|
|
Možnosti využití dotazníku WHODAS 2.0 ve fyzioterapii u pacientů s centrální hemiparézou
Matiaško, Dušan ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Rodová, Zuzana (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Dušan Matiaško Vedoucí práce: MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph.D. Název bakalářské práce: Možnosti využití dotazníku WHODAS 2.0 ve fyzioterapii u pacientů s centrální hemiparézou Bakalářská práce se věnuje problematice subjektivního hodnocení disability u pacientů s centrální hemiparézou. Objektivní testování nedokáže všestranně zachytit celkový prožitek jedince vyplívající z jeho zdravotního stavu. Naopak subjektivní zhodnocení pomocí dotazníku WHODAS 2.0, poskytuje konkrétní informace o nejproblémovějších oblastech života, tak jak je sám pociťuje. Tím umožní testujícímu přímo adresovat a dosáhnout lepšího efektu terapie. Případně si také přiznat, že adekvátní řešení je v kompetenci jiných specialistů. Cíle: Hlavním cílem práce je zmapovat vliv rehabilitačního programu pomocí dotazníku WHODAS 2.0 ve všech ním definovaných doménách. Dílčím cílem práce je porovnat využití 12 a 36 otázkové verze dotazníku WHODAS 2.0 ve vztahu k fyzioterapii. Druhým dílčím cílem je natočit krátké instruktážní video včetně ukázky praktické aplikace WHODAS 2.0. Metody: V rámci praktické části jsou na základě zdravotní dokumentace zpracovány diagnostické kazuistiky čtyř pacientů, zařazených do 4-týdenního programu denního stacionáře na Klinice Rehabilitačního Lékařství VFN a 1. LF UK. Všem...
|
|
|
Význam subjektivního hodnocení kvality života pacientů po získaném poškození mozku, dotazník WHODAS 2.0
Hysková, Ludmila ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Pluhaříková-Pomajzlová, Jana (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Ludmila Hysková Vedoucí práce: MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph.D. Název diplomové práce: Význam subjektivního hodnocení kvality života pacientů po získaném poškození mozku, dotazník WHODAS 2.0 Abstrakt: Diplomová práce se zabývá kvalitou života u osob po získaném poškození mozku. Poškození mozku je častou příčinou vzniku disability dospělé populace. Cílem diplomové práce je zjistit jak se mění kvalita života u osob po získaném poškození mozku v závislosti na absolvování denního stacionáře. Dále je cílem zjistit, zda existuje korelace mezi subjektivními daty WHODAS 2.0 a objektivními daty FIM. Teoretická část popisuje získané poškození mozku, jeho typy a následky a následnou rehabilitaci. Dále se podrobně zaměřuje na kvalitu života a možnosti jejího hodnocení pomocí různých nástrojů. Dotazník WHODAS 2.0 je představen a jeho popsán jeho způsob klinického použití. Praktická část se zaměřuje na metodologii práce, cíle, hypotézy a výzkumný soubor. Výzkumný soubor obsahuje 21 pacientů, kteří absolvovali rehabilitační denní stacionář po dobu 4 týdnů. Data jsou sesbírána z období od dubna 2022 do března 2023. Výsledky práce ukazují, že kvalita života se v průběhu rehabilitačního denního stacionáře zlepšila u dvou třetin pacientů přibližně o 7 %. Stejně tak byla snížena...
|
|
|
Využití hodnotících a měřících nástrojů pro hodnocení potřeb pacientů s tělesným znevýhodněním
NEUGEBAUER, Jan
Tělesné znevýhodnění je velmi diskutabilní téma z pohledu terminologie,variability i specifik péče. V souvislosti s touto problematikou nahlížíme na celý koncept v rámci analýzy a uspokojování aktuálních potřeb, které se výrazně odlišují v závislosti na druhu, míře a reverzibilitě znevýhodnění. Obecné potřeby bývají stálé, avšak u těchto pacientů bývá výrazněji ovlivněno spektrum potřeb, které se v souvislosti se znevýhodněním modifikovali, nebo které nově vznikli. Pro pečlivou analýzu lze využit hodnotící a měřící nástroje, zaměřující se na problematickou oblast (např. soběstačnost či rizikové faktory) nebo komplexně na míru znevýhodnění. V České republice jsou aktuálně evidovány pouze nástroje specificky hodnotící každou oblast separovaně.Implementace komplexního nástroje by mohla přispět ke zlepšení péče o pacienty s tělesným znevýhodněním v klinické praxi. Cílem disertační práce bylo analyzovat dostupné hodnotící a měřící nástroje pro hodnocení pacientů s tělesným znevýhodněním v ošetřovatelství, zmapovat poskytovanou péči o tyto pacienty a analyzovat problematické situace, které jsou u pacientů s tělesným znevýhodněním v průběhu hospitalizace přítomny.Pro zpracování práce byl využit mix metod za použití techniky dotazníkového šetření a metody Focus groups. Dotazníkové šetření probíhalo u dvou skupin označené jako A a B. Výzkumný soubor A měl reprezentativní charakter a byl tvořen sestrami z celé České republiky. Výzkumný soubor B byl tvořen pacienty s tělesným znevýhodněním. V rámci sběru dat byly konstruovány dva odlišné dotazníky ? nestandardizovaný pro výzkumný soubor A se zaměřením na využití hodnotících nástrojů, práci s výsledky, doporučení pro praxi a pojetí konceptu tělesného znevýhodnění;a kombinaci standardizovaného dotazníku WHODAS 2.0 obohaceného o nestandardizovaný blok otázek pro výzkumný soubor B, zaměřující se na pojetí vlastního těla a koncepci kvality života. V klinické praxi se používání obecné standardizované nástroje, zejména pro hodnocení rizika pádu (Conley scale a Morse Fall Scale), hodnocení rizika vzniku dekubitů (Braden scale a Norton scale) a hodnocení soběstačnosti (Barthel test, test instrumentálních všedních činností). V rámci aktivního vyhledávání specifických potřeb sestry také hodnotí oblast aktivity, motivace, mobility a výživy. Oblast sexuality a spirituality není v klinické praxi adekvátně hodnocena a sestry uvádí, že tato témata jsou stále tabuizována a považují za vhodnější alternativu, aby tyto domény zajišťovali jiní specialisté. Pro oblast hodnocení by ve své praxi přivítaly jak nástroje pro hodnocení rizika vzniku dekubitů ? Waterlow Scale, Knoll Scale nebo Shannon Scale; nástroje pro hodnocení rizika pádu ? Morse Fall Scale, Conley Scale nebo Tinetti scale; nástroje pro hodnocení soběstačnosti ? Barthel test, test instrumentálních všedních činností. U pacientů s tělesným znevýhodněním je aktuálně nejvíce problematickou doménou inkontinence moče, bolest a psychická oblast se zaměřením na sebeúctu a pocit bezpečí a jistoty. Sestry by pro využití v klinické praxi rády uvítaly komplexnější nástroj pro hodnocení problematiky tělesného znevýhodnění a pro tuto oblast by přivítaly i edukační kurzy, které jim pomohou této problematice více porozumět. V klinické praxi se používají standardizované i nestandardizované nástroje pro hodnocení pacientů s tělesným znevýhodněním. Mnoho ze standardizovaných nástrojů by respondenti uvítali ve své praxi a je doporučují pro využití v celé České republice. Pacienti s tělesným znevýhodněním velmi často trpí rizikem vzniku dekubitů, pádů, rozvojem infekcí, psychickými obtížemi a bolestí. Jako doporučení pro praxi souhlasíme s implementací standardizovaných nástrojů do klinické praxe. Nástroj WHODAS 2.0 je vhodně nastaven pro analyzování úrovně znevýhodnění a poukazuje na znevýhodněné oblasti. Dále může sestře pochopit náročnost onemocnění a dopadů zdravotních komplikací na psychickou i fyzickou stránku, která znemožňuje vykonávat standardní práci.
|
host ::
RSS.