|
|
Příprava nanočástic a nanovláken s obsahem antimikrobiálních látek
Kubišová, Veronika ; Slaninová, Eva (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o problému, kterým je nedostatečná současná terapie ran a představuje řešení v podobě krytů ran na bázi nanomateriálů. Konkrétně je zaměřena na vývoj a charakterizaci různých nanovlákenných materiálů s integrovanými liposomovými částicemi, které by mohly sloužit jako zdroj terapeutických látek a být využitelné právě v oblasti terapie ran. Rešerše v úvodní části práce byla nejprve zaměřena na zmíněný problém, kterým jsou nedostatky stávajících konvenčních obvazových materiálů. Nebyl opomenut ani popis lidské kůže z anatomického a funkčního hlediska, a ani samotný proces hojení ran. Představeny byly i různé typy krycích materiálů. Velká část však byla zaměřena na nanomateriály a jejich využití právě v oblasti terapie kožních poranění. Zmíněnými nanomateriály byly především liposomové částice a nanovlákna, neboť experimentální část práce byla zaměřena právě na tyto struktury. Popis se zabýval jak samotnou charakteristikou těchto struktur, tak i biopolymery použitelnými k jejich přípravě. Cílem však byla příprava nanovláken o obsahu liposomů, proto byl popsán způsob tvorby takových systému. Nedílnou součástí krycích materiálů jsou také různá terapeutika, zejména taková, která potlačí vznik infekce a sníží bolest v ráně, rešerše byla proto zaměřena na antibiotikum ampicilin a analgetikum ibuprofen. Experimentální část byla věnována samotné problematice výroby nanovláken s liposomy a také kvalitativnímu prokázání přítomnosti liposomů v elektrostaticky připravovaných nanovláknech. Vybranými polymerními složkami těchto systémů byl polyhydroxybutyrát (PHB) a želatina. Nanovlákna a liposomové částice (i kombinované liposomy s PHB) byly však nejprve připraveny v samotné formě a charakterizovány zejména z hlediska postupného uvolňování léčivých látek. Získané výsledky byly pak porovnány s výsledky dodávání terapeutik prostřednictvím kombinovaných nanovlákenných struktur s liposomy. U těchto kombinovaných struktur bylo cílem dosáhnout synergie v oblasti dodávání léčiv mezi těmito systémy. Snahou práce bylo vytvořit kryt z biomateriálů s řízeným uvolňováním léčiv. Léčivy obsaženými v těchto materiálech byl již zmíněný ampicilin a ibuprofen. Důležitou součástí práce bylo pak stanovení bezpečnosti připravených materiálů, testovány byly z hlediska cytotoxicity, kdy provedeným testem byl MTT test a LDH test. A samotná schopnost nanovláken v oblasti hojení ran byla pak sledována v rámci scratch testu neboli testu „hojení ran“. Na závěr práce jsou uvedena doporučení pro další práce, které na toto téma budou navazovat.
|
|
|
Wound dressing nanofibers mats fabricated from nanocomposite material
Čileková, Marta ; Pavliňák,, David (oponent) ; Abdellatif, Abdelmohsan (vedoucí práce)
New wound dressing based on nanocomposite polyvinyl alcohol/hyaluronan/ silver nanoparticles (PVA/HA/Ag-NPs) was prepared by green way. Hyaluronan was used as reducing and stabilizing agent for hyaluronan for silver nanoparticle preparation. Different parameters were investigated for preparation of Ag-NPs like concentration of silver nitrate as a source of Ag-NPs (0.01, 0.1, 0.5, 1M), concentration of HA (1, 2 %) and molecular weight of HA (50 kDA, 1,7 MDa). The nanofibers dressing sheet were fabricated by electro-spinning technique using different ratios between PVA and HA/Ag-NPs (100; 90/10; 80/20; 64/40; 50/50). The nanocomposites were evaluated by TEM, rheology, DLS, UV/Vis spectroscope, and the wound dressing nanofibers were characterized by SEM, TGA, FTIR, XRD and the mechanical properties were measured and evaluated.
|
|
|
Příprava a charakterizace moderních krytů ran
Balášová, Patricie ; Pernicová, Iva (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium bioaktivních krytů ran. V průběhu práce byly připraveny hydrogelové, lyofilizované a nanovlákenné kryty ran. Hydrogelové a lyofilizované kryty ran byly připravovány na bázi dvou polysacharidů – alginátu a chitosanu. Nanovlákenné kryty ran byly připravovány zvlákněním polyhydroxybutyrátu. Veškeré připravené kryty ran byly obohaceny o bioaktivní látky, které představovaly zástupce analgetik (ibuprofen), antibiotik (ampicilin) a enzymů (kolagenáza). Do hydrogelových a lyofilizovaných krytů ran byly inkorporovány veškeré vybrané aktivní látky, zatímco nanovlákenné kryty byly připraveny pouze s ibuprofenem a ampicilinem. Teoretická část se věnuje anatomii a funkci lidské kůže. Byl zde vysvětlen proces hojení ran a představeny moderní kryty ran dostupné na trhu. Další část byla věnována materiálům na přípravu krytů ran (alginát, chitosan, polyhydroxybutyrát) a aktivním látkám, které byly využity v průběhu experimentální části této práce. V teoretické části byly přiblíženy metody příprav vlákenných krytů ran a taktéž v této práci využité metody testování cytotoxicity. První část experimentální práce byla zaměřena na přípravu již zmíněných krytů ran. U připravených krytů ran se v další části práce sledovaly jejich morfologické změny v čase a taktéž postupné uvolňování inkorporovaných aktivních látek do modelového prostředí. Postupné uvolňování ampicilinu bylo sledováno nejen spektrofotometricky, ale rovněž i pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. V krytech, ve kterých byla zabudována kolagenáza, se sledovala i konečná proteolytická aktivita tohoto enzymu. Účinek aktivních látek byl pozorován na třech vybraných mikroorganismech: Escherichia coli, Staphylococcus epidermidis a Candida glabrata. Sledován byl rovněž i cytotoxický účinek na humánní buněčnou linii keratinocytů prostřednictvím MTT testu a LDH testu. Proveden byl i test pro sledování rychlosti hojení ran – scratch test.
|
|
|
Preparation and characterization of modified polysaccharide hydrogels for medical applications
Poštulková, Hana ; Částková, Klára (oponent) ; Lehocký,, Marián (oponent) ; Vojtová, Lucy (vedoucí práce)
This work focuses on comprehensive characterization of naturally insoluble polysaccharide Gum Karaya (GK) in order to contribute to the general knowledge of this not well studied biomaterial. Besides the GK solubilization process, which was studied under different conditions, this work proposes a new hydrogel, which is based on a unique combination of materials including Gum Karaya and protein Silk Fibroin. This approach allows for the utilization of the specific features of each individual material in the given hydrogel system and for the study of their interaction. Hydrogels were prepared without any chemical crosslinkers and were based only on a physical crosslinking of the system. Chemo-physical and biological properties of the prepared hydrogels were evaluated and discussed. Cell culture assays evaluating keratinocytes in contact with the hydrogels suggested good biocompatibility properties and low adhesion between the cells and hydrogels. Furthermore, GK and its mixture with another biopolymer exhibited bacteriostatic properties against selected gram-positive microorganisms, however bactericidal activity was not observed. Results obtained throughout this work suggested that the utilization of Gum Karaya and prepared hydrogels possesses the potential to be used in regenerative medical applications for example as a hydrogel for burnt skin treatment.
|
|
|
Změny ve způsobu převazu operačních ran v posledních 30 létech
SPILKOVÁ, Eliška
Ošetřování operačních ran - převaz je soubor činností, které příznivě ovlivňují proces hojení. Důležitý je průběh převazu za aseptických podmínek, aby nedošlo k zanesení infekce do rány a nevznikly nepříjemné komplikace. Cílem předkládané diplomové práce je analyzovat změny ve způsobu převazu operačních ran zejména v posledních třech desetiletích. V souvislosti s analýzou textu byla položena výzkumná otázka: Jak se měnil způsob převazu operačních ran v posledních 30 letech? Stanovili jsme 5 hypotéz. H1: Sestry, které jsou v praxi více než 10 let, upřednostňují při převazech ran sterilní pomůcky uložené v kontejnerech častěji než sestry, které jsou v praxi méně než 10 let. H2: Sestry, které jsou v praxi více než 10 let, upřednostňují bezpodávkový systém častěji než sestry, které jsou v praxi méně než 10 let. H3: Sestry, které jsou v praxi více než 10 let, zaznamenaly více změn ve způsobu převazu ran za posledních 30 let než sestry, které jsou v praxi méně než 10 let. H4: Sestry, které jsou v praxi déle než 10 let, tvrdí, že za dobu jejich praxe nedošlo ke změnám používaných dezinfekčních a léčebných roztoků při převazech. H5: Z pohledu sester, které jsou v praxi více než 10 let, jsou prováděny převazy ran více asepticky nyní než před 30 lety. Empirická část této diplomové práce byla zpracována na základě kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Sběr dat byl uskutečněn prostřednictvím dotazníku a polostrukturovaného rozhovoru. Do empirické části této práce bylo po nasycení odpovědí zařazeno celkem 10 rozhovorů a 272 dotazníků. Výsledky výzkumu ukazují, že mezi hlavní změny, které nastaly v posledních třech desetiletích, patří změny v léčebných a dezinfekčních roztocích, v krycím obvazovém materiálu, sterilizačních obalech, systému manipulace se sterilním materiálem, používaných pomůckách k převazu ran a v neposlední řadě i ve způsobu hojení ran.
|
|
|
Příprava nanočástic a nanovláken s obsahem antimikrobiálních látek
Kubišová, Veronika ; Slaninová, Eva (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o problému, kterým je nedostatečná současná terapie ran a představuje řešení v podobě krytů ran na bázi nanomateriálů. Konkrétně je zaměřena na vývoj a charakterizaci různých nanovlákenných materiálů s integrovanými liposomovými částicemi, které by mohly sloužit jako zdroj terapeutických látek a být využitelné právě v oblasti terapie ran. Rešerše v úvodní části práce byla nejprve zaměřena na zmíněný problém, kterým jsou nedostatky stávajících konvenčních obvazových materiálů. Nebyl opomenut ani popis lidské kůže z anatomického a funkčního hlediska, a ani samotný proces hojení ran. Představeny byly i různé typy krycích materiálů. Velká část však byla zaměřena na nanomateriály a jejich využití právě v oblasti terapie kožních poranění. Zmíněnými nanomateriály byly především liposomové částice a nanovlákna, neboť experimentální část práce byla zaměřena právě na tyto struktury. Popis se zabýval jak samotnou charakteristikou těchto struktur, tak i biopolymery použitelnými k jejich přípravě. Cílem však byla příprava nanovláken o obsahu liposomů, proto byl popsán způsob tvorby takových systému. Nedílnou součástí krycích materiálů jsou také různá terapeutika, zejména taková, která potlačí vznik infekce a sníží bolest v ráně, rešerše byla proto zaměřena na antibiotikum ampicilin a analgetikum ibuprofen. Experimentální část byla věnována samotné problematice výroby nanovláken s liposomy a také kvalitativnímu prokázání přítomnosti liposomů v elektrostaticky připravovaných nanovláknech. Vybranými polymerními složkami těchto systémů byl polyhydroxybutyrát (PHB) a želatina. Nanovlákna a liposomové částice (i kombinované liposomy s PHB) byly však nejprve připraveny v samotné formě a charakterizovány zejména z hlediska postupného uvolňování léčivých látek. Získané výsledky byly pak porovnány s výsledky dodávání terapeutik prostřednictvím kombinovaných nanovlákenných struktur s liposomy. U těchto kombinovaných struktur bylo cílem dosáhnout synergie v oblasti dodávání léčiv mezi těmito systémy. Snahou práce bylo vytvořit kryt z biomateriálů s řízeným uvolňováním léčiv. Léčivy obsaženými v těchto materiálech byl již zmíněný ampicilin a ibuprofen. Důležitou součástí práce bylo pak stanovení bezpečnosti připravených materiálů, testovány byly z hlediska cytotoxicity, kdy provedeným testem byl MTT test a LDH test. A samotná schopnost nanovláken v oblasti hojení ran byla pak sledována v rámci scratch testu neboli testu „hojení ran“. Na závěr práce jsou uvedena doporučení pro další práce, které na toto téma budou navazovat.
|
|
|
Příprava a charakterizace moderních krytů ran
Balášová, Patricie ; Pernicová, Iva (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium bioaktivních krytů ran. V průběhu práce byly připraveny hydrogelové, lyofilizované a nanovlákenné kryty ran. Hydrogelové a lyofilizované kryty ran byly připravovány na bázi dvou polysacharidů – alginátu a chitosanu. Nanovlákenné kryty ran byly připravovány zvlákněním polyhydroxybutyrátu. Veškeré připravené kryty ran byly obohaceny o bioaktivní látky, které představovaly zástupce analgetik (ibuprofen), antibiotik (ampicilin) a enzymů (kolagenáza). Do hydrogelových a lyofilizovaných krytů ran byly inkorporovány veškeré vybrané aktivní látky, zatímco nanovlákenné kryty byly připraveny pouze s ibuprofenem a ampicilinem. Teoretická část se věnuje anatomii a funkci lidské kůže. Byl zde vysvětlen proces hojení ran a představeny moderní kryty ran dostupné na trhu. Další část byla věnována materiálům na přípravu krytů ran (alginát, chitosan, polyhydroxybutyrát) a aktivním látkám, které byly využity v průběhu experimentální části této práce. V teoretické části byly přiblíženy metody příprav vlákenných krytů ran a taktéž v této práci využité metody testování cytotoxicity. První část experimentální práce byla zaměřena na přípravu již zmíněných krytů ran. U připravených krytů ran se v další části práce sledovaly jejich morfologické změny v čase a taktéž postupné uvolňování inkorporovaných aktivních látek do modelového prostředí. Postupné uvolňování ampicilinu bylo sledováno nejen spektrofotometricky, ale rovněž i pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. V krytech, ve kterých byla zabudována kolagenáza, se sledovala i konečná proteolytická aktivita tohoto enzymu. Účinek aktivních látek byl pozorován na třech vybraných mikroorganismech: Escherichia coli, Staphylococcus epidermidis a Candida glabrata. Sledován byl rovněž i cytotoxický účinek na humánní buněčnou linii keratinocytů prostřednictvím MTT testu a LDH testu. Proveden byl i test pro sledování rychlosti hojení ran – scratch test.
|
|
|
Wound dressing nanofibers mats fabricated from nanocomposite material
Čileková, Marta ; Pavliňák,, David (oponent) ; Abdellatif, Abdelmohsan (vedoucí práce)
New wound dressing based on nanocomposite polyvinyl alcohol/hyaluronan/ silver nanoparticles (PVA/HA/Ag-NPs) was prepared by green way. Hyaluronan was used as reducing and stabilizing agent for hyaluronan for silver nanoparticle preparation. Different parameters were investigated for preparation of Ag-NPs like concentration of silver nitrate as a source of Ag-NPs (0.01, 0.1, 0.5, 1M), concentration of HA (1, 2 %) and molecular weight of HA (50 kDA, 1,7 MDa). The nanofibers dressing sheet were fabricated by electro-spinning technique using different ratios between PVA and HA/Ag-NPs (100; 90/10; 80/20; 64/40; 50/50). The nanocomposites were evaluated by TEM, rheology, DLS, UV/Vis spectroscope, and the wound dressing nanofibers were characterized by SEM, TGA, FTIR, XRD and the mechanical properties were measured and evaluated.
|
host ::
RSS.