|
|
Přechod Ruské federace k unitárnímu státu a Ukrajiny k federativnímu zřízení?
Veselka, Radek ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
V této práci jsou komparovány dvě protichůdné tendence v rámci rozdělení vertikální struktury moci na území Ruské federace, respektive Ukrajiny. Na základě odborných textů jsou objasněny základní funkční rozdíly mezi unitárním státem a federací, které jsou poté aplikovány na dva konkrétní případy. V práci je popsán vývoj ruského federalizmu a formování vertikálního systému na Ukrajině. Na základě přijatých zákonů a politických kroků je poté zkoumán rozdíl mezi ústavními normami a reálným fungováním v praxi. Zatímco v Rusku můžeme pozorovat, především od nástupu Vladimíra Putina, stále silnější centralizační tendence, Ukrajina je od roku 2014 v procesu decentralizační reformy. Představena, jako diskutovaná možnost budoucího vývoje Ukrajiny, je v práci také federalizace země.
|
|
|
Rusko: ekonomický vývoj a zahraniční vztahy
Kovaříková, Markéta ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Sudliankou, Aliaksandr (oponent)
Cílem práce je postihnout vývoj ruské ekonomiky během let 2000 až 2008. Dále analyzovat dopad světové hospodářské krize na ekonomiku Ruska a vzájemné vztahy Ruska se strategickými zahraničními partnery. První část je věnována ekonomickému vývoji Ruska v době prezidentství V. Putina a krátce před jeho nástupem na základě vývoje základních makroekonomických ukazatelů. Druhá část je zaměřena na vývoj ekonomiky Ruska během světové hospodářské krize až po současný vývoj. Třetí část se soustředí na postoj Ruska ke klíčovým zahraničním partnerům, jako jsou EU a USA. Závěr této kapitoly uvádí vlivné hráče v kaspické oblasti a analyzuje jejich úlohu a cíle v tomto regionu.
|
|
|
Rusko v období prezidenství V.V.Putina
Stezková, Radka ; Lupták, Milan (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
Tato práce analyzuje vývoj Ruské federace v době prezidentství V. Putina v letech 2000 až 2008. Klade důraz především na vnitropolitický vývoj. Východiskem pro tuto analýzu je zhodnocení Jelcinovy éry. Následná komparace obou období pak vyzdvihuje oblasti kontinuity či naopak změn, kterými lze Putinovo Rusko charakterizovat. Z vnitropolitického hlediska práce zahrnuje klíčové momenty konsolidace politické moci, ekonomické stabilizace, věnuje se i stavu ruské společnosti a úrovni ruské demokratizace. V zahraničně-politické rovině se pak zabývá vztahem Putinova Ruska k velmocem - USA, EU, Číně, rovněž také k postsovětskému prostoru. V neposlední řadě by práce měla přinést odpovědi na důležité otázky o ruské identitě a úspěšnosti či neúspěšnosti Putinových reforem.
|
host ::
RSS.