|
|
Role mezinárodních organizací ve formování kosovské policie
Perglová, Zdeňka ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá reformou kosovské policie po roce 1999 a rolí mezinárodních organizací NATO, OSN, OBSE a EU a jejich misí KFOR, UNMIK, OMik, EULEX v této reformě. Práce je rozdělena do tří částí - v první je vysvětleno pozadí přítomnosti misí UNMIK, EULEX a OMiK a jednotek KFOR v Kosovu. Druhá část je věnována zkušenostem, které mají OSN, EU a OBSE v oblasti policejní práce a reformy v hostitelských státech. Třetí část zkoumá samotnou reformu kosovské policie. Zabývá se vytvořením kosovské policejní školy, spoluprací mezinárodních organizací a předáváním kompetencí mezi analyzovanými subjekty. V závěru jsou identifikovány hlavní problémy provázející reformu kosovské policie a zodpovězeny otázky, zda bylo dosaženo etnické diverzity ve složení personálu kosovské policie a zda se v předávání pravomocí vyskytly problémy.
|
|
|
Post-conflict peacebuilding towards sustainable peace: case study of Kosovo
Grbavčicová, Markéta
Má bakalářská práce se zaměřuje na post-konfliktní budování míru a to přímo na případu Kosova. První část se řeší samotnou problematiku post-konfliktního budování a udržitelnosti míru. Jak se během času budování míru vyvíjelo, jaké jsou jeho základy, ale na druhou stranu také jaké jsou jeho výzvy. Dále se práce snaží prozkoumat komplexně případ kosova od konce první světové války do současnosti. Také obsahuje krátký popis misí, které po válce v Kosovu probíhali. Současně je cílem práce zkoumat jestli činy mezinárodní komunity po válce v Kosovu vedli k založení udržitelného míru v regionu. To je ohodnoceno na základě tří jednoduchých měřítek.
|
|
|
Role mezinárodních organizací ve formování kosovské policie
Perglová, Zdeňka ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá reformou kosovské policie po roce 1999 a rolí mezinárodních organizací NATO, OSN, OBSE a EU a jejich misí KFOR, UNMIK, OMik, EULEX v této reformě. Práce je rozdělena do tří částí - v první je vysvětleno pozadí přítomnosti misí UNMIK, EULEX a OMiK a jednotek KFOR v Kosovu. Druhá část je věnována zkušenostem, které mají OSN, EU a OBSE v oblasti policejní práce a reformy v hostitelských státech. Třetí část zkoumá samotnou reformu kosovské policie. Zabývá se vytvořením kosovské policejní školy, spoluprací mezinárodních organizací a předáváním kompetencí mezi analyzovanými subjekty. V závěru jsou identifikovány hlavní problémy provázející reformu kosovské policie a zodpovězeny otázky, zda bylo dosaženo etnické diverzity ve složení personálu kosovské policie a zda se v předávání pravomocí vyskytly problémy.
|
|
|
Řešení vnitřního přesídlení v rámci poválečné obnovy: Kosovo 1999-2008
Mašínová, Barbora ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Tato bakalářská práce představuje současný akademický diskurz ve vztahu k vnitřnímu přesídlení a jeho řešení v rámci mezinárodních poválečných mírových operací a obnovy post-konfliktní společnosti. Konkrétně zkoumá tyto procesy na příkladu návratové politiky v poválečném Kosovu v letech 1999-2008. Cílem této práce je zjistit, jakým způsobem se poznatky v oblasti vnitřního přesídlení projevily v návratové politice vnitřně přesídlených osob Mezinárodní mise OSN v Kosovu (UNMIK). Zároveň tato práce zkoumá praktickou realizaci této politiky, její úspěchy a nedostatky. Návrat vnitřně přesídlených osob byl považován za neoddělitelnou součást post-konfliktní rekonstrukce Kosova. Proto návratová politika byla jedním z hlavních témat aktivit mise UNMIK. Za prvé, od počátku byly zdůrazňovány menšinové návraty jako měřítko úspěchu návratové politiky a prostředek ke znovuvytvoření multietnické společnosti. Za tím účelem UNMIK podporoval pouze návraty do místa původu. Analýza návratové politiky odhalila, že současný diskurz v oblasti vnitřního přesídlení se projevil v těchto třech aspektech této politiky: důraz na menšinové návraty, právo na udržitelný návrat a zavedení restitučních mechanismů. Nicméně navzdory těmto snahám o zabezpečení návratu, UNMIK neuspěl ve snaze rozhýbat návratový proces, a proto se navrátilo...
|
|
|
Mise KFOR v Kosovu - Působení NATO v Kosovu po vojenském zásahu v roce 1999
Došek, Ondřej ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce "Mise KFOR v Kosovu: Působení NATO v Kosovu po vojenském zásahu v roce 1999" má za cíl popsat jednotlivé kroky mise KFOR v Kosovu po roce 1999 a snaží se najít odpověď na otázku po výsledcích a úspěšnosti tohoto působení. Nakolik byla mise KFOR v Kosovu úspěšná v plnění úkolů udržení míru a postkonfliktní rekonstrukce? Čeho tato mise dosáhla a kdy se může z Kosova stáhnout? Zároveň práce analyzuje i působení jiných mezinárodních misí v Kosovu a jejich spolupráci s KFOR.
|
|
|
Kosovo Protection corps and its influence on political stability in Kosovo
Dubová, Olena
Hlavním cílem této práce je zjistit potenciální vztah mezi členy Kosovského ochranného sboru (KOS) a organizovaným zločinem a vliv členů KOS na politickou stabilitu Kosova od konce konfliktu. První část práce je založena na literární rešerši, která zahrnuje teorii konfliktu, úroveň bezpečnosti a definici organizovaného zločinu. Praktická část je zaměřena na historii Kosova, analýzu vztahu mezi příslušníky KOS a organizovaného zločinu. Návrhová část přináší možná řešení a zlepšení v boji proti organizovanému zločinu a to především díky instituci INTERPOL, jehož členství přináší důvěru a transparentnost do mezinárodní komunity.
|
|
|
Postkonfliktní rekonstrukce Kosova (případová studie socioekonomická oblast)
Janouškovec, Jiří ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Volenec, Otakar (oponent)
Cílem této bakalářské práce je za pomoci vhodných socioekonomických ukazatelů zhodnotit úspěšnost dosavadní postkonfliktní rekonstrukce v Kosovu. Analýza byla provedena primárně z dat Světové banky, jíž je Kosovo od roku 2009 členem, a soustředila se na vývoj ukazatelů v čase a na jejich kvantitativní a kvalitativní zhodnocení. Údaje a data byla čerpána také z databáze Eurostatu, publikací Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu. Výsledek práce přináší přehled současné socioekonomické situace v zemi a dochází k závěru, že je stav kosovské ekonomiky a společnosti stále neuspokojivý. V zemi je nadále přítomno násilí a vztah mezi kosovskými Albánci a Srby zůstává být napjatý. Autorem vytvořený teoreticko-metodologický rámec je možné použít při dalším výzkumu Kosova a jeho aplikováním na postkonfliktní rekonstrukce v jiných zemích.
|
host ::
RSS.