|
|
Možnosti a limity reformy daytonského rámce: reforma volebního zákona Bosny a Hercegoviny
Tomeczek, Kryštof ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Bosna a Hercegovina (dále jen BaH) se potýká s problémy plynoucími z implementace ústavy, kterou obsahovala Daytonská mírová dohoda z roku 1995. Tato kompromisní mírová dohoda sice zastavila ozbrojený konflikt, nedokázala však vyřešit jeho příčiny. Přímý vojenský konflikt se následně přenesl do politického prostředí. Mezi nejzávažnější a silně kritizované nedostatky bosenské Ústavy patří nedokonale nastavené sdílení moci mezi příslušníky konstitutivních národů, na jehož základě jsou určitým skupinám bosenských obyvatel upírána některá politická práva. V této souvislosti se intenzivně, prozatím však bez výsledku, debatuje o nutnosti změny volebního zákona BaH. Tato změna je úzce provázána s komplexnější reformou daytonského rámce. Dosavadní výzkum problematiky reformy volebního zákona se zaměřoval především na normativní hodnocení, nakolik poválečný vývoj BaH naplňuje obecně definované koncepty demokratizace, europeizace apod. Rozbor okolností, které stojí v pozadí debat, a konkrétních politik klíčových bosenskohercegovinských aktérů, zůstal doposud v pozadí. Cílem práce je analyzovat vývoj diskursu bosňáckých a bosenskochorvatských politických elit ohledně reformy volebního zákona v BaH. Záměry jednotlivých aktérů budou zmapovány na základě rozboru využitých argumentačních a komunikačních strategií...
|
|
|
Volební koalice na celostátní úrovni v České republice
Snížek, Jan ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Problematika koalic je tradičním politologickým tématem úzce spojeným s volebními systémy, stranickými systémy i teorií stran. V české i zahraniční literatuře se však politologové většinově zabývají pouze koalicemi vznikajícími až po volbách. Proto jsem si pro svou diplomovou práci zvolil výzkum koalic předvolebních. V práci provádím výzkum volebních koalic, které kandidovaly do Poslanecké sněmovny ČR, případně do České národní rady. Téma jsem si zvolil i proto, že v posledních sněmovních volbách v roce 2021 kandidovaly úspěšně hned dvě volební koalice, které poté vytvořily společnou vládu. V práci se postupně zabývám koalicemi Křesťanská demokratická unie (KDU), ODS a KDS, koalicí Levý blok, Liberálně sociální unií, Čtyřkoalicí, SPOLU a koalicí Pirátů a Starostů. Všechny tyto volební koalice jsem podrobil výzkumu a zanalyzoval jejich fungování, chování, ideovou propojenost a povolební jednání a působení na politické scéně. Pro práci jsem využíval odbornou literaturu, novinové články z dob fungování koalic, sněmovní tisky, jednání v Poslanecké sněmovně i internetové zdroje v podobě aktualit o politickém dění. Také jsem zpracoval data z jednotlivých hlasování na půdě Poslanecké sněmovny a na základě těchto dat jsem srovnával shodu názorů koaličních stran.
|
|
|
Autobusový bojkot v Montgomery. Akcelerace hnutí za zrovnoprávnění Afroameričanů v USA
Schielová, Renata ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obdobím a událostmi, které lze považovat za nejbouřlivější v národních dějinách Spojených států Amerických. Jedná se o 50. a 60. léta 20. století, během kterých došlo k revoluci v občanských právech pro Afroameričany. V této době došlo k významnému posunu kupředu. Iniciátory protestů proti segregaci černochů se stali Rosa Parksová a Martin Luther King, který ve svém úsilí o spravedlivou společnost pokračoval až do své smrti. Samozřejmě již před touto bouřlivou dekádou se objevovaly náznaky snah o změnu situace, ale zkostnatělá americká společnost nechtěla měnit téměř století zažité zvyky. I přes skutečnost, že incident v Montgomery s Rosou Parksovou, její zatčení za porušení segregačních zákonů a následný autobusový bojkot v Montgomery, nebyl první událostí tohoto druhu, z hlediska načasování šlo o spouštěcí mechanismus, který dokázal vyburcovat Afroameričany k činnosti. Do jejich čela se postavil právě M. L. King. Následovala vlna demonstrací a mnoho různých akcí, které měly vyjádřit nespokojenost se segregací Afroameričanů z veřejného života. I přes často tvrdé zásahy policejních složek ve svém úsilí nepolevovali. Znatelnějšího pokroku v dosažení rovnoprávnosti Afroameričané dosáhli až při příchodu J. F. Kennedyho do Bílého domu. Během jeho funkčního období byl podán...
|
host ::
RSS.