|
|
Rhematic subjects in written English: regular preverbal position vs. focusing by it-cleft
Kudrnová, Anna ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Brůhová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl popsat a porovnat dvě syntaktické struktury v angličtině - větu s rématickým podmětem v preverbální pozici a vytýkací konstrukci (tzv. it-cleft) s vytčeným podmětem. Činí tak z pohledu aktuálního členění větného, teorie, kterou formulovali a dále rozvíjeli členové Pražské lingvistické školy a jejich brněnští nástupci. Hlavním cílem práce je určit, zda jsou konstrukce navzájem disjunktní nebo jsou v určitých podmínkách zaměnitelné. Pro účely analýzy bylo extrahováno 200 příkladových vět ze současné anglicky psané prózy, tedy 100 příkladů pro každou konstrukci. Následně byly zkoumány některé jejich relevantní rysy, zvláště pak ty vztahující se k dynamickým sémantickým škálám a realizační formě podmětu, u kterých se daly předpokládat odlišnosti. Analýza ukázala, že každá z konstrukcí má své specifické použití a obě se překrývají jen v řídkých případech ve větách, kde se stýkají obě dynamické sémantické škály, prezentační a kvalifikační.
|
|
|
The syntax and semantics of the subject "it" as a style marker
Fišerová, Helena ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje distribuci funkcí podmětového it ve dvou funkčních stylech: oborném stylu a beletrii. Cílem práce je zjistit, do jaké míry a v jakých ohledech se zkoumané funkční styly liší. Analýza je založena na dvou stech příkladech zájmena it v podmětové funkci získaných z Britského národního korpusu (BNC); první polovina z nich pochází z odborného stylu, druhá z beletrie. Zkoumané funkce it zahrnují anaforické it, anticipační it, prázdné it a it jako podmět ve vytýkací konstrukci (vytýkací it). U anaforického it je pozornost věnována vzdálenosti referenta od zájmena, realizační formě a sémantické roli referenta; v případě anticipačního it se práce zabývá především typem extraponované podmětné věty a realizační formou a sémantikou predikátu ve větě nadřazené; u vytýkací konstrukce je sledována realizační forma vytčeného členu a jeho syntaktická funkce v podkladové struktuře. Dále práce analyzuje také případy, které nespadají do žádné ze čtyřech hlavních kategorií. Práce se zkoumanými funkčními styly zabývá nejprve každým zvlášť a v poslední části následně získané poznatky srovnává. Klíčová slova: anaforické it, anticipační it, prázdné it, vytýkací konstrukce, extrapozice
|
|
|
Rhematic subjects in written English: regular preverbal position vs. focusing by it-cleft
Kudrnová, Anna ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Brůhová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl popsat a porovnat dvě syntaktické struktury v angličtině - větu s rématickým podmětem v preverbální pozici a vytýkací konstrukci (tzv. it-cleft) s vytčeným podmětem. Činí tak z pohledu aktuálního členění větného, teorie, kterou formulovali a dále rozvíjeli členové Pražské lingvistické školy a jejich brněnští nástupci. Hlavním cílem práce je určit, zda jsou konstrukce navzájem disjunktní nebo jsou v určitých podmínkách zaměnitelné. Pro účely analýzy bylo extrahováno 200 příkladových vět ze současné anglicky psané prózy, tedy 100 příkladů pro každou konstrukci. Následně byly zkoumány některé jejich relevantní rysy, zvláště pak ty vztahující se k dynamickým sémantickým škálám a realizační formě podmětu, u kterých se daly předpokládat odlišnosti. Analýza ukázala, že každá z konstrukcí má své specifické použití a obě se překrývají jen v řídkých případech ve větách, kde se stýkají obě dynamické sémantické škály, prezentační a kvalifikační.
|
|
|
Vytýkací konstrukce v norštině a ve francouzštině
Řeháková, Petra ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav germánských studií Vytýkací konstrukce v norštině a ve francouzštině Cleft sentences in Norwegian and French Diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Petra Štajnerová, Ph.D. Vypracovala: Petra Řeháková Obor: francouzština - norština Praha, duben 2012 2 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní PhDr. Petře Štajnerové, Ph.D., za vedení mé diplomové práce, za její věcné připomínky, ochotu a trpělivost. 3 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze dne 25.4.2012 ……………………………… Petra Řeháková 4 Anotace V této diplomové práci jsem se zabývala vytýkacími konstrukcemi v norštině a ve francouzštině. Za účelem rozborů byl sestaven korpus o 210 příkladech vytýkacích konstrukcí. Zkoumané příklady byly excerpovány z norských originálů a jejich francouzských překladů. Tento postup umožnil zkoumat vytýkací konstrukce v norštině i ve francouzštině ve stejném kontextu. Vytýkací konstrukce v norštině byly analyzovány z hlediska aktuálněčlenského, syntaktického a morfologického. Z hlediska aktuálněčlenského bylo především zkoumáno kontextové zapojení jednotlivých elementů a stupeň...
|
|
|
Rematizované a tematizované struktury ve španělských žurnalistických textech.
HAJDUKOVÁ, Lucie
Cílem této práce je ukázat prostředky, kterými španělský a český jazyk dosahují tematizace či rematizace výpovědi. V teoretické části je pojednáno o odlišných teoriích, které k problematice pořádku slov ve větách zastávají jak čeští a španělští lingvisté, tak i lingvisté světového významu. V práci zmiňujeme teoretické přístupy Daneše, Mathesia, Sgalla a Firbase, kteří se ve svých pracích zabývají aktuálním členěním větným a tematickými posloupnostmi a teorie Hernanda Cuadrada a Fernández Soriano, která hovoří o dislokaci vlevo. Druhá, praktická část je pak zaměřena na četnost výskytu vytýkacích konstrukcí, pomocí nichž oba jazyky dosahují tematizace či rematizace, a porovnání námi zvolené problematiky na základě českých a španělských žurnalistických článků.
|
|
|
Syntaktické prostředky rematizace v současné francouzštině - srovnání s češtinou
ELIŠKOVÁ, Kristýna
Cílem této práce je ukázat jakými syntaktickými prostředky může francouzština rematizovat jednotlivé úseky věty, a také jaké prostředky používá ve stejných případech čeština. První část práce popisuje teoretické přístupy související s danou problematikou, tedy především otázku aktuálního členění v pracích F. Daneše, J. Firbase a P. Sgalla a otázku tematických posloupností a prostředků rematizace u B. Combetta a M. Rothenberg. Část druhá, praktická, pak ukazuje konkrétní popsané prostředky na vzorových větách z elektronického korpusu InterCorp. Zkoumanými syntaktickými prostředky rematizace ve francouzštině jsou zde především vytýkací konstrukce, prezentativy a neosobní konstrukce.
|
host ::
RSS.