|
|
Obchodní dům "Centrum" v Brně
Ledvinková, Šárka ; Vaněk, Petr (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce)
Architektonický návrh rekonstrukce Obchodního domu Centrum se snaží navázat na odkaz Tomáše Bati jak fenoménem výškové stavby, tak i architektonickým ztvárněním. V rekonstruované části je snaha o znovuobnovení původního vzhledu i dispozičního řešení. Nová výšková část budovy se snaží pomocí současných architektonických trendů navázat na funkcionalistické Karfíkovy ideje. Cílem bylo citlivě odlišit novou a původní část objektu za současné příjemné korespondence s okolními historizujícími fasádami. Tohoto bylo z největší části docíleno pomocí šikmých a oblých tvarů, se kterými funkcionalismus pracoval jen zřídka. Provoz v nastavované části je zajištěn pomocí přistaveného tubusu s vertikálními komunikacemi, jehož fasáda je tvořena vertikální zahradou, která má přispět ke zlepšení životních podmínek v hustě zastavěném centru Brna. Objekt se nachází v centru města, a proto jsou kladeny vysoké nároky na jeho polyfunkční využití. Ve spodní části objektu jsou situovány obchody, služby a stravovací provozy, v navazujících podlažích pak administrativní prostory a v nejvyšších patrech jsou umístěny mezonetové byty. Pod komunikačním tubusem je umístěn automatický parkovací zakladač pro rezidenty.
|
|
|
Literární noviny, Literární listy a Listy (1966-1969): Příběh zániku týdeníku Svazu československých spisovatelů
Čáp, Johan ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Literární noviny patřily v 60. letech 20. století mezi nejvlivnější periodika v Československu. Tato bakalářská práce má za cíl popsat fungování tohoto literárně- kulturního časopisu mezi lety 1966 až 1969, kdy došlo dvakrát k zastavení vydávání i dvojímu přejmenování - nejprve na Literární listy a později na Listy. V teoretické části se práce zaměřuje na fenomén kulturních časopisů, fungování cenzury i významným tématům, kterými periodikum ovlivnilo soudobý diskurz. V praktické částí pomocí kvalitativních metod - historicko-srovnávací analýzy a analýzy textů - shrnuje obsahové i grafické proměny periodika v jednotlivých etapách, složení rubrik a dává vše do kontextu s ostatními kulturními periodiky tehdejší doby. Součástí bakalářské práce je taktéž orálně-historický rozhovor s tehdejším vedoucím rubriky kulturní a umělecké kritiky týdeníku Vladimírem Karfíkem - jedním z posledních žijících redaktorů Literárních novin popisované doby. Ze závěrů vyplývá, že strukturálně se periodikum v průběhu zkoumaných tří let měnilo relativně málo, obsahové změny odpovídaly soudobému vývoji - zpřísňování či uvolňování tiskového dozoru. Unikátní interview s Vladimírem Karfíkem pak doplňuje některé detaily, které se neobjevují v odborné literatuře a současné publicistice. Rozhovor samotný je sondou do atmosféry...
|
|
|
Literární noviny v 90. letech 20. století a osobnost Ludvíka Vaculíka
Havlíková, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tématem magisterské práce je kulturněpolitický týdeník Literární noviny. V první části se věnuji podobám Literárních novin od jejich vzniku v roce 1927 do roku 1969, kdy týdeník pod názvem Listy ukončil vydávání na jedenadvacet let. Hlavním těžištěm diplomové práce je její druhá část, která zachycuje vývoj Literárních novin v devadesátých letech. Týdeník začal znovu vycházet 5. dubna 1990 jako příloha Lidových novin, v roce 1992 se stal samostatným časopisem. Jejich šéfredaktorem byl do roku 1999 Vladimír Karfík, se kterým jsem na dané téma vedla rozhovor, jenž je součástí diplomové práce. Kromě společenského a kulturního kontextu devadesátých let, jsem svoji pozornost věnovala redakčnímu složení týdeníku, jeho rubrikám a především tematické struktuře. Metodou k odhalení tematického složení časopisu se pro mě stala kvantitativní obsahová analýza. Výzkumné otázky se týkaly témat Literárních novin a jejich proměn v průběhu zkoumané dekády. V rámci práce jsem použila také metodu kvalitativní analýzy, a to při komparaci měnících se titulních stran týdeníku. Tedy při charakteristice grafické podoby časopisu. Obsahem třetí části je fejetonistická tvorba Ludvíka Vaculíka. Zaměřila jsem se na autorovy fejetony s jednotným názvem Jaro je tady, které byly publikovány v Literárních novinách v letech 1990 až...
|
|
|
Literární noviny v 90. letech 20. století a osobnost Ludvíka Vaculíka
Havlíková, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tématem magisterské práce je kulturněpolitický týdeník Literární noviny. V první části se věnuji podobám Literárních novin od jejich vzniku v roce 1927 do roku 1969, kdy týdeník pod názvem Listy ukončil vydávání na jedenadvacet let. Hlavním těžištěm diplomové práce je její druhá část, která zachycuje vývoj Literárních novin v devadesátých letech. Týdeník začal znovu vycházet 5. dubna 1990 jako příloha Lidových novin, v roce 1992 se stal samostatným časopisem. Jejich šéfredaktorem byl do roku 1999 Vladimír Karfík, se kterým jsem na dané téma vedla rozhovor, jenž je součástí diplomové práce. Kromě společenského a kulturního kontextu devadesátých let, jsem svoji pozornost věnovala redakčnímu složení týdeníku, jeho rubrikám a především tematické struktuře. Metodou k odhalení tematického složení časopisu se pro mě stala kvantitativní obsahová analýza. Výzkumné otázky se týkaly témat Literárních novin a jejich proměn v průběhu zkoumané dekády. V rámci práce jsem použila také metodu kvalitativní analýzy, a to při komparaci měnících se titulních stran týdeníku. Tedy při charakteristice grafické podoby časopisu. Obsahem třetí části je fejetonistická tvorba Ludvíka Vaculíka. Zaměřila jsem se na autorovy fejetony s jednotným názvem Jaro je tady, které byly publikovány v Literárních novinách v letech 1990 až...
|
|
| |
|
|
Obchodní dům "Centrum" v Brně
Ledvinková, Šárka ; Vaněk, Petr (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce)
Architektonický návrh rekonstrukce Obchodního domu Centrum se snaží navázat na odkaz Tomáše Bati jak fenoménem výškové stavby, tak i architektonickým ztvárněním. V rekonstruované části je snaha o znovuobnovení původního vzhledu i dispozičního řešení. Nová výšková část budovy se snaží pomocí současných architektonických trendů navázat na funkcionalistické Karfíkovy ideje. Cílem bylo citlivě odlišit novou a původní část objektu za současné příjemné korespondence s okolními historizujícími fasádami. Tohoto bylo z největší části docíleno pomocí šikmých a oblých tvarů, se kterými funkcionalismus pracoval jen zřídka. Provoz v nastavované části je zajištěn pomocí přistaveného tubusu s vertikálními komunikacemi, jehož fasáda je tvořena vertikální zahradou, která má přispět ke zlepšení životních podmínek v hustě zastavěném centru Brna. Objekt se nachází v centru města, a proto jsou kladeny vysoké nároky na jeho polyfunkční využití. Ve spodní části objektu jsou situovány obchody, služby a stravovací provozy, v navazujících podlažích pak administrativní prostory a v nejvyšších patrech jsou umístěny mezonetové byty. Pod komunikačním tubusem je umístěn automatický parkovací zakladač pro rezidenty.
|
host ::
RSS.