Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Význam Programu západního rozvoje ČLR pro tibetskou ekonomiku
Beran, Jiří ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Jiránková, Martina (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza vývoje a výsledků programu západního rozvoje v Tibetské autonomní oblasti. Hlavním cílem práce je zhodnotit dosavadní výsledky rozvojového programu pro Tibetskou autonomní oblast. Práce se dělí do tří kapitol. První kapitola se věnuje teoriím regionálního rozvoje, které jsou relevantní pro program západního rozvoje a způsobům hodnocení úspěšnosti rozvojové politiky. V druhé kapitole je zpracovaný hospodářský rozvoj Tibetu od dob dynastie Qing až po implementaci programu západního rozvoje, kterému je ve druhé kapitole věnována samostatná část. Ve třetí kapitole je nejdříve popsána hospodářská politika v Tibetu, na kterou navazuje analýza výsledků rozvojového programu a aplikace rozvojových teorií z první kapitoly.
Role diplomacie při prosazování národního zájmu: Případová studie Tibet
Pospíšilová, Linda ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Pojem "Národní zájem" je používán velice často a v různých souvislostech. Často je spojen s větou: "Cílem naší politiky je hájit národní zájmy." Co to jsou národní zájmy? Kdo rozhoduje o tom, jaké zájmy jsou národní? Jak se národní zájmy prosazují? V první části práce definuji pojmy národ, stát, etnikum, národní identita a charakter. Druhá část je zaměřena na národní zájem a na jeho rozdílné pojetí ze stran základních teoretických koncepcí mezinárodních vztahů. Třetí část pracuje s pojmem diplomacie, především s veřejnou a kulturní diplomacií, jako s jedním z nástrojů prosazení národního zájmu. V poslední části aplikuji poznatky o národním zájmu a diplomacii jako prostředku jeho prosazení na konkrétní příklad, tedy na Tibet, jedno z aktuálních ohnisek napětí ve světě. Abych problematiku národního zájmu a lidských práv v Tibetu zasadila do kontextu, krátce jsem se věnovala i historii země, vzájemným Tibetsko-čínským vztahům, postoji světových velmocí k problému a zaměřila jsem se i na osobnost 14. dalajlamy, jakožto nejvyššího duchovního i světského představitele tibetské diplomacie a důležitého zastánce tibetského národního zájmu a lidských práv obecně.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.