|
|
Vítězslav Novák - Ranoša. Balada pro smíšený sbor a orchestr na slova moravské lidové poezie, op. 19, 1
Kacafírková, Zuzana ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Myslivcová, Eva (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je balada Ranoša, jejíž původní lidový text využil skladatel Vítězslav Novák při kompozici Balad na slova lidové poezie moravské op. 19. Cílem práce je především shromáždění pramenů umožňujících hlubší poznání díla a následně analýza hudební a textové složky. Co se týče studia pramenů, těžištěm je práce s prameny notovými, dále pak korespondencí a ohlasy v dobovém hudebně zaměřeném tisku. Nedílnou součástí je práce s lidovým textem, popis žánru lidové balady a pátrání po původu textu balady Ranoša v písňových sbírkách domácích i zahraničních. V hudební analýze se zabývám verzí skladby pro čtyřruční klavír, kterou porovnávám s verzí orchestrální.
|
|
|
Jaroslav Vogel (1894-1970) - umělecký profil
Černíková, Lenka
Rámec disertační práce tvoří komplexní intepretace pramenů týkajících se dirigenta, skladatele, publicisty a organizátora hudebního života Jaroslava Vogla (1894-1970). K deskripci uceleného uměleckého profilu, syntézy a pokusu o kritické zhodnocení jsou kapitoly práce členěny tematicky s přihlédnutím k časové souslednosti. Základními zdroji se staly archivní prameny a denní tisk, ve kterých byly získané informace ověřovány a rozvíjeny. Úvodní kapitola věnovaná rodině, vzdělání a prvním profesionálním zkušenostem uvádí souvislosti mezi jeho studiem a genezi budoucího Voglova profesionálního směřování. Centrálním článkem práce je část o umělecky významném období u opery Národního divadla moravskoslezského v Moravské Ostravě mezi světovými válkami, kdy jeho operní realizace a koncerty symfonické hudby dosáhly vysoké umělecké úrovně s mimořádným společenským a edukativním přesahem. Pohled na dramaturgii a kvalitu operních inscenací a koncertů poskytly příležitost k hodnocení významu jeho organizátorské kompetence a vlivu na rozvoj ostravské hudební kultury. Poprvé vůbec práce uvádí korespondenci dirigenta Jaroslava Vogla s Paulem Hindemithem a Igorem Stravinským a písemné kontakty s předními českými umělci. Kompoziční činnost Jaroslava Vogla, prezentována obvykle jeho čtyřmi operami, odkryla poměrně...
|
|
|
Zhudebněná poezie J.V.Sládka s bibliografií skladeb
Tůmová, Romana ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou zhudebnění básní Josefa Václava Sládka. Základním zdrojem analyzovaných dat je bibliografický soupis skladeb, který byl sestaven na základě vlastního bádání v databázích a katalozích Národní knihovny České republiky, Městské knihovny v Praze, Českého muzea hudby a také z údajů dostupných v odborné literatuře. V první kapitole jsou nejprve krátce shrnuty obecné principy zhudebňování poezie a následně je upřena pozornost na možné aspekty Sládkovy poetiky, jež vybízejí hudební skladatele ke zhudebnění jeho básní. Rovněž je v první kapitole rámcově analyzována Sládkova poetika na základě jednotlivých sbírek. Druhá kapitola se již zabývá podrobnou analýzou sestaveného bibliografického soupisu skladeb z hlediska četnosti zhudebnění jednotlivých básní, množství skladeb jednotlivých autorů, hlasového a nástrojového obsazení a také z hlediska časových souvislostí. Třetí, nejobsáhlejší kapitola je dělena dle proponovaných sémanticky výrazných tematických okruhů Sládkovy básnické tvorby - milostná lyrika, poezie pro děti, selství a ohlasová poezie a bojovné vlastenectví. V jednotlivých podkapitolách je na Sládkovu tvorbu nahlíženo nejprve prizmatem literárněvědným, poté se autorka pokouší o hudební analýzu a interpretaci s důrazem na postihování sepětí významu slova a...
|
|
|
Antický hudební mýtus a jeho responze ve středoškolské hudební výchově
Kozel, David
Disertační práce se zabývá vlivem mytologie na hudbu. Antický mýtus s hudebními prvky je chápán jako inspirační podnět pro hudební kompozice s důrazem na instrumentální programní hudbu, hudební impresionismus a hudbu 20. století. Zohledněna je také hudebně historiografická dimenze tématu. Interpretace mýtu v hudbě je provedena pomocí teorie archetypů Carla Gustava Junga a modifikované sémantické analýzy. Důležitou součástí práce je aplikace problematiky jednotného celku mytologie, archetypů a hudby v oblasti hudební pedagogiky. V první kapitole teoreticky zkoumáme možnosti interakcí mezi mýtem a hudbou, přibližujeme archetypální teorii, definujeme možné způsoby chápání hudebních archetypů a jejich využití při interpretaci hudebního díla. Druhá kapitola se věnuje antickým mýtům o Apollónovi, Dionýsovi, Orfeovi, Pánovi a Sirénám, shrnuje různé verze mytologických příběhů a interpretuje je archetypálně. Třetí kapitola sleduje vybrané mytologické motivy v historické perspektivě jako náměty hudebních skladeb. Čtvrtá kapitola přináší tři archetypální, sémantické analýzy a interpretace skladeb Igora Stravinského (Orpheus), Vítězslava Nováka (Pan) a Clauda Debussyho (Sirènes). Závěrečná kapitola je teoretickou pedagogickou responzí všech zmíněných problémových okruhů s praktickými aplikacemi se zaměřením...
|
|
| |
|
|
Vítězslav Novák - Ranoša. Balada pro smíšený sbor a orchestr na slova moravské lidové poezie, op. 19, 1
Kacafírková, Zuzana ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Myslivcová, Eva (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je balada Ranoša, jejíž původní lidový text využil skladatel Vítězslav Novák při kompozici Balad na slova lidové poezie moravské op. 19. Cílem práce je především shromáždění pramenů umožňujících hlubší poznání díla a následně analýza hudební a textové složky. Co se týče studia pramenů, těžištěm je práce s prameny notovými, dále pak korespondencí a ohlasy v dobovém hudebně zaměřeném tisku. Nedílnou součástí je práce s lidovým textem, popis žánru lidové balady a pátrání po původu textu balady Ranoša v písňových sbírkách domácích i zahraničních. V hudební analýze se zabývám verzí skladby pro čtyřruční klavír, kterou porovnávám s verzí orchestrální.
|
|
|
Antický hudební mýtus a jeho responze ve středoškolské hudební výchově
Kozel, David
Disertační práce se zabývá vlivem mytologie na hudbu. Antický mýtus s hudebními prvky je chápán jako inspirační podnět pro hudební kompozice s důrazem na instrumentální programní hudbu, hudební impresionismus a hudbu 20. století. Zohledněna je také hudebně historiografická dimenze tématu. Interpretace mýtu v hudbě je provedena pomocí teorie archetypů Carla Gustava Junga a modifikované sémantické analýzy. Důležitou součástí práce je aplikace problematiky jednotného celku mytologie, archetypů a hudby v oblasti hudební pedagogiky. V první kapitole teoreticky zkoumáme možnosti interakcí mezi mýtem a hudbou, přibližujeme archetypální teorii, definujeme možné způsoby chápání hudebních archetypů a jejich využití při interpretaci hudebního díla. Druhá kapitola se věnuje antickým mýtům o Apollónovi, Dionýsovi, Orfeovi, Pánovi a Sirénám, shrnuje různé verze mytologických příběhů a interpretuje je archetypálně. Třetí kapitola sleduje vybrané mytologické motivy v historické perspektivě jako náměty hudebních skladeb. Čtvrtá kapitola přináší tři archetypální, sémantické analýzy a interpretace skladeb Igora Stravinského (Orpheus), Vítězslava Nováka (Pan) a Clauda Debussyho (Sirènes). Závěrečná kapitola je teoretickou pedagogickou responzí všech zmíněných problémových okruhů s praktickými aplikacemi se zaměřením...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.