|
| |
|
|
Oznamování trestných činů a jeho kriminologický význam
Pipek, Tomáš ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Oznamování trestných činů a jeho kriminologický význam Abstrakt Trestní oznámení je pro orgány činné v trestním řízení nejvýznamnějším zdrojem prvotních informací o spáchaných trestných činech. Počet podaných trestních oznámení a ochota veřejnosti trestné činy oznamovat přímo ovlivňují počet zahájených trestních řízení, stíhání a odsouzených pachatelů, tedy boj státu (resp. společnosti) s kriminalitou. Institut trestního oznámení je v rámci práce zkoumán po stránce právní, kriminologické, sociologické i psychologické. Konečně je zjišťována skutečná role trestních oznámení v boji proti kriminalitě prostřednictvím statistik. Tématem práce je kriminologický význam oznamování trestných činů. V rámci práce je pojem trestního oznámení představen a právně ukotven jako způsob, jímž se orgány činné v trestním řízení dozvídají o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Je pojednáno o náležitostech trestního oznámení a následcích případných formálních a obsahových nedostatků. Několik slov je věnováno povinnostem trestní oznámení učinit a toto přijmout, postupu a způsobům vyřízení, ale i protiprávním jednáním, kterých se mohou oznamovatelé při podávání trestních oznámení dopustit. V rámci práce je věnována pozornost i osobě oznamovatele (případně jeho další roli v trestním řízení: oběť, poškozený,...
|
|
| |
|
|
Vývoj kriminality v ČR podle pohlaví se zaměřením na hospodářskou trestnou činnost
Nedbalová, Tereza ; Šimková, Martina (vedoucí práce) ; Jeřábková, Věra (oponent)
Cílem této práce je poskytnout co nejvěrnější obraz o stavu celkové a hospodářské kriminality v České republice. Na kriminalitu bude nahlíženo několika způsoby. Jednak z pohledu rozsahu zjištěné kriminality, což jsou údaje poskytující informace nejbližší skutečné kriminalitě, jednak z pohledu počtu stíhaných, obviněných a odsouzených osob, což jsou data poskytující bližší představu o struktuře kriminality podle demografických charakteristik pachatelů. Pro ještě komplexnější obraz kriminality budou v teoretické části práce popsány základní kriminogenní faktory, ovlivňující stav, strukturu a vývoj kriminality. Analytická část práce je rozdělena do dvou částí. První část je věnována zobrazení stavu, struktury a vývoje celkové kriminality (většinou v členění podle jednotlivých druhů kriminality) a její hlubší analýze z hlediska pohlaví, věku, vzdělání a rodinného stavu pachatelů. Druhá část se zabývá hospodářskou kriminalitou a jejím vývojem v členění podle pohlaví.
|
host ::
RSS.