|
|
Kriminalistické učení o oběti trestného činu /kriminalistická viktimologie/
Konvičková, Hana ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Kriminalistické učení o oběti trestného činu (kriminalistická viktimologie) (abstrakt) V této diplomové práci se pokouším stručně nastínit některá základní témata, která se týkají kriminalistické viktimologie. Věnuji se v ní jak tomu, jak oběť ovlivňuje genezi trestného činu a jeho vyšetřování, ale také jak toto vyšetřování působí na oběť. Při vyšetřování konkrétního trestného činu narážíme na dva proti sobě stojící cíle; vyšetřit věc co nejpečlivěji a nejefektivněji, jak je jen možné, a uchránit oběť sekundární viktimizace. Profesionální a citlivý přístup je zásadní pro celou oblast kriminalistiky, nejen pro kriminalistickou viktimologii. Úspěšné vyšetřování záleží v mnoha případech značně na tom, zda a jakým způsobem oběť spolupracuje, a to zase záleží na tom, jak oběti (a veřejnost všeobecně) vnímají policii, soudy a jiné orgány činné v trestním řízení. Proto je nutné rozumět obětem, jejich roli ve vzniku trestného činu, a zajistit jejich důvěru v trestněprávní instituty. Tato diplomová práce začíná stručnou historií oboru a pak rozebírá základní koncepty a pojmy obsažené v ní. Poté se věnuje roli oběti při tvorbě a uchovávání kriminalistických stop a ohlašování trestného činu. Největší důraz je pak kladen na kapitolu zabývající se rolí oběti při vyšetřování samotném. Dle statistik se většina naší...
|
|
|
Kriminalistické učení o oběti trestného činu (kriminalistická viktimologie)
Fereš, David ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Resumé Cílem této práce je stručně představit kriminalistickou viktimologii a pojednat o oběti trestného činu. Práce je rozdělena do šesti kapitol, pohlížejících na související problematiku z různých úhlů pohledu. První dvě se zabývají samotnou kriminalistickou viktimologií. Následující dvě rozebírají roli oběti v trestním řízení pohledem kriminalistické viktimologie. Poslední dvě kapitoly odráží postavení oběti v současném českém trestním právu. První kapitola definuje základní pojmosloví používané kriminalistickou viktimologií, které se liší od pojmů trestního práva. Druhá kapitola se věnuje vzniku a vývoji kriminalistické viktimologie a jejímu postavení mezi příbuznými vědními obory. Třetí kapitola je zaměřena na předmět kriminalistické viktimologie, tj. roli oběti při vyšetřování trestného činu. Je rozdělena do devíti částí rozebírajících vztah oběti a pachatele, podíl oběti na vzniku trestného činu, vliv oběti na vznik stop, oběť jako zdroj stop, význam oběti pro vyšetřování, oběť jako oznamovatele a svědka trestného činu s důrazem na otázku věrohodnosti, účast oběti na jiných vyšetřovacích úkonech a nakonec oběť jako předmět odborného zkoumání. Čtvrtá kapitola pojednává o sekundární újmě způsobené oběti trestného činu nevhodným jednáním v průběhu vyšetřování. Popisuje konkrétní psychologická...
|
|
|
Pomoc obětem trestných činů
Bechtinová, Natálie ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Téma mé diplomové práce, Pomoc obětem trestných činů, jsem si zvolila pro jeho stále rostoucí význam ve společnosti. Před vlivem kriminality nesmíme zavírat oči, společnost by se neměla soustředit jen na potrestání pachatele, ale také na druhou stranu spáchaného trestného činu, tedy na oběť. Pachatel je s trestným činem srozuměn, ale pro oběť je to ve většině případů jako "blesk z čistého nebe", protože nic takového nečeká. Šok a následné trauma, jakým pro ni spáchání trestného činu je, si asi ti, kdo nic podobného nezažili, nedovedou představit, a proto je pro oběti často návrat do běžného života velmi obtížný. Je úkolem vyspělé a moderní společnosti jim tento návrat co nejvíce ulehčit a pomoci při něm. Mým cílem bylo přiblížit možnosti pomoci obětem, ale také právní úpravu a změny a nová práva, která přinesl zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů. Práce se skládá z osmi kapitol, přičemž první kapitola je úvod a poslední kapitola závěr. První část práce je věnována kriminologické vědě, která se oběťmi zabývá, viktimologii, jejímu stručnému vývoji a také základním pojmům, s nimiž pracuje a které jsou pro pochopení problematiky důležité. Následuje obecné pojednání o možnostech pomoci obětem, ať už se jedná o pomoc laickou, nebo odbornou - psychologickou, sociální či právní. Významná je také část o...
|
|
|
Kriminalistické učení o oběti trestného činu /kriminalistická viktimologie/
Junková, Anna ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
71 Abstrakt Předkládaná práce pojednává o obětech trestných činů z kriminalistického hlediska. Stručně představuje vědu zvanou kriminalistická viktimologie. Tato věda je relativně nová a teprve hledá své místo mezi příbuznými disciplínami, zejména obecnou viktimologií a kriminologií. Oběť hraje v průběhu vyšetřování velmi významnou roli. Může se podílet na vzniku samotného deliktu. Může zanechat stopy na místě činu, stejně jako na pachatelově těle. Významná je i její úloha nositele stop - materiálních stop na těle oběti, oblečení a jejích osobních věcech a mentálních stop ve formě vzpomínek. Získání těchto informací může mít pro vyšetřování zásadní význam. Přestože je oběť zpravidla motivována ke spolupráci s vyšetřujícími orgány, je třeba mít stále na paměti její citlivé postavení a přistupovat k ní taktně a uvážlivě. V první části této práce je pojednáno o pojmu oběti. Je zde stručně nastíněna historie viktimologie od jejích počátků ve čtyřicátých letech minulého století až po současnost. Druhá část se zabývá rolí oběti v průběhu vyšetřování. Je rozdělena do čtyř částí - role oběti při oznamování trestného činu, oběť jako nositel stop, oběť jako původce stop a oběť jako svědek trestného činu. Zvláštní pozornost je věnována problematice sekundární viktimzace - újmy, která může být oběti způsobena v průběhu...
|
|
|
Kriminalistické učení o oběti trestného činu
Biňovec, Adam ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Resumé Magisterská diplomová práce se zabývá otázkou kriminalistického učení o obětech trestných činů, to jest oborem, který se nazývá kriminalistickou viktimologií. Cílem práce je upozornit na otázky této problematiky, a diskutovat nad tématy toho oboru, která jsou podstatná, ať již z důvodu praktičnosti, častosti výskytu, nebo pro to, že jsou chybně vykládána. Jde mimo jiné o vztah kriminalistické viktimologie k příbuzným oborům, zvláště viktimologie obecné, jakožto jejího doktrinálního základu, jejich vývoj, otázky využitelnosti viktimologických poznatků a institutů v kriminalistické praxi, postavení oběti jako ohlašovatele trestných činů, nositele stop, fenomén fingování postavení oběti z pohledu praxe a jejího kontrastu s mediálním obrazem etc. Jejím cílem je také zdůraznit nutnost citlivého, avšak střízlivého přístupu k oběti, který umožňuje vnímat oběť s dostatečným respektem k ní, to znamená nejen jako důkazní materiál, ale člověka, který se nachází ve velmi komplikovaném a obtížném postavení, přičemž nevhodný a necitlivý přístup k němu může spolupůsobit řadu negativních důsledků, zejména, nikoli však výlučně, zafixování mentality oběti a její vystavení riziku opakované viktimizace v budoucnu. Vedle tohoto respektu je ovšem také nutné zachovat náležitou efektivitu postupu odpovědných orgánů a...
|
|
|
Viktimizace a pomoc obětem trestného činu
Hofrichter, Tomáš ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Novotný, Oto (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku postavení oběti trestného činu v České republice. Skládá se ze sedmi kapitol, které jsou zaměřeny na hlavní tři témata, které tvoří předmět této práce. První tři kapitoly tvoří úvod do problematiky jako celku, obsahující historický přehled, základní termíny, které jsou v této práci dále používány a v neposlední řadě jsou zde popsány také vztahy mezi obětmi a pachateli trestných činů. Čtvrtá část se věnuje negativním důsledkům, které s sebou trestní řízení přináší. Tato kapitola je dále rozdělena do čtyř podkapitol (primární viktimizace, sekundární viktimizace, terciární viktimizace a reviktimizace). Pátá kapitola se koncentruje na jednotlivé formy pomoci obětem trestného činu. Speciálně na pomoc ze strany rodiny, sociální a psychologickou pomoc s odkazem na aktivity a práci občanského sdružení Bílý kruh bezpečí. Současně jsou zde popsány možnosti právní ochrany obětí a svědků trestného činu. Šestá kapitola se zabývá Návrhem zákona o obětech trestných činů, který přináší do této oblasti právního řádu celou řadu změn. Závěrečná kapitola obsahuje celkový náhled autora na popisovanou problematiku a jeho osobní názor.
|
|
| |
|
|
Edukace policistů v otázkách pomoci obětem trestných činů
SVOBODA, Petr
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vzdělávání policistů v otázkách pomoci obětem trestných činů. Jejím úkolem je vypracovat teoretický úvod se zaměřením na oběti trestných činů z pohledu vědy, následně zmapovat systém pomoci a vzdělávání policistů v oblasti obětí trestného činu a pomoc zprostředkovanou ve spolupráci s externí organizací. Nedílnou součástí práce je i dostatečně popsat vhodný způsob jednání policistů s obětí, dále na základě dotazníkového šetření analyzovat pomoc policistů obětem trestných činů z hlediska právních a psychologických aspektů, jejich jednání a znalostí dle délky praxe. Z této analýzy budou vyvozeny určité závěry a k problematice bude navržen metodický plán zaměřený na rozšíření znalostí policistů v rámci pomoci obětem trestného činu.
|
|
|
Sexuální zneužívání dětí
HROBAŘOVÁ, Petra
Práce se zabývá problematikou sexuálního zneužívání dětí. Teoretická část je zaměřena na objasnění základních pojmů souvisejících se sexuálním zneužíváním, právní vymezení této problematiky, na formy sexuálního zneužívání, dále na prevenci jevu a viktimologii. Druhá část je věnována osobě pachatele a oběti, spolu s příznaky sexuálního zneužívání, syndromem přizpůsobení se sexuálnímu zneužívání a posttraumatickou stresovou poruchou. Praktická část obsahuje dvě kasuistiky. První je zaměřena na intrafamiliární sexuální zneužívání a druhá na posttraumatickou stresovou poruchu. V závěru obou kasuistik jsou vytyčeny společné znaky teorie a praxe.
|
|
|
Rámec možné pomoci obětem trestných činů
DUŠÁKOVÁ, Lucie
Obětem trestných činů se v České republice věnují nejen orgány činné v trestním řízení, jako policie, státní zastupitelství a soudy, ale také neziskové organizace a poradny. Ty pomáhají poškozeným nejen psychicky se vyrovnat s prožitým traumatem, ale i s uplatněním jejich práv (např. právo na odškodnění). Diplomová práce se věnuje přístupu k obětem a možnostem pomoci. Ač je u nás v současné době mnoho organizací, které nabízejí psychologické nebo právní poradenství, oběti i potenciální oběti z řad veřejnosti ne vždy o těchto formách pomoci vědí. Lidé z bezprostředního okolí poškozených rovněž často tápou, jak se k nim správně zachovat, jak s nimi komunikovat nebo jak jim pomoci. Povědomí lidí o pomáhajících organizacích, názory a zkušenosti, jsou zaznamenány v kvantitativním výzkumu provedeném na potencionálních obětech, kterými je každý z nás. Kvalitativní část se pak zaměřuje na názory lidí na pomáhající organizace.
|
host ::
RSS.