|
|
Právní postavení válečných zajatců
Zástěrová, Anna ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
1 Abstrakt Právní postavení válečných zajatců Diplomová práce "Právní postavení válečných zajatců" upravuje problematiku válečného zajetí v kontextu mezinárodního humanitárního práva (dále též jako "MHP"), resp. práva ženevského. V tematice válečného zajetí se střetává jak právní úprava MHP, tak řada dalších mezinárodně právních odvětví (obecné mezinárodní právo, mezinárodní trestní právo či mezinárodní právo lidských práv). Diplomová práce sleduje dva cíle: deskriptivní a analytický. Deskriptivním cílem je podat ucelený přehled o vývoji právní úpravy válečného zajetí a seznámit čtenáře s režimem válečného zajetí a zacházení s válečnými zajatci dle platných pramenů mezinárodního humanitárního práva. Analytickým cílem práce je nalezení odpovědi na výzkumnou otázku, kdo je kombatantem, resp. kdo má po upadnutí do moci nepřítele nárok na status válečného zajatce? Diplomová práce se skládá z úvodu, tří částí (dále členěných na kapitoly a podkapitoly) a závěru. Úvod představuje téma diplomové práce, sledované cíle včetně výzkumné otázky a nastiňuje samotnou strukturu textu. V první části diplomové práce je představena právní úprava válečného zajetí v kontextu mezinárodního humanitárního práva. V kapitole první je MHP definováno, dále je rozděleno na odvětví ženevského a haagského práva a zmíněn je vztah MHP k...
|
|
|
Obraz válečných zajatců v amerických médiích po nástupu Baracka Obamy
Jelínek, Jiří ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Americký vztah k válečným zajatcům, přesněji řečeno jeho mediální zobrazení, je hlavním motivem této bakalářské práce. Tato práce si klade za cíl zjistit, zda tento vztah v amerických filmech a seriálech odpovídá reálnému přístupu americké administrativy k zajatcům. Ten se totiž od roku 2001 velmi proměňoval v závislosti na situaci v Afgánistánu a Iráku, ale také ve vztahu k rozhodnutím nejvyššího soudu a podpoře americké veřejnosti. Tato práce čerpá zj. z oficiálních dokumentů americké administrativy, a také z několika vybraných snímků (24 hodin, Ve jménu vlasti, 30 minut po půlnoci a Přízraky z Abu Ghraib). Výchozí teze, že se reálný přístup odrazil i ve snímcích, byla v práci v zásadě potvrzena, avšak rozdíly mezi snímky byly značné, a proto nelze výrok jednostranně paušalizovat.
|
host ::
RSS.