|
|
Smáčivost povrchových úprav DPS
Minář, Jan ; Jana, Toulová (oponent) ; Starý, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá měřením smáčecích charakteristik pomocí metody smáčecích vah u vzorků různých povrchových úprav od firmy Gatema. Věnuje se vlivu izotermálního stárnutí a přetavovacích procesů na smáčecí charakteristiky povrchových úprav ENIG, bezolovnatý HAL a imerzní cín. U povrchové úpravy imerzním cínem je sledován vliv intermetalické vrstvy na celkovou smáčivost. Dále se zabývá smáčivostí vrstvy niklu, po odstripování zlata, u povrchové úpravy ENIG.
|
|
| |
|
|
Studium přírodního a vytvoření umělého nanostrukturovaného povrchu gekona
Vyskočilová, Marta ; Hubálek, Jaromír (oponent) ; Neužil, Pavel (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem povrchu gekona v souvislosti s jeho adhezními schopnostmi. Pochopení mechanismu pohybu a principu adheze je důležité pro návrh a výrobu nanostrukturovaného materiálu. Stejně tak znalost původu samočistící schopnosti umožňuje popis vlivu struktury povrchu na pohyb a síly působící v místě kontaktu. V práci je popsán postup výroby nanostrukturovaného povrchu, který byl upraven s cílem získání maximální adhezní síly. Vlastnosti materiálu byly určeny hodnotami smáčivosti a silového spektra. Jejich výsledky byly porovnány s teoretickým předpokladem působení kapilárních sil a navrženy další možnosti k zvýšení adheze.
|
|
|
Surface free energy of plasma polymers
Klepáčková, Barbora Bella ; Dzik, Petr (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
Changes of free surface energy of organosilicon plasma polymers according to their different deposition conditions were studied in this thesis. The free surface energy was evaluated using the Owens-Wendt-Kaelble, Wu and acid-base theory. Four different test liquids were used to determine contact angles (water, form amide, diiodomethane and glycerol). Measuring tetravinylsilane thin films with effective power of 2, 10, 25, 70 and 150 W showed a slightly increasing surface free energy.
|
|
|
Technicko-ekonomické řešení nožů odkorňovače
Novotný, Petr ; Hála, Michal (oponent) ; Kubíček, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem studie je podat teoretický výklad o podmínkách vzniku pájeného spoje s ohledem na základní a přídavný materiál. Dále podrobná rozborová analýza stávajícího technického problému a následné navržení metody řešení. Obsahem studie je rovněž technologický postup výroby odkorňovacího nože a zároveň její zajištění v podobě výběru vhodného výrobce.
|
|
|
Optimalizace elektrochemického senzoru pro měření v kapce
Gajdoš, Libor ; Pekárek, Jan (oponent) ; Prášek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá modifikací standardního tlustovrstvého elektrochemického senzoru tak, aby na něm bylo možno provádět detekci z kapky. V teoretické části je popsána technologie tlustých vrstev, typy a složení tlustovrstvých past. Práce pokračuje teorií o smáčivosti povrchů a úvodem do elektrochemie a elektroanalytických měřicích metod. Praktická část práce se zabývá tiskem různých druhů tlustovrstvých past na keramické substráty pro stanovení jejich smáčivostí, následnou modifikací senzorů pomocí izolační tlustovrstvé pasty a napařováním Parylenu a také základním elektrochemickým proměřením z kapky pomocí těchto modifikovaných senzorů. V závěru práce je uvedeno zhodnocení naměřených výsledků.
|
|
|
Smáčení a roztékání roztavené pájky po kovovém povrchu
Kučera, Lukáš ; Špinka, Jiří (oponent) ; Starý, Jiří (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá problematikou smáčení kovového povrchu roztavenou bezolovnatou pájkou a sledováním dějů probíhajících na mezifázovém rozhraní s použitím metody vyhodnocování výšky roztečené pájky odečítané z videosekvencí. Práce je zaměřena na vyhodnocování smáčivosti kovového povrchu, určené úhlem smáčivosti. Smáčivost kovového povrchu je porovnávána pro různé typy povrchových úprav a pro různé stáří měřených vzorků. Měření probíhá na vylepšeném pracovišti, k vyhodnocování je použito nově odvozeného vztahu pro výpočet smáčecího úhlu a vytvořeného programu pro automatické vyhodnocení snímků.
|
|
| |
|
|
Fyzikálně chemická charakterizace vlastností tenkých reflexních vrstev na polymerních podložkách
Stružínský, Ondřej ; Dzik, Petr (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá diagnostikou povrchu a optických vlastností tenkých vrstev vytvořených plazmovou polymerizací hexamethyldisiloxanu (HMDSO). Byl studován vliv depozičních podmínek (průtok monomeru, výkon) a posuzován vliv kyslíku jako příměsi na vlastnosti vrstev. Takto vyráběné vrstvy slouží jako ochranné na reflexní vrstvy v reflektorech automobilů. K tvorbě vrstev byla použita průmyslová depoziční komora AluMet 1800V firmy Leybold optics instalovaná ve firmě Zlín Precision. Teoretická část práce se zabývá přehledem metod používaných pro depozici tenkých vrstev, zejména fyzikální a chemickou depozicí. Jsou zde diskutovány podmínky ovlivňující polymerizaci v plazmatu, monomery používané pro plazmovou polymerizaci a také stabilita polymerních vrstev. Dále jsou zde zmíněny nejčastěji využívané metody pro diagnostiku procesů probíhajících v plazmatu a také pro diagnostiku vytvořených vrstev, jako například optická emisní spektroskopie nebo infračervená spektroskopie. Pro zevrubný přehled o procesech probíhajících v plazmatu během depozice byla snímána optické emisní spektra spektrometrem Jobin Yvon Triax 320. Pro vyhodnocení byla použita dvě spektra, kdy depozice probíhala při stejném výkonu 3 kW a průtoku monomeru 100 sccm s tím, že v jedné směsi byl navíc použit kyslík v množství 150 sccm. Porovnáním těchto spekter bylo zjištěno, že přidání kyslíku do depoziční směsi nemá za daných podmínek a rozsahu snímaných vlnových délek žádný podstatný vliv na naměřená spektra. Z každé série vzorků byla část dále podrobena expozici UV zářením (48 hodin při výkonu 0,68 W.m-2 na vlnové délce 340 nm) a část byla vystavena 4 dny působení roztoku NaCl (koncentrace 50 g.l-1). Účelem tohoto postupu bylo simulovat podmínky, které mohou ovlivňovat vlastnosti vrstvy při použití v praxi. Samotný povrch byl zkoumán pomocí měření kontaktního úhlu a následného výpočtu povrchové energie. Bylo zjištěno, že příměs kyslíku snižuje hodnotu kontaktního úhlu vůči vodě po UV stárnutí. Naopak po chemickém stárnutí vlivem NaCl se ukázalo, že množství přidaného kyslíku nemá vliv na kontaktní úhel vůči vodě. Další metodou použitou k charakterizaci optických vlastností vrstev bylo měření UV-VIS spekter. Tato spektra byla změřena a vyhodnocena pro vzorky po depozici a pro vzorky, které byly podrobeny expozici UV zářením. Bylo zjištěno, že vrstvy deponované s příměsí kyslíku vykazovaly vyšší hodnoty absorbancí v celém měřeném spektru vlnových délek oproti vrstvám bez příměsi kyslíku při stejném výkonu plazmatu během deopzice. Ještě větší nárůst absorbancí nastal po expozici UV zářením, což je s ohledem na využití těchto vrstev jev nežádoucí. Výjimku tvořily pouze vrstvy deponované při výkonu 2 kW, bez příměsi kyslíku a při průtocích monomeru 125 sccm a 150 sccm. Spojením znalostí o procesech probíhajících v plazmatu při depozici s těmito zjištěnými vlastnostmi již vytvořených vrstev, by se v budoucnu dalo vycházet při dalších studiích vlastností a tenkých vrstev na bázi HMDSO užívaných v dané aplikaci.
|
|
| |
host ::
RSS.