|
|
Narativní konstrukce češství vídeňských Čechů
Berg, Lucie ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Vídeň, kdysi největší české město, kam proudily za prací v 19. a na začátku 20. století stovky řemeslníků, námezdních dělníků a služebnictva především z českého a moravského jihu. Někteří se postupně vraceli zpátky do Čech a na Moravu, jiní ve Vídni zůstali natrvalo a kompletně se asimilovali. Předmětem této práce jsou ale potomci těch lidí, kteří ve Vídni zůstali natrvalo a vztah k české kultuře a češství si udrželi. Na základě devatenácti biograficky orientovaných vyprávění, získaných v květnu a červnu roku 2015 ve Vídni, jsou v práci představeny způsoby, jakými vypravěči konstruují svou etnickou/národní a kolektivní identitu, a komunikativní paměť. Vypravěči jsou zástupci starousedlých vídeňských Čechů, kteří mluví česky, účastní se spolkového života menšiny a jejichž alespoň jeden předek českého původu přišel do Vídně nejpozději před 2. světovou válkou. Na základě roku svého narození byli přiřazeni do konkrétní generace: meziválečné, válečné, střední a nejmladší. Každé generaci je věnována jedna kapitola, v niž jsou představeni její zástupci a způsoby, jakými se identifikují, zda a jakou budují kolektivní identitu a jaké jsou jimi sdílená specifická témata, která jsou pro danou generaci charakteristická. V rámci této práce je také představena historie české menšiny ve Vídni a pozornost je...
|
|
|
Narativní konstrukce češství vídeňských Čechů
Berg, Lucie ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Vídeň, kdysi největší české město, kam proudily za prací v 19. a na začátku 20. století stovky řemeslníků, námezdních dělníků a služebnictva především z českého a moravského jihu. Někteří se postupně vraceli zpátky do Čech a na Moravu, jiní ve Vídni zůstali natrvalo a kompletně se asimilovali. Předmětem této práce jsou ale potomci těch lidí, kteří ve Vídni zůstali natrvalo a vztah k české kultuře a češství si udrželi. Na základě devatenácti biograficky orientovaných vyprávění, získaných v květnu a červnu roku 2015 ve Vídni, jsou v práci představeny způsoby, jakými vypravěči konstruují svou etnickou/národní a kolektivní identitu, a komunikativní paměť. Vypravěči jsou zástupci starousedlých vídeňských Čechů, kteří mluví česky, účastní se spolkového života menšiny a jejichž alespoň jeden předek českého původu přišel do Vídně nejpozději před 2. světovou válkou. Na základě roku svého narození byli přiřazeni do konkrétní generace: meziválečné, válečné, střední a nejmladší. Každé generaci je věnována jedna kapitola, v niž jsou představeni její zástupci a způsoby, jakými se identifikují, zda a jakou budují kolektivní identitu a jaké jsou jimi sdílená specifická témata, která jsou pro danou generaci charakteristická. V rámci této práce je také představena historie české menšiny ve Vídni a pozornost je...
|
host ::
RSS.