Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dopad netradičních technologií zpracování půdy na kvalitu půdy
Suchá, Kateřina ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Zemědělská půda je zpracovávána různými způsoby, které mají vliv na její vlastnosti. Rozeznáváme dva typy technologií zpracování půdy. Těmi jsou konvenční (klasické) zpracování půdy, kdy se používá orba a minimalizační, u kterého je orba vyloučena. Cílem této konkrétní práce je posoudit kvalitu půdy v blízkosti obce Bohaté Málkovice, která je dlouhodobě zpracovaná minimalizační technologií. Jako ukazatele kvality půdy jsme použili vybrané fyzikální a fyzikálně-chemické charakteristiky, které jsou stanoveny z odebraných porušených a neporušených půdních vzorků ze svrchní vrstvy půdy (0-10 cm) standardními metodami v laboratorních podmínkách. V teoretické části jsou popsány základní fyzikální vlastnosti půdy a způsoby jejich určení. Praktická část je věnována představení zkoumané lokality a jsou zde uvedeny a následně vyhodnoceny výsledky vybraných fyzikálních a fyzikálně-chemických vlastností půdy. V závěru je posouzen dopad použité technologie zpracování půdy v lokalitě Bohaté Málkovice na vybrané vlastnosti půdy.
Změny fyzikálních vlastností podpovrchových vrstev půdy v závislosti na technologii zpracování půdy
Bažantová, Adéla ; Larišová, Lucie (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Pro správný průběh půdních procesů, růst a vývoj rostlin je nezbytné zpracování půdy. Zpravidla rozlišujeme dvě technologie, kterými se tyto úpravy provádí. Jsou jimi klasická, která využívá orbu a minimalizační, kde je orba vyloučena. Cílem této bakalářské práce je zjištění dopadů těchto technologií na vybrané fyzikální vlastnosti půdy, tj. objemovou hmotnost, pórovitost, momentální obsah vody a vzduchu v půdě. K vyhodnocení byly použity půdní vzorky odebrané do Kopeckého válečků (V = 100 cm3) z kopaných sond vždy v hloubkách 0,1; 0,2 a 0,3 m. Odběry byly prováděny vždy ve dvou opakováních v měsíci červenci. Toto období se označuje jako kritické z důvodu vyššího zhutnění půdy (pojezdy mechanizace, kořenový systémem rostlin a srážkové úhrny). Experimentální výzkum probíhal v letech 2008 – 2011 v lokalitě Bohaté Málkovice.
Analýza vzájemného vztahu dvou metod terénního měření infiltrace vody do půdy
Larišová, Lucie ; Kriška,, Michal (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá teoretickým popisem infiltračního procesu a terénním měřením infiltrace v katastrálním území Bohaté Málkovice. Výzkumné práce na experimentální ploše probíhaly v roce 2011 na Haplic Chernozem/FAO, černozemi na spraši, středně těžké hlinité půdě. Experimentální plocha byla rozdělena na dvě části, orniční vrstva na těchto plochách byla zpracována klasickou a minimalizační technologií. Pozemky byly osety ječmenem jarním. K terénnímu měření infiltrace vody do půdy se použila dvouválcová metoda a minidiskové infiltrometry. V blízkosti infiltračních experimentů byly odebírány neporušené půdní vzorky pro laboratorní stanovení nasycené hydraulické vodivosti Ks. Z terénních měření a laboratorních pokusů byly stanoveny hodnoty hydraulické vodivosti (nasycené a nenasycené) a další infiltrační charakteristiky, tj. kumulativní infiltrace I(t) a infiltrační rychlost v(t). K vyhodnocení infiltrace výtopou byla použita tříparametrická rovnice Philpova typu, která poskytuje dobrý odhad nasycené hydraulické vodivosti Ks. K vyhodnocení minidiskových infiltrometrů byla použita Zangova metoda, která poskytuje nenasycenou hydraulickou vodivost K(h). Laboratorní vyhodnocení nasycené hydraulické vodivosti Ks bylo porovnáno s odhadnutými hodnotami z terénních měření. Hodnoty nasycené hydraulické vodivosti Ks z laboratorních měření jsou prakticky srovnatelné s odhady získanými z ustálené infiltrační rychlosti z terénních pokusů. Výsledky výzkumu prokázaly, že středně těžké hlinité půdy při minimalizačním zpracování s úpravou půdního povrchu podrýváním mají příznivý vliv na infiltraci vody do půdy. Tato skutečnost vede k vyššímu vláhovému zabezpečení rostlin v průběhu vegetace a ke zlepšení retenční a akumulační schopnosti půdy.
Vliv různých agrotechnologií na fyzikální kvalitu půdy ve vybraných lokalitách v Jihomoravském kraji
Bažantová, Adéla ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Zemědělská půda je zpracovávaná různými agrotechnologiemi především pro zajištění správného průběhu půdních procesů, růstu a vývoje rostlin a samozřejmě také zisku. Existují dva typy agrotechnologií, kterými jsou konvenční (klasická), která obnáší orbu a minimalizační, u které je orba vyloučena. Posledních několik desítek let se vývoj agrotechnologií zaměřuje především na minimalizační technologii. Ta zahrnuje kypření do malé hloubky, půdoochranné zpracování půdy a přímé setí. Tato diplomová práce se zaměřuje právě na dopad minimalizačních technologií na vybrané fyzikální a hydraulické vlastnosti půdy. Odběr neporušených půdních vzorků byl prováděn na experimentální ploše v Kozlanech pomocí Kopeckého válečků (V = 100 cm3) v hloubce 0 – 10 cm v průběhu roku 2016. Na této ploše byla použita minimalizační technologie ve formě mělkého kypření a přímého setí.
Dopad netradičních technologií zpracování půdy na kvalitu půdy
Suchá, Kateřina ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Zemědělská půda je zpracovávána různými způsoby, které mají vliv na její vlastnosti. Rozeznáváme dva typy technologií zpracování půdy. Těmi jsou konvenční (klasické) zpracování půdy, kdy se používá orba a minimalizační, u kterého je orba vyloučena. Cílem této konkrétní práce je posoudit kvalitu půdy v blízkosti obce Bohaté Málkovice, která je dlouhodobě zpracovaná minimalizační technologií. Jako ukazatele kvality půdy jsme použili vybrané fyzikální a fyzikálně-chemické charakteristiky, které jsou stanoveny z odebraných porušených a neporušených půdních vzorků ze svrchní vrstvy půdy (0-10 cm) standardními metodami v laboratorních podmínkách. V teoretické části jsou popsány základní fyzikální vlastnosti půdy a způsoby jejich určení. Praktická část je věnována představení zkoumané lokality a jsou zde uvedeny a následně vyhodnoceny výsledky vybraných fyzikálních a fyzikálně-chemických vlastností půdy. V závěru je posouzen dopad použité technologie zpracování půdy v lokalitě Bohaté Málkovice na vybrané vlastnosti půdy.
Vliv různých agrotechnologií na fyzikální kvalitu půdy ve vybraných lokalitách v Jihomoravském kraji
Bažantová, Adéla ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Zemědělská půda je zpracovávaná různými agrotechnologiemi především pro zajištění správného průběhu půdních procesů, růstu a vývoje rostlin a samozřejmě také zisku. Existují dva typy agrotechnologií, kterými jsou konvenční (klasická), která obnáší orbu a minimalizační, u které je orba vyloučena. Posledních několik desítek let se vývoj agrotechnologií zaměřuje především na minimalizační technologii. Ta zahrnuje kypření do malé hloubky, půdoochranné zpracování půdy a přímé setí. Tato diplomová práce se zaměřuje právě na dopad minimalizačních technologií na vybrané fyzikální a hydraulické vlastnosti půdy. Odběr neporušených půdních vzorků byl prováděn na experimentální ploše v Kozlanech pomocí Kopeckého válečků (V = 100 cm3) v hloubce 0 – 10 cm v průběhu roku 2016. Na této ploše byla použita minimalizační technologie ve formě mělkého kypření a přímého setí.
Analýza vzájemného vztahu dvou metod terénního měření infiltrace vody do půdy
Larišová, Lucie ; Kriška,, Michal (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá teoretickým popisem infiltračního procesu a terénním měřením infiltrace v katastrálním území Bohaté Málkovice. Výzkumné práce na experimentální ploše probíhaly v roce 2011 na Haplic Chernozem/FAO, černozemi na spraši, středně těžké hlinité půdě. Experimentální plocha byla rozdělena na dvě části, orniční vrstva na těchto plochách byla zpracována klasickou a minimalizační technologií. Pozemky byly osety ječmenem jarním. K terénnímu měření infiltrace vody do půdy se použila dvouválcová metoda a minidiskové infiltrometry. V blízkosti infiltračních experimentů byly odebírány neporušené půdní vzorky pro laboratorní stanovení nasycené hydraulické vodivosti Ks. Z terénních měření a laboratorních pokusů byly stanoveny hodnoty hydraulické vodivosti (nasycené a nenasycené) a další infiltrační charakteristiky, tj. kumulativní infiltrace I(t) a infiltrační rychlost v(t). K vyhodnocení infiltrace výtopou byla použita tříparametrická rovnice Philpova typu, která poskytuje dobrý odhad nasycené hydraulické vodivosti Ks. K vyhodnocení minidiskových infiltrometrů byla použita Zangova metoda, která poskytuje nenasycenou hydraulickou vodivost K(h). Laboratorní vyhodnocení nasycené hydraulické vodivosti Ks bylo porovnáno s odhadnutými hodnotami z terénních měření. Hodnoty nasycené hydraulické vodivosti Ks z laboratorních měření jsou prakticky srovnatelné s odhady získanými z ustálené infiltrační rychlosti z terénních pokusů. Výsledky výzkumu prokázaly, že středně těžké hlinité půdy při minimalizačním zpracování s úpravou půdního povrchu podrýváním mají příznivý vliv na infiltraci vody do půdy. Tato skutečnost vede k vyššímu vláhovému zabezpečení rostlin v průběhu vegetace a ke zlepšení retenční a akumulační schopnosti půdy.
Změny fyzikálních vlastností podpovrchových vrstev půdy v závislosti na technologii zpracování půdy
Bažantová, Adéla ; Larišová, Lucie (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Pro správný průběh půdních procesů, růst a vývoj rostlin je nezbytné zpracování půdy. Zpravidla rozlišujeme dvě technologie, kterými se tyto úpravy provádí. Jsou jimi klasická, která využívá orbu a minimalizační, kde je orba vyloučena. Cílem této bakalářské práce je zjištění dopadů těchto technologií na vybrané fyzikální vlastnosti půdy, tj. objemovou hmotnost, pórovitost, momentální obsah vody a vzduchu v půdě. K vyhodnocení byly použity půdní vzorky odebrané do Kopeckého válečků (V = 100 cm3) z kopaných sond vždy v hloubkách 0,1; 0,2 a 0,3 m. Odběry byly prováděny vždy ve dvou opakováních v měsíci červenci. Toto období se označuje jako kritické z důvodu vyššího zhutnění půdy (pojezdy mechanizace, kořenový systémem rostlin a srážkové úhrny). Experimentální výzkum probíhal v letech 2008 – 2011 v lokalitě Bohaté Málkovice.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.