Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Praví Finové. Etablování pravicového populismu ve Finsku?
Hudec, Pavel ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce "Praví Finové. Etablování pravicového populismu ve Finsku?" se zabývá politickou stranou Praví Finové (PS), jejím historickým vývojem a současnou pozicí ve finském stranickém systému. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá pravicově-populistickými politickými stranami (PRR), které se staly stabilní stranickou rodinou v řadě západoevropských zemí, včetně Skandinávie. Finsko představovalo stát, který byl vůči PRR imunní. Cílem první kapitoly je odpovědět na otázku, jaké jsou důvody vzniku PRR, resp. co způsobilo opoždění v případě Finska. Obsahem druhé kapitoly je politická strana Praví Finové, její historický vývoj a ideologický profil. Kapitola poukazuje na její ideologické i personální kořeny ve Finské venkovské straně. Součástí kapitoly je i tzv. ideologické jádro používané Cassem Muddem (nativismus, autoritářství, populismus), které je doplněno ekonomickým programem. Závěr kapitoly uzavírají parlamentní volby 2011. Závěrečná kapitola se zabývá současnou pozicí PS ve stranickém systému a vlivem na finskou politiku. Kapitolu uzavírají pozitivní, resp. negativní faktory pro budoucí směřování PS.
Postavení švédské minority ve Finsku
Roháček, Martin ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Fialková, Andrea (oponent)
Bakalářská práce nese název: Postavení švédské minority ve Finsku a klade si za cíl zmapovat vztahy švédsky mluvících občanů a finskojazyčné většiny na finském území. Práce je rozdělena do tří logických částí. V té první se práce zabývá vlivem Švédska, později švédské menšiny, na průběh historie Finska, na jeho kulturu a jazykový vývoj a hledá klíčový faktor, který ovlivňuje eskalaci jazykových konfliktů, popřípadě obě skupiny k sobě váže. Druhá se zaměřuje na právní pojetí tématu a sleduje změny v průběhu času. Poslední část práce se věnuje ekonomickému a politickému postavení se zaměřením především na subjekty, pro které hraje jazyková otázka primární roli. Základní otázka zní: Jakým způsobem se změnil status švédské menšiny? V práci ověřuji ještě následující teze: Eskalaci konfliktů můžeme ve finských dějinách pozorovat v souvislosti s narůstající snahou Švédů o centralizaci moci; politické a právní postavení švédské menšiny slábne z důvodu klesajícího procenta švédsky hovořících obyvatel Finska.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.