|
|
Společnost národů a kolektivní bezpečnost: reakce na Mnichov a Zimní válku
Linhart, Kryštof ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reakcí Společnosti národů na klíčové události československých a finských dějiny, Mnichov a zimní válku. Práce zkoumá výše zmíněné události z pohledu Společnosti národů s cílem zjistit, jaké faktory ovlivnily reakci SN, s přihlédnutím k samotné podobě Paktu a znění jednotlivých článků zabývajících se kolektivní bezpečností. Práce nabízí pohled na samotný vznik Společnosti národů, výslednou podobu Paktu a nejvýznamnější meziválečné iniciativy mírového řešení sporů. Hlavní náplní práce je zkoumat reakci Společnosti národů na Mnichov a zimní válku, přičemž v každé z kapitol věnujících se danému problému je představena situace, ve které se SN v daném roce nacházela (jaro-léto 1938, podzim 1939), a dále je kladen důraz na faktory, které měly vliv na chod této mezinárodní organizace ochraňující mír a ovlivnily její reakci na zkoumané události. Jedná se o selhání při řešení předešlých krizí 30. let (Habeš), předložení či nepředložení sporu k projednání a vliv velmocí, zejména Velké Británie a Francie. Následná komparace reakce SN na agresi zkoumá za použití tří hlavních ukazatelů hlavní faktory, které reakci ovlivnily.
|
|
|
Velmoci a Zimní válka: Postoj k sovětsko-finskému konfliktu
Mečířová, Šárka ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Práce se zabývá postoji Velké Británie, Francie, Německa a Spojených států k zimní válce, vojenskému střetnutí mezi Finskem a Sovětským svazem, které probíhalo bez oficiálního vyhlášení války od 30. listopadu 1939 do 13. března 1940, kdy bylo ukončeno Moskevským mírem. Cílem je analyzovat mocenské zájmy zmíněných velmocí a jejich motivace v průběhu konfliktu a následně je pomocí analýzy primárních a sekundárních pramenů srovnat. V závěru pak z tohoto srovnání vyplývá, že i když jednotlivé státy nacházely společnou půdu, jako v případě Francie a Británie ohledně plánu intervence v severní Evropě, nebo byl jejich postoj shodou okolností v některých aspektech totožný, jejich motivace byla rozdílná a ovlivňovaly ji rozdílné okolnosti.
|
|
|
"Jako by kus z nás zůstal tam někde ve Švédsku." - Evakuace finských "válečných dětí" do Švédska během druhé světové války
Fremrová, Květa ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Během druhé světové války došlo ve Finsku k vůbec k největší evakuaci dětí v dějinách. Během několika vln evakuací, které do značné míry kopírovaly dění na frontě, bylo do bezpečí ve Švédsku (v menší míře také do Dánska a do Norska) evakuováno kolem 70.000 finských dětí. I přes svůj rozsah však tato epizoda až donedávna patřila mezi zapomenuté kapitoly finských dějin. Bakalářské práce popisuje okolnosti, které vedly k evakuaci, její provedení a organizační zajištění transportů, čas který děti strávily ve Švédsku, jejich návrat do Finska, i problémy, se kterými se po návratu musely potýkat. Od 90. let 20. století se "válečným dětem" věnuje stále více pozornosti. V druhé části práce se snažím nastínit, jakým způsobem se příběhy dětí dostávají do obecného povědomí a vysvětlit trvající desetiletí nezájmu a následující probuzený zájem o toto téma. Zdá se, že jde o důsledek kombinace politických změn a změn v osobních životech účastníků. V předchozích desetiletích se děti setkávaly s odmítnutím svých příběhů na státní úrovni a na úrovni svých vlastních rodin. Během Studené války se na oficiální úrovni mohlo o válce Finska se Sovětským svazem mluvit jen velmi opatrně. Léta vynuceného mlčení vedla po skončení Studené války k ohromnému zájmu o válečná léta. Zároveň generační posun způsobil, že sotalapset...
|
|
|
Velmoci a Zimní válka: Postoj k sovětsko-finskému konfliktu
Mečířová, Šárka ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Práce se zabývá postoji Velké Británie, Francie, Německa a Spojených států k zimní válce, vojenskému střetnutí mezi Finskem a Sovětským svazem, které probíhalo bez oficiálního vyhlášení války od 30. listopadu 1939 do 13. března 1940, kdy bylo ukončeno Moskevským mírem. Cílem je analyzovat mocenské zájmy zmíněných velmocí a jejich motivace v průběhu konfliktu a následně je pomocí analýzy primárních a sekundárních pramenů srovnat. V závěru pak z tohoto srovnání vyplývá, že i když jednotlivé státy nacházely společnou půdu, jako v případě Francie a Británie ohledně plánu intervence v severní Evropě, nebo byl jejich postoj shodou okolností v některých aspektech totožný, jejich motivace byla rozdílná a ovlivňovaly ji rozdílné okolnosti.
|
|
|
"Jako by kus z nás zůstal tam někde ve Švédsku." - Evakuace finských "válečných dětí" do Švédska během druhé světové války
Fremrová, Květa ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Během druhé světové války došlo ve Finsku k vůbec k největší evakuaci dětí v dějinách. Během několika vln evakuací, které do značné míry kopírovaly dění na frontě, bylo do bezpečí ve Švédsku (v menší míře také do Dánska a do Norska) evakuováno kolem 70.000 finských dětí. I přes svůj rozsah však tato epizoda až donedávna patřila mezi zapomenuté kapitoly finských dějin. Bakalářské práce popisuje okolnosti, které vedly k evakuaci, její provedení a organizační zajištění transportů, čas který děti strávily ve Švédsku, jejich návrat do Finska, i problémy, se kterými se po návratu musely potýkat. Od 90. let 20. století se "válečným dětem" věnuje stále více pozornosti. V druhé části práce se snažím nastínit, jakým způsobem se příběhy dětí dostávají do obecného povědomí a vysvětlit trvající desetiletí nezájmu a následující probuzený zájem o toto téma. Zdá se, že jde o důsledek kombinace politických změn a změn v osobních životech účastníků. V předchozích desetiletích se děti setkávaly s odmítnutím svých příběhů na státní úrovni a na úrovni svých vlastních rodin. Během Studené války se na oficiální úrovni mohlo o válce Finska se Sovětským svazem mluvit jen velmi opatrně. Léta vynuceného mlčení vedla po skončení Studené války k ohromnému zájmu o válečná léta. Zároveň generační posun způsobil, že sotalapset...
|
host ::
RSS.