|
|
Sourozenecké vztahy z pohledu dospělého
Krulišová, Julie ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
V teoretické části této diplomové práce shrnuji s využitím odborné literatury některá východiska a poznatky k tématu rodiny a sourozencům v ní, specifik sourozeneckého vztahu a faktorů, které sourozenecký vztah ovlivňují - především sourozeneckým pozicím, věkovému rozdílu, počtu sourozenců a pohlaví. Dále pojednávám o sourozenecké dynamice, především o rivalitě a žárlivosti a o vývoji sourozeneckého vztahu v průběhu celého života člověka. V empirické části se pak věnuji mému kvantitativnímu výzkumu, ve kterém respondenti odpovídali na otázky o jejich osobních sourozeneckých vztazích. Formou testování byl dotazník a byl rozdělen na část dětství a část současnost. Mým cílem bylo více se přiblížit pohledu dospělých a jejich subjektivnímu hodnocení jejich sourozeneckých vztahů v dětství i v dospělosti. Z výzkumu vyplynulo, že spokojenost se vztahem v dětství ovlivňuje spokojenost s ním v dospělosti, zároveň jsou respondenti spokojenější se sourozeneckým vztahem, který mají ve svém dospělém životě, než který měli v dětství (kromě pozice prostředních sourozenců, kteří uváděli vyšší spokojenost v dětství). Převážně pozitivně hodnotí své sourozenecké vztahy v celkovém hodnocení přibližně 80 % respondentů. Více pozitivních...
|
|
|
Proměny vztahu učitele a žáka v historickém kontextu
Khailová, Pavlína ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Cíl diplomové práce byl zvolen tak, aby sledoval a zachytil proměny vztahů dvou hlavních aktérů školy, tj. učitele a žáka. Tato proměna je však vázána na dobový kontext a vývoj školy jako instituce. Hrají zde roli i dobové pedagogické proudy, církev a v neposlední řadě i politické okolnosti. Vztahy těchto dvou aktérů budu sledovat přibližně od druhé poloviny patnáctého století až do současnosti. Práce má charakter historické studie, budu tudíž pracovat především historickou a historicko srovnávací metodou. Nebude tedy obsahovat praktickou část, ale bude se skládat pouze z části teoretické. Potřebné podklady budu čerpat z historické i současné literatury.
|
|
| |
|
|
Proměny vztahu učitele a žáka v historickém kontextu
Khailová, Pavlína ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Cíl diplomové práce byl zvolen tak, aby sledoval a zachytil proměny vztahů dvou hlavních aktérů školy, tj. učitele a žáka. Tato proměna je však vázána na dobový kontext a vývoj školy jako instituce. Hrají zde roli i dobové pedagogické proudy, církev a v neposlední řadě i politické okolnosti. Vztahy těchto dvou aktérů budu sledovat přibližně od druhé poloviny patnáctého století až do současnosti. Práce má charakter historické studie, budu tudíž pracovat především historickou a historicko srovnávací metodou. Nebude tedy obsahovat praktickou část, ale bude se skládat pouze z části teoretické. Potřebné podklady budu čerpat z historické i současné literatury.
|
|
|
Vývoj vztahu dítěte a dobrovolníka v Programu Pět P
NOHEJLOVÁ, Pavla
Problematika vztahu dítěte a dobrovolníka v programu Pět P je velmi citlivou oblastí. Dosud nebyl v České republice proveden výzkum, který by se zabýval vývojem vztahu dobrovolníka a dítěte. Práce zkoumá vývoj vztahu dítěte a dobrovolníka na základě mapování změn v osmi dimenzích vztahu dle teorie Hindeho (1988). V teoretické části se práce nejprve zabývá programem Pět P jako takovým, jeho stručnou historií, principy a přínosy. Dále je v teoretické části pojednáno o vztazích obecně a vztahu dítěte a dobrovolníka v programu Pět P a jeho vývoji. Cílem práce je zmapovat vývoj vztahu dítěte a dobrovolníka v programu Pět P na základě změn ve výše jmenovaných osmi dimenzích vztahu. V praktické části bylo použito metody dotazování, techniky strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami, metoda zúčastněného pozorování a analýzy dokumentů. Výzkumný soubor tvořilo 15 respondentů (5 dobrovolníků, 5 dětí, 5 zákonných zástupců dětí). Výzkum probíhal v regionálním centru programu Pět P ve městě Písek. Výsledky práce tvoří analýzy rozhovorů vedených s dobrovolníky, dětmi a zákonnými zástupci po prvních třech měsících a po deseti měsících vztahu, dále pozorování na třech společných akcích u každé dvojice, analýzy zápisů ze supervizí a zápisků ze schůzek. Z výsledků vyplynuly dvě hypotézy. První z nich zní: Vztah dítěte a dobrovolníka v programu Pět P se vyvíjí v osmi dimenzích dle teorie Hindeho (1988). Druhá hypotéza zní: Každý vztah dítěte a dobrovolníka v programu Pět P se vyvíjí jiným způsobem. Práce obsahuje také doporučení pro praxi zvláště začínajícím koordinátorům programu Pět P. Tato doporučení se týkají příkladů otázek, pomocí kterých je možné zjišťovat změny v jednotlivých dimenzích vztahu a lépe tak sledovat, jakým způsobem se vztah vyvíjí. Práce může být užitečná jak koordinátorům, kteří v programu Pět P začínají, tak i těm koordinátorům, kteří již mají dlouhodobější zkušenosti s prací s dvojicemi v programu.
|
host ::
RSS.