|
| |
|
| |
|
|
Interpretace obecných charakteristik češtiny a japonštiny na příkladech beletristických textů a jejich překladů
Hagiwara, Takahiro ; Adamovičová, Ana (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
(česky) Bakalářská práce Interpretace obecných charakteristik češtiny a japonštiny na příkladech beletristických textů a jejich překladů se zabývá interpretací a srovnáním jazykových jevů mezi různými jazykovými kulturami. Cílem této práce je podat obraz rozdílných jazykových jevů a nastínit jejich řešení při překladu. V první části se práce věnuje popisu obou jazyků z typologického hlediska, dále základním přístupům při překladu a otázce adekvátního překladu. V druhé části se věnuje srovnání vybraných beletristických textů s jejich originálem a analýze různých překladatelských postupů. Zamýšlí se nad tím, jak překlenout problémové body při překládání mezi češtinou a japonštinou a nad možnostmi lepšího zprostředkování rozdílných kultur v cílovém jazyce.
|
|
|
Literární dílo v žánru rozhlasové hry
Ježek, Michal ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
Tato práce popisuje proměnu literárního díla Válka s mloky z knižní podoby, přes scénář rozhlasové hry, do výsledné podoby tohoto rozhlasového útvaru. Zaměřuje se na specifické prostředky, které má rozhlasový dramaturg a režisér při práci s literární látkou k dispozici a snaží se vystihnout, jakou specifickou kvalitu literární látka v dramatickém žánru rozhlasové hry získává. Zároveň situuje tuto rozhlasovou hru do kontextu rozhlasové tvorby i kontextu československé společnosti, do které vstoupila.
|
|
|
The Influence of the Spanish polysystem on Czech-Spanish translation during the second half of the 20th century
Cuenca Drouhard, Miguel José ; Uličný, Miloslav (vedoucí práce) ; Eichl, Radek (oponent) ; Vega, Miguel A. (oponent)
Dizertační práce Miguel José Cuenca Drouhard RESUMÉ Klíčová slova: překlad, česká literatura, 20. století, polysystémová teorie, cenzura, dějiny překladu, Čapek, Válka s mloky Dějiny jako vědecký nástroj přispívají nenahraditelnou měrou k pochopení vývoje člověka, jeho činů a myšlení, neboť lidská bytost je na rozdíl od věcí utvářena svou minulostí. V rámci translatologie jsou dějiny překladu vnímány jako cenný nástroj k pochopení komplexnosti překladatelské práce a jejího významu na poli tvůrčích činností a ve společnosti vůbec. Mezi teoriemi, jež se zabývají lidským konáním a zvláště překladem, se polysystémová teorie vyznačuje deskriptivním a systémovým přístupem vycházejícím z ruského formalismu a pražského strukturalismu. Polysystémová teorie klade důraz na dynamickou a heterogenní povahu systémů v protikladu k povaze statické, homogenní a ahistorické, jež byla mylně přisuzována strukturalistické perspektivě. Překladatelská činnost a její výsledek jsou součástí především polysystému cílové kultury, neboť právě v ní je dovršen překladatelský proces, a to recepcí a finální interpretací originálu, k němuž se v této fázi přidružují předpoklady a hodnoty (tzv. repertoár) cílového polysystému. Ačkoli mezi českým a španělským sociokulturním systémem panují ve zkoumaném období zjevné rozdíly, existují zde i...
|
host ::
RSS.