|
|
Liška obecná (Vulpes vulpes) jako modelový druh pro výuku zoologie na II. stupni základních škol
Machotová, Helena ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato bakalářská práce se detailně věnuje lišce obecné (Vulpes vulpes) a zkoumá její vztah k člověku ve středoevropskému ekosystému. Analyzuje fyzické vlastnosti, potravu, populaci, rozmnožování a chování lišky. Práce se také zabývá historií lovu, současnými mysliveckými praktikami a statistikami. Věnuje se úmrtnosti, parazitárním onemocněním a závažným chorobám lišek. Závěrečná část zdůrazňuje význam studia lišky pro biodiverzitu a dlouhodobě udržitelné myslivecké a jiné hospodaření v přírodě. KLÍČOVÁ SLOVA liška obecná, Vulpes vulpes, lov, populace
|
|
|
Etologická studie zaměřená na srovnání chování lišky obecné (Vulpes vulpes) a lišky korzaka (Vulpes corsac) v zoo Hluboká
SMOLEŇOVÁ, Lucie
Cílem práce byla etologická studie porovnání chování lišky korsak (Vulpes corsac) a lišky obecné (Vulpes vulpes) prováděná v zoologické zahradě Hluboká nad Vltavou. Pro zpracování byla použita metoda přímého pozorování s částečným využitím fotopastí. Pozorování obou skupin lišek probíhalo po dobu osmi měsíců v dopoledních i odpoledních hodinách a etologické snímky byly vyhodnoceny pro každého jedince zvlášť, avšak s výjimkou záznamů z fotopastí, které byly hodnoceny pro celou skupinu u obou druhů lišek. Z pozorování bylo zjištěno, že lišky korsak trávily nejvíce času viditelným odpočinkem a pohybem po výběhu, zatímco lišky obecné trávily, z důvodu velké plachosti, nejvíce času v noře. Lišky obecné byly nejaktivnější v nočních a brzkých ranních hodinách, lišky korsak nejvíce projevovaly svou aktivitu v ranních a dopoledních hodinách. Pro úspěšný chov lišek korsak v zoo by mělo být zváženo rozdělení skupiny, z důvodu usmrcování mláďat samicemi a agresi samice Marfuši proti samici Nastěnce.
|
|
|
Fragmentace a savčí predátoři v lesních habitatech: faktory ovlivňující jejich distribuci a výběr prostředí
PAVLUVČÍK, Petr
Využívání krajiny člověkem způsobuje fragmentaci a ztrátu původních habitatů. Rozdílné druhy jsou na změny původních habitatů různě citlivé. Zvláště šelmy se mohou, v závislosti na menší hustotě potravní nabídky, s tímto jevem vyrovnávat hůře. Na druhou stranu středně velcí predátoři mohou prospívat v takto změněné krajině. Tato studie byla provedena během roku 2008 a 2009 v oblasti Českobudějovické pánve a jejím cílem bylo určit habitatové preference šelem ve fragmentované krajině. Během těchto dvou let bylo sledováno sedm druhů šelem pomocí metody pachových stanic. Zjištěné záznamy o jejich výskytu byly porovnány s fyzionomií sledovaných lesních ostrůvků a strukturou okolní krajiny.
|
host ::
RSS.