Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Složky koordinované rehabilitace využívané u vybrané skupiny jedinců s DMO (kombinovanou disabilitou) v centru ARPIDA v Českých Budějovicích
PYKALOVÁ, Jana
Diplomová práce se zaměřuje na vybrané složky koordinované rehabilitace, které jsou využívány u jedinců s DMO (kombinovanou disabilitou) v konkrétním nestátním zdravotnickém zařízení v Českých Budějovicích. Dětská mozková obrna je nejčetnější neurovývojové onemocnění, u kterého se zdravotní postižení může projevit v jedné nebo ve více oblastech. V současném pojetí je chápána jako interdisciplinární obor usilující o co nejrychlejší a co nejširší zapojení osob se zdravotním postižením do všech obvyklých aktivit života společnosti s využitím léčebných, pedagogických, sociálních a pracovních prostředků. Předpokladem úspěšnosti je multidisciplinární tým, tzv. kruhová podpora, ve které spolupracují odborníci s rodiči, a to ve prospěch dítěte s postižením. Práce obsahuje teoretická východiska, kde je zmiňováno zdravotní postižení, koordinovaná rehabilitace a DMO, u které je popsán výskyt, formy, přidružené poruchy a léčba. Samostatnou kapitolu jsem věnovala rodině jedince se zdravotním postižením, kde uvádím reakce rodičů na narození dítěte s postižením, vliv postižení a pomoc rodině. Dále se věnuji sociálním službám pro osoby se zdravotním postižením a centru ARPIDA, kde byl výzkum realizován. Ve výzkumné části je vymezen cíl diplomové práce, kterým bylo zmapovat složky koordinované rehabilitace, které se využívají u jedinců s DMO (kombinovanou disabilitou) v centru ARPIDA v Českých Budějovicích. Dílčím cílem práce bylo srovnat využití složek koordinované rehabilitace u jedinců do 15 let a u jedinců nad 15 let.V souvislosti s cílem diplomové práce byly stanoveny tři hypotézy. Výzkumná část diplomové práce probíhala formou kvantitativního výzkumu. K získání dat jsem použila metodu dotazování. Výzkumný soubor tvořili jedinci s DMO (kombinovanou disabilitou), kteří navštěvují centrum ARPIDA, přičemž dotazníky vyplňovali jejich rodiče. Provedený výzkum v rámci diplomové práce, který byl podpořen nastudovanou odbornou literaturou, potvrdil třetí hypotézu, o větším využití Vojtovy metody reflexní lokomoce, která je aplikována u jedinců s DMO v centru ARPIDA v Českých Budějovicích. Zbylé dvě hypotézy nebyly potvrzeny. Ze statistického šetření dále vyplývá, že péče o jedince s DMO je dlouhodobá, kdy je nutná provázanost služeb v rámci koordinované rehabilitace. Ve skupině jedinců do 15 let a u jedinců nad 15 let bylo využito odlišných složek koordinované rehabilitace, což souvisí s věkem, formou DMO, přidruženými poruchami a dalšími faktory. Problematické zůstává pracovní uplatnění jedinců se zdravotním postižením, kteří mnohdy zůstávají doma bez možnosti další stimulace. Péče a služby v centru ARPIDA byly komplexně hodnoceny pozitivně. Výsledky a závěry diplomové práce budou použity jako zpětná vazba centru ARPIDA, kde budou sloužit k zmapování složek koordinované rehabilitace a zpřehlednění potřeb jedinců ve skupině do 15 let a nad 15 let.
Vliv včasné terapie reflexní lokomocí dle Vojty na děti s poporodní parézou plexus brachialis a její sociální dopad z pohledu rodičů
PLACHÁ, Milena
Tématem diplomové práce je "Vliv včasné terapie reflexní lokomocí dle Vojty na děti s poporodní parézou plexus brachialis a její sociální dopad z pohledu rodičů". Plexus brachialis (PB) tvoří nervové svazky vycházející z míšních kořenů segmentů C5-Th1. Inervuje svaly pletence lopatky, ramene, paže a ruky. Při poškození PB může být narušena hybnost (paréza až plegie svalů), čití (hypestezie až anestezie, parestezie, bolesti) a mohou se objevit vegetativní symptomy (změna zbarvení a teploty kůže, změny ochlupení, lámavost nehtů). Typy paréz PB se dělí podle klinického obrazu a anatomického průběhu. Paréza horního typu (Duchene-Erb) je nejčastější a má nejlepší prognózu, klinicky se projeví addukcí a vnitřní rotací horní končetiny, loket je v extenzi, zápěstí ve flexi, končetina je chabá, úchopový reflex výbavný. Při paréze dolního typu (Déjerine-Klumpkeové) není možná flexe zápěstí a ruky, úchop je chabý nebo chybí a při narušení krčního sympatiku vzniká Hornerův syndrom. Vzácná je izolovaná paréza středního trunku s postižením svalů inervovaných n. radialis. Při kompletní lézi PB je plegická celá končetina s anestezií všech dermatomů s výjimkou vnitřní paže. Kompletní léze PB má nejhorší prognózu. Perinatální poranění PB vzniká v souvislosti s porodem. I přes znalost rizikových faktorů se nedaří těmto poraněním předcházet. U všech dětí s poporodní parézou PB je indikováno zahájení konzervativní léčby, u některých dětí je nutný i neurochirurgický zákrok. U části dětí přetrvává reziduální porucha funkce končetiny i po léčbě. K trvalým následkům patří reziduální paréza, abnormity postury, deformity kostí končetiny, kontraktury v oblasti kloubů, zkrácení paže. S motorickou poruchou souvisí i opoždění mentálního vývoje a poruchy kognitivních funkcí. Předpokladem úspěšné léčby je včasná a kvalitní diagnostika a časné zahájení terapie. Terapie má zabránit rozvoji patologických pohybových vzorců a navodit a obnovit optimální hybnost. Cílem je především obnova inervace a funkce ruky, na druhém místě flexe lokte a na třetím abdukce ramene. Jednou z metod využívaných pro konzervativní léčbu periferních paréz je Vojtova metoda reflexní lokomoce. V terapii jsou aktivovány vrozené dílčí vzory globálních modelů pohybu vpřed, což je reflexní plazení a reflexní otáčení. Tyto vzory jsou vrozené, u dětí s hybnou poruchou jsou však blokovány. Opakovanou cílenou aktivací může dojít k fixaci správných modelů a je tak umožněno jejich využití ve spontánní motorice a jsou vytěsněny patologické náhradní pohyby. Reflexní lokomocí jsou příznivě ovlivněny i další funkce jako je držení těla a jeho řízení, neurologický status, ovlivnění rozvoje mentálních a vegetativních funkcí, okulomotoriky a disproporcionálního růstu. Cílem léčby je snížit stupeň postižení a do budoucna minimalizovat disabilitu a handicap. Zlepšení kvality života dítěte vede ke zlepšení kvality života celé rodiny. Teoretická část práce se věnuje problematice parézy PB a terapii reflexní lokomocí dle Vojty. Nejprve je charakterizována funkce periferního nervového systému, další část je věnována poranění PB mechanismům poranění, diagnostice, možnostem léčby, perinatálnímu poranění PB a rehabilitaci pacientů s poraněním PB. Kapitola zabývající se Vojtovou metodou popisuje základní principy Vojtovy metody - reflexní plazení a reflexní otáčení. Závěrečná kapitola se zabývá problematikou narození zdravotně postiženého dítěte, nutností podpory rodiny a postiženého jedince zejména v rovině sociální a psychologické. Na teoretickou část navazuje výzkum. Byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu - narativní rozhovor. Cílem není ověření předem dané hypotézy, ale popis životní zkušenosti a její pochopení. Data jsou získávána v malých souborech a výsledky výzkumu nelze zobecnit. Výzkumník respondentům položí širší otázku a dále vypravěče pouze usměrňuje a stimuluje k dalšímu vyprávění. Data jsou analyzována metodou narativní analýzy a prezentována chronologicky ve stupních.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.