aktivit mladistvých pachatelů byl v polovině devadesátých let. Od té doby počty mladistvých pachatelů trestné činnosti klesají. Byly však zaznamenány nové trendy ve vývoji kriminality mladistvých. Snižuje průměrný věk pachatelů, roste brutalita trestních činů, objevují se nové druhy kriminality (dětská prostituce,drogová kriminality). V poslední době se stále častěji diskutuje o snížení věkové hranice trestní odpovědnosti na čtrnáct let, nový trestní zákoník by mohl být schválen na přelomu letošního a příštího roku. Cílem práce je zmapovat postoje společnosti ke kriminální činnosti mladistvých ve vybraných regionech Jihočeského kraje. Dílčí cíle této práce jsou zaměřeny na postoje k věkové hranici trestní odpovědnosti, ke stávající právní úpravu v trestních věcech mládeže, k rizikovým faktorům ovlivňující vznik delikventního chování. Předvýzkumem s odborníky vzešla hypotéza III., která předpokládá kladný postoj odborníků ke snížení věkové hranice trestní odpovědnosti. První hypotéza byla postavena na myšlence, že rizikový faktor ovlivňující vznik delikventního chování mladistvých preferuje laická veřejnost nedůslednost rodičovské výchovy před školním prostředím. Hypotéza I. byla potvrzena. Dílčí stanovená hypotéza zněla, že laická veřejnost není stoupencem rozmisťování kamer ve školách. Tato hypotéza byla vyvrácena. Hypotéza II. přepokládala kladné postoje laické veřejnosti jsou ke snížení hranice trestní odpovědnosti. Hypotéza byla potvrzena. Byl proveden předvýzkum s odborníky, kteří pracují v trestních věcech mládeže. S odborníky byl proveden polostandardizovaný rozhovor. V druhé části byl proveden kvantitativní výzkumu, byl realizován na výběrovém souboru o velikosti 210 respondentů. Výzkumu se zúčastnili obyvatelé českobudějovického a českokrumlovského regionu ve věku od 18{--}100 let. Nástrojem sběru dat byl sémantický diferenciál. Tato práce by měla sloužit k šíření povědomí a znalostí u laické veřejnosti o problematice kriminality mladistvých. Další využití této práce by mohlo být u odborníků, kteří mají zájem o zjištěné postoje veřejnosti k dané problematice.
|
host ::
RSS.