|
|
Analýza evropské politiky jako evropské identity v čase
Plešr, Dominik ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Honová, Petra Alexandra (oponent)
Cílem této práce bylo pomocí systematického hledání projevů evropské identity v evropské politice zodpovědět, zda Lze v evropské politice spatřovat stopy po něčem, co je evropskou identitou?. Na základě prostudované literatury a posledních mezinárodních výzkumů v oblasti tohoto téma, stanovil autor způsob, jakým bude zkoumat toto téma - tedy hledat evropskou identitu v politice samotné, než popisovat dějiny sousloví "evropské identita". Díky charakteristice vymezených pojmů politika a identita autor prostřednictvím historické analýzy, analýzy dokumentů, především smluv Evropské unie a jí předcházejících organizací a analýzy přehledu statistických dat, tedy dotazníkového šetření Eurobarometr, analyzuje, zda a jak se projevuje evropská identita v evropské politice. Historická analýza přinesla rozdílné koncepty evropské identity - křesťanství, spor s islámem, kolonialismus, věda (jako ideologie), smysl pro právo (zejména občanské a mezinárodní), člověk - sofista, než analýza dokumentů Unie - zastupitelská demokracie, svoboda, mír, bezpečí, lidská práva, smysl pro právo a hodnoty, z kterých jmenované hodnoty vzešly. Nicméně, obě skupiny konceptů si neodporují, neboť koncepty z historické analýzy se snadno schovají do sousloví uvedeném ve smlouvách Evropské unie "… a hodnoty, z kterých tyto hodnoty...
|
|
|
Konstrukce evropské identity v dokumentech Evropské unie
Plešr, Dominik ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Honová, Petra Alexandra (oponent)
Tato bakalářská práce je výzkumem na téma "Konstrukce evropské identity v dokumentech Evropské unie". Z podkladů, jimiž byly studium téma a rešerše odborné literatury, přistupuje práce na základě konstruktivistického přístupu ve formování identit k výzkumu konstrukce Evropské identity v dokumentech Evropské unie. Tato bakalářská práce klade za cíl zjistit "V jaké povaze konstruuje Evropská unie evropskou identitu ve svých dokumentech?" Výzkumná práce nejprve definuje formování identity ve vztahu k existenci Evropské unie a k její činnosti. Následně je ilustrativně představen proces evropské integrace, neboť smlouvy evropské unie jsou s ním nerozpojitelně spojeny. Teprve pak jsou charakterizovány vybrané dokumenty Evropské unie a jí předcházejících organizací a je na ně zaměřena obsahová analýza. Během obsahové analýzy byla zaměřena pozornost na indikátory "principle/principles/values", "identity", "European identity". Konečná část práce je věnovaná rozšířené úvaze o zjištěných poznatcích o tom, v jaké povaze unie konstruuje evropskou identitu, a reflexi těchto poznatků k vybraným výzkumům. Na základě této úvahy je definitivně zodpovězena výzkumná otázka.
|
|
|
Liberální intergovernmentalismus: Role malých států v procesu evropské integrace
Bambasová, Hana ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Magisterská diplomová práce Liberální intergovernmentalismus: Role malých států v procesu evropské integrace má za cíl otestovat aplikovatelnost teorie liberálního intergovernmentalismu na malých členských státech evropské integrace a objasnit roli těchto států v historickém vývoji evropské integrační spolupráce. Pro dosažení výzkumného cíle práce využívá případových studií Belgie a Nizozemska a zkoumá jejich motivy a jednání během vyjednávání primárních smluv evropského práva. Práce je členěna do kapitol podle časové souslednosti, každá kapitola je věnována období před přijetím jedné ze smluv primárního práva od založení Evropského hospodářského společenství do Amsterodamské smlouvy. Kapitoly pojednávají o motivaci malých členských států k novému vyjednávání a požadavcích těchto států v konkrétních oblastech negociací, které jsou následně porovnány s výsledky jednání v kontextu významnosti sjednané agendy. Závěrečná část práce komparuje vyjednávací sílu malých a velkých členských států, Německa, Francie a Velké Británie, se zvláštním přihlédnutím na tyto nejdůležitější body agendy. Práce deklaruje, že teorie liberálního intergovernmentalismu je aplikovatelná na malé členské státy. Hypotézu o srovnatelné roli těchto států se státy velkými v procesu vzniku a prohlubování evropské integrace však vyvrací.
|
|
|
Ekonomická integrace EU a Jižní Ameriky
ČABRÁDEK, Ondřej
Tato diplomová práce je zaměřena ne ekonomickou integraci Evropské unie a Společného trhu jihu, Mercosuru. Cílem práce je zhodnotit ekonomickou integraci těchto integračních celků, porovnat jejich zakládající smlouvy a okomentovat výhody a nevýhody Asociační dohody a její dopady na subjekty ČR. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části jsou definovány základní pojmy jako ekonomická integrace, společný trh, zóna volného obchodu, celní unie atd. Dále jsou zde rozebrány zakládající smlouvy EU a Mercosuru. V praktické části je analýza současných vztahů EU a Mercosuru a také ČR a Mercosuru. Dále je zde porovnání zakládajících smluv, vyhodnocení jejich podobnosti a rozdílů. Byla také provedena SWOT analýza Asociační dohody.
|
|
|
Evropská komise v roli strážkyně Smluv
Langhammerová, Šárka ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na chování Evropské Komise v rámci řízení o porušení povinnosti dle článku 258 a následujících SFEU. Práce se snaží nahlédnout za pouhé legální ukotvení pravomocí a postupů Komise v tomto řízení a zabývat se především politickými vlivy, které na ni mohou působit, a také teoriemi, které se snaží vysvětlit a predikovat její jednání při porušení Smluv členským státem či jiným aktérem. Struktura práce je následující. Nejdříve se věnuje postavení Komise v systému EU, základním informacím o Komisi, poté nadnáší otázku, zda-li je Komise nezávislá a nestranná, či podléhá nějakým vnějším nebo vnitřním politickým tlakům a snaží se na tuto otázku odpovědět. Dále práce sleduje průběh řízení pro porušení povinnosti a možnosti, postupy a nástroje Komise k obraně práva v rámci tohoto řízení i mimo něj a také to, jak Komise těchto možností využívá. Samozřejmě se práce bude zaobírat i limity zmíněného řízení. Mezi hlavní omezení Komise při jejím jednání patří nedostatek zdrojů, tento jí pomáhá řešit její diskreční pravomoc. Načež práce naváže s prezentací teorií, které nastiňují důvody volby Komise, zda v jednotlivých případech porušení práva zasáhne nebo ne. Jsou to hlavně teorie selektivního prosazování práva, obecná teorie fungování Komise v modelu prosazování práv na úrovni EU,...
|
|
|
Konstrukce evropské identity v dokumentech Evropské unie
Plešr, Dominik ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Honová, Petra Alexandra (oponent)
Tato bakalářská práce je výzkumem na téma "Konstrukce evropské identity v dokumentech Evropské unie". Z podkladů, jimiž byly studium téma a rešerše odborné literatury, přistupuje práce na základě konstruktivistického přístupu ve formování identit k výzkumu konstrukce Evropské identity v dokumentech Evropské unie. Tato bakalářská práce klade za cíl zjistit "V jaké povaze konstruuje Evropská unie evropskou identitu ve svých dokumentech?" Výzkumná práce nejprve definuje formování identity ve vztahu k existenci Evropské unie a k její činnosti. Následně je ilustrativně představen proces evropské integrace, neboť smlouvy evropské unie jsou s ním nerozpojitelně spojeny. Teprve pak jsou charakterizovány vybrané dokumenty Evropské unie a jí předcházejících organizací a je na ně zaměřena obsahová analýza. Během obsahové analýzy byla zaměřena pozornost na indikátory "principle/principles/values", "identity", "European identity". Konečná část práce je věnovaná rozšířené úvaze o zjištěných poznatcích o tom, v jaké povaze unie konstruuje evropskou identitu, a reflexi těchto poznatků k vybraným výzkumům. Na základě této úvahy je definitivně zodpovězena výzkumná otázka.
|
|
|
Analýza evropské politiky jako evropské identity v čase
Plešr, Dominik ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Honová, Petra Alexandra (oponent)
Cílem této práce bylo pomocí systematického hledání projevů evropské identity v evropské politice zodpovědět, zda Lze v evropské politice spatřovat stopy po něčem, co je evropskou identitou?. Na základě prostudované literatury a posledních mezinárodních výzkumů v oblasti tohoto téma, stanovil autor způsob, jakým bude zkoumat toto téma - tedy hledat evropskou identitu v politice samotné, než popisovat dějiny sousloví "evropské identita". Díky charakteristice vymezených pojmů politika a identita autor prostřednictvím historické analýzy, analýzy dokumentů, především smluv Evropské unie a jí předcházejících organizací a analýzy přehledu statistických dat, tedy dotazníkového šetření Eurobarometr, analyzuje, zda a jak se projevuje evropská identita v evropské politice. Historická analýza přinesla rozdílné koncepty evropské identity - křesťanství, spor s islámem, kolonialismus, věda (jako ideologie), smysl pro právo (zejména občanské a mezinárodní), člověk - sofista, než analýza dokumentů Unie - zastupitelská demokracie, svoboda, mír, bezpečí, lidská práva, smysl pro právo a hodnoty, z kterých jmenované hodnoty vzešly. Nicméně, obě skupiny konceptů si neodporují, neboť koncepty z historické analýzy se snadno schovají do sousloví uvedeném ve smlouvách Evropské unie "… a hodnoty, z kterých tyto hodnoty...
|
|
|
Liberální intergovernmentalismus: Role malých států v procesu evropské integrace
Bambasová, Hana ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Magisterská diplomová práce Liberální intergovernmentalismus: Role malých států v procesu evropské integrace má za cíl otestovat aplikovatelnost teorie liberálního intergovernmentalismu na malých členských státech evropské integrace a objasnit roli těchto států v historickém vývoji evropské integrační spolupráce. Pro dosažení výzkumného cíle práce využívá případových studií Belgie a Nizozemska a zkoumá jejich motivy a jednání během vyjednávání primárních smluv evropského práva. Práce je členěna do kapitol podle časové souslednosti, každá kapitola je věnována období před přijetím jedné ze smluv primárního práva od založení Evropského hospodářského společenství do Amsterodamské smlouvy. Kapitoly pojednávají o motivaci malých členských států k novému vyjednávání a požadavcích těchto států v konkrétních oblastech negociací, které jsou následně porovnány s výsledky jednání v kontextu významnosti sjednané agendy. Závěrečná část práce komparuje vyjednávací sílu malých a velkých členských států, Německa, Francie a Velké Británie, se zvláštním přihlédnutím na tyto nejdůležitější body agendy. Práce deklaruje, že teorie liberálního intergovernmentalismu je aplikovatelná na malé členské státy. Hypotézu o srovnatelné roli těchto států se státy velkými v procesu vzniku a prohlubování evropské integrace však vyvrací.
|
host ::
RSS.